The Young Lions
The Young Lions
The Young Lions
Režie:
Edward DmytrykScénář:
Edward AnhaltKamera:
Joseph MacDonaldHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Marlon Brando, Montgomery Clift, Dean Martin, Hope Lange, Barbara Rush, May Britt, Maximilian Schell, Dora Doll, Lee Van Cleef, Arthur Franz, Michael Pataki (více)Obsahy(2)
Ve válečném pekle si jen málokdo zachová tvář. Mladý německý důstojník Christian Diestl (Marlon Brando) je v civilu švec. Věří ve správnost nacistických myšlenek a v budoucnost německého národa. Po vypuknutí války však prochází postupnou deziluzí: je svědkem toho, jak se chová gestapo v okupované Francii a během tažení v severní Africe se mu zhnusí bezcitný a kariéristický velitel, kapitán Hardenberg (Maximilian Schell). V Americe jsou tou dobou mimo tisíců jiných odvedeni do armády i chudý, avšak zásadový židovský mladík Noah Ackerman (Montgomery Clift), jenž se zamiluje do křesťanské dívky, a zbabělý divadelní umělec Michael Whiteacre (Dean Martin), jehož hlavním zájmem je vyhnout se frontě. Po náročném výcviku je oba čeká nasazení v ostrých bojích v Evropě. Všichni tři muži si projdou útrapami války, na jejímž konci se jejich osudy protnou. Avšak v té době už nikdo z nich nebude tak docela tím, kým byl dřív...
Americký snímek režiséra Edwarda Dmytryka vznikl podle románového bestselleru Irwina Shawa. Snímek líčí válečné dění z obou stran fronty a spíše než na bojové akce se soustřeďuje na osobní dramata jednotlivých hrdinů. Snímek byl nominován na tři Oscary – za nejlepší černobílou kameru (Joseph MacDonald), nejlepší hudbu (Hugo Friedhofer) a nejlepší zvuk (Carlton W. Faulkner).
(Česká televize)
Recenze (46)
Oscar 3 nominace: Kamera ČB, Hudba, Zvuk ()
Dokonalá ukázka toho, jak je život plný náhod a paradoxů. Výborný film se skvělými herci Marlonem Brandem, Montgomery Cliftem a Deanem Martinem v hlavních rolích. ()
║Rozpočet $3,55milióna║ Také obsadenie a také príbehovo ťažkopádne, dejovo skoro nehybné. Je tu pár dobrých momentiek ale na danej ploche málo, málo využité, herci sa snažia ale nevytrhnú to. /50%/ ()
Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
V posledním komentáři jsem chválil adaptaci knihy Kruté moře, kterou jsem označil za jedno ze stěžejních děl válečného románu. No, do téhle kategorie patří i Mladí lvi. Bohužel to co platí pro předlohu, už bohužel neplatí pro tuhle adaptaci. Přestože vznikl v roce 1958, působí film jako kdyby vznikl minimálně o deset let dříve. Uhlazenější, zromantizovanější a s vyzněním knihy příliš neladící dílo (závěr knihy je prakticky převrácen naruby) je natočené tak, aby i citlivé dámy své doby mohly spokojeně odcházet z kina s užmoulaným vlhkým kapesníčkem se vzdycháním, jak to bylo všechno dojemné. Což je všechno, jenom ne to, co je kniha. ()
Charakterově hnané (proti)válečné drama, kterému vévodí netradičně správňácký Brando. Pohled na válku je v jeho provedení pohlcující. Americké momentky jsou obyčejné a nenabízí nic co už jsme neviděli jinde. Konec moc neladí k celkové náladě snímku a určitě mohl mít větší dopad, s trochou snahy. Přesto stojí za vidění. ()
Učesaná knižná predloha. Do podoby, konvenujúcej tomu, čo majitelia kultúrnych statkov označili ako "dobový priemerný " či "masový vkus". Plná odvážnych zistení typu: nemeckí dôstojníci neboli len neľudské beštie. Alebo: aj v americkej armáde existovala šikana a boli tam ľudia, čo sa chceli vyhnúť vojne. Všeobecné znejúce odhalenia, plné sebakritiky a "objektívneho prístupu" vo svojej všeobecnosti vyznievajú značne tézovito. Podobných filmov, ukazujúcich povahu vojny aj z inej strany, naozaj v dobe vzniku veľa nebolo. Avšak spomenuté negatíva vyvolávajú miestami pocit neúmernej dĺžky, už aj tak pomerne dlhého diela. Rozmerný a pritom skvelý rovnomenný Shawov román bol sploštený. Filmu chýba dôraznejšie vykreslenie príčin vstupu mladých mužov do vojny. Absencia plnokrvných miest románu film nahradzuje uhladenými obrazmi a spomenutou tézovitosťou. ()
Válečné filmy zrovna nevyhledávám, v dětství a ranném mládí nás tím krmili dost. V podstatě chce skoro každý válečný film ukázat, jak je válka nesmyslná a jak v ní lidé trpěli. Některé se drží historie a navíc mají silný příběh, jiným jde spíš o efekty výbuchů, střelených končetin, rozbombardovaných objektů a přehlídku vojenské techniky. Po čase se stane každý divák otrlým a to je špatně. Tady jsem ocenila vývoj jednotlivých velice rozdílných postav. Přínosem příběhu byla poměna mladého Němce, který je napřed přesvědčený nacionální socialista, postupem času mu válka leze krkem. Film, který dostal svá ocenění právem. ()
Hneď na úvod musím povedať, že ma potešil tak starý film s postavou nemeckého dôstojníka v podaní M. Branda, ktorý má svedomie a je v prvom rade človekom. Väčšinou sme zvyknutí na to, že Nemci sú vo filmoch vykreslení ako bezcitné svine. Dodám, že Brandonovi ten blond a uniforma sekne a jeho postava i naoko pokojný, typicky Brandonovský herecký prejav si získal moje sympatie. Prvú hodinu sa toho až tak moc nedeje, v podstate sa zoznamujeme s dvojicou nemeckých dôstojníkov a dvojicou vojakov americkej armády. Nedá mi nespomenúť perfektné scény leteckého útoku v severnej Afrike. Síce bez lietadiel, ale výbuchy a ozvučenie ma vzhľadom na rok výroby nadchli, rovnako tak havária na motorke. Že sa linky príbehov v závere pretnú mi bolo jasné, len škoda, že Brando nebol v pravý čas na pravom mieste. Smutný, ale pekný záver. 80%. ()
Hvězdně obsazené válečné drama, které i přes svoji stopáž nenudí a prakticky pořád servíruje divákovi něco, co poutá jeho pozornost, tedy střídavě příběhy německého vojáka ztvárněného Marlonem Brando a spojeneckých vojáků Deana Martina a Montgomeryho Clifta. Je jasné, že jejich příběhy se musí nějak propojit, k čemuž také na konci dochází a jedná se o poměrně silnou scénu, která musí divákům utkvět v paměti. Ze snímku je opravdu cítit antimilitarismus, zejména prostřednictvím postavy Marlona Branda. ()
Takových pohledů na válku je stále málo a bude, dokud to všichni nepochopí.!! ()
Zo začiatku trochu melodramaticky naivné, avšak postupom času sa z Mladých levov stáva skutočný vojnový veľkofilm. Dmytryk sa vyhýba zobrazovaniu nemeckých dôstojníkov ako nemysliacich zvierat, postavy jeho filmu sú flexibilné, vedú medzi sebou normálne dialógy a aj fakt, že jednou z hlavných postáv je nacista, dokladá odvahu tvorcov tak relatívne skoro po vojne nezobrazovať udalosti a emócie postáv čisto čiernobielo. Hybnou silou sú tri megastars v hlavných úlohách, upozornil by som ešte na menšiu úlohu Lee Van Cleefa. Mladé levy sú atraktívne množstvom prostredí, v ktorých sa odohrávajú, v dobre napísaných postavách a solídnou výpravou. Napriek mohutnej dĺžke navyše vôbec nenudia. Ani trochu tej romantickej lásky vo vojne nikdy neuškodí. ()
Až príliš formulaické a konvenčné, aby to mohla byť klasika. Clift s Martinom obsadení podľa šablóny (krehký pseudo Forrest Gump, cynický pijan) si na plátne idú svoje alter-egá pomerne nevzrušivo. Za pozornosť stojí predovšetkým Brando, ktorý tu famózne vystrúhal nacistického pohlavára ako kombináciu sympaťáka a sexuálneho magnetu. Ak vám niekto dokáže vnútiť myšlienku, že má morálne právo rozmrdať mapu Európy, pretože inak by musel v civile prežívať ako lyžiarsky inštruktor na dýškach od turistov, je to jedine on. ()
Strašne dlhý snímok,ktorý je natiahnutý až až,ale dej,ktorý ho sprevádza,ospravedlňuje prehnanú stopáž.To mi vadí. Marlon ako nacista,ktorý jeden z mála,má toho všetkého po krk.Monty a Dean,dvaja američania,ktorí každý z nich má vlastné problémy... Formát v Cinemascope robí počin ešte pútavejším aj vďaka kamere Joea.Všetci traja si plnia úlohy,len jeden ako nacista a ďalší dvaja na strane spojencov,stretnú sa spolu len na okamih,bolo mi lúto Marlona ako skončil... Je to nepríjemný snímok,lebo scenár je presne taký,aký bol v tom čase,že nič neprikrášľuje... ()
Najprv sledujeme nemeckého hodinára ( Marlon Brando ) počas bezstarostnej silvestrovskej noci pred vojnou a spoznávame jeho vieru, že nacizmus s Hitlerom pomôže Nemecku rásť. O dva roky neskôr sa mladému nemeckému dôstojníkovi ilúzie rozplývajú a pochybuje o spravodlivosti vojny ako cieľa dosiahnúť prosperitu národa. Aj v Amerike sú dvaja muži, ktorí istým spôsobom zvádzajú svoj vnútorný boj, jeden je ľahkovážny a zbabelý umelec ( Dean Martin ) a druhý chudobný židovský mladík ( Montgomery Clift ). A tak sledujeme paralelne akoby dva príbehy, ten "nemecký" a "americký". Obaja sa odohrávajú vo vojne rozorvanej Európe, majú v sebe dostatočnú romantickú rovinu a paradoxne sú to ženy, ktoré posúvajú našich hrdinov dopredu. Nejde o klasický vojnový film, akčných scén je tu pomenej, ale to nijako film nedegraduje. Má v sebe vnútornú silu a divák s napätím očakáva, či sa všetci traja napokon stretnú a ako to všetko dopadne. Vyzdvihol by som aj silnú hudbu Huga Friedhofera, ktorá dodáva správny punc. ()
Vyťažili z toho koľko vedeli, chceli či mohli. Koniec koncov ani predloha netvorí pilier svetovej literatúry, je "iba" hrdým zástupcom vydarených vojnových románov, poľahky stráviteľnou, veľkolepou a predsa civilnou drámou s dobrodružnými prvkami a povinným humanistickým vyznením. Viac než pochopiteľné vypustenie niektorých línií a šťastný koniec mi tak nakoniec vadia zmeny v charaktere nemeckého dôstojníka Christiana. Chápem, že v roku 1958 už boli USA s Nemeckom kamaráti, ale vidieť Marlona Branda stvárniť taký plastický portrét, aký je v predlohe, tú zmenu, akou si Christian v knihe prejde, to by už len bolo niečo! A môžeme si byť istí, že Brando by to ochotne dal, až by sme skučali blahom. ()
"Německá armáda je neporazitelná, protože je to armáda, která poslouchá rozkazy !! Veškeré rozkazy !! Bez ohledu na to, jak jsou nechutné !! Není v ní místo pro žádnou sentimentalitu, žádné moralisty, ani individualisty.." ()
Když jsem chodil do školy, patřily (proti)válečné romány Mladí lvy, Hlava XXII a Král Krysa (ale i další) k povinné četbě - a s filmy to bylo podobné. Zatímco první dva romány jsou (musely být) pro svůj rozsah značně zredukovány a bylo z nich zachováno jen základní dějové a psychologické schéma, Krále Krysu se podařilo převést na plátno asi nejlépe. Tmavý Indián Marlon Brando v roli plavovlasého důstojníka Wehrmachtu a další mladí lvi (koho je možno mezi ně počítat?) na druhé straně procházejí válkou jako přerodem: někteří k lepšímu (to budou asi ti naši lvi) a jiní k horšímu (to budou asi ty krysy). Postavit člověka do situace, kdy musí poslouchat, a přesto nedokáže přestat vnímat, cítit a myslet - to je to obecné zlo války. ()
Reziser Dmytryk /The Cainy Mutiny s Hampry Bogartom, western Warlock/ natocil celkom slusnu, a nadpriemernu protivojnovu dramu. Divak sleduje pribeh dostojnika Christiana Diestla /Marlon Brando - The Men, Viva Zapata, neskor aj KMOTR/, okrem neho sledujeme aj mladeho barmskeho Zida Noah Ackermana /Montgomery Clift - Red River 1948, I Confess/ a divadelneho umelca Michaela Whiteacra /Dean Martin - Rio Bravo, Bandolero 1968/. Vsetky tri postavicky prejdu utrapami vojny, a na konci po skonceni utrap uz nikdy nebudu takymi, aki boli na zaciatku, ci uz Christian Diestl, ci uz Noah Ackerman alebo aj Michael Whiteacre. A uz nikdy nebudu taki akymi boli pred vojnou ci uz po psychickej stranke, ale aj po fyzickej stranke /zranenia/. Okrem spominanej trojice treba spomenut aj vybornu Hope Lange /Death Wish 1974/ a Barbaru Rush /Hombre 1967/. Videl som tu aj Maximiliana Schella /Judgment at Nurenberg 1961, Zelezny kriz 1977/. Vojnovych scen je malo, naopak hodne to pripomina spolocensku konzervacku, teda najma v strede filmu. Uprostred tejto spolocenskej konzervacie sa reziser sustredi na vykreslenie psychologickeho profilu postav. O ono mu to aj ide, a to tak, ze dobre. Nuda sa sice dostavila- najme v strede filmu sa dohromady nic nedeje - ale ja som od prirodzenia tolerantny, takze to tolerujem. Po filme Streetcar named Desire dalsia chutovka Marlonom Brandom : 80 % ()
Vývoj osobností se mi moc líbil, stejně tak válečná akce, když už na ni došlo, ale bohužel to hrozně sráží stopáž, která byla podle mě přestřelená o nějakou hodinu, takže se tempo filmu strašlivě zpomalilo. Škoda, protože potenciál byl velký a zpracování také stálo za to. 55% ()