Režie:
Edward DmytrykScénář:
Edward AnhaltKamera:
Joseph MacDonaldHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Marlon Brando, Montgomery Clift, Dean Martin, Hope Lange, Barbara Rush, May Britt, Maximilian Schell, Dora Doll, Lee Van Cleef, Arthur Franz, Michael Pataki (více)Obsahy(2)
Ve válečném pekle si jen málokdo zachová tvář. Mladý německý důstojník Christian Diestl (Marlon Brando) je v civilu švec. Věří ve správnost nacistických myšlenek a v budoucnost německého národa. Po vypuknutí války však prochází postupnou deziluzí: je svědkem toho, jak se chová gestapo v okupované Francii a během tažení v severní Africe se mu zhnusí bezcitný a kariéristický velitel, kapitán Hardenberg (Maximilian Schell). V Americe jsou tou dobou mimo tisíců jiných odvedeni do armády i chudý, avšak zásadový židovský mladík Noah Ackerman (Montgomery Clift), jenž se zamiluje do křesťanské dívky, a zbabělý divadelní umělec Michael Whiteacre (Dean Martin), jehož hlavním zájmem je vyhnout se frontě. Po náročném výcviku je oba čeká nasazení v ostrých bojích v Evropě. Všichni tři muži si projdou útrapami války, na jejímž konci se jejich osudy protnou. Avšak v té době už nikdo z nich nebude tak docela tím, kým byl dřív...
Americký snímek režiséra Edwarda Dmytryka vznikl podle románového bestselleru Irwina Shawa. Snímek líčí válečné dění z obou stran fronty a spíše než na bojové akce se soustřeďuje na osobní dramata jednotlivých hrdinů. Snímek byl nominován na tři Oscary – za nejlepší černobílou kameru (Joseph MacDonald), nejlepší hudbu (Hugo Friedhofer) a nejlepší zvuk (Carlton W. Faulkner).
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (46)
V posledním komentáři jsem chválil adaptaci knihy Kruté moře, kterou jsem označil za jedno ze stěžejních děl válečného románu. No, do téhle kategorie patří i Mladí lvi. Bohužel to co platí pro předlohu, už bohužel neplatí pro tuhle adaptaci. Přestože vznikl v roce 1958, působí film jako kdyby vznikl minimálně o deset let dříve. Uhlazenější, zromantizovanější a s vyzněním knihy příliš neladící dílo (závěr knihy je prakticky převrácen naruby) je natočené tak, aby i citlivé dámy své doby mohly spokojeně odcházet z kina s užmoulaným vlhkým kapesníčkem se vzdycháním, jak to bylo všechno dojemné. Což je všechno, jenom ne to, co je kniha. ()
Reziser Dmytryk /The Cainy Mutiny s Hampry Bogartom, western Warlock/ natocil celkom slusnu, a nadpriemernu protivojnovu dramu. Divak sleduje pribeh dostojnika Christiana Diestla /Marlon Brando - The Men, Viva Zapata, neskor aj KMOTR/, okrem neho sledujeme aj mladeho barmskeho Zida Noah Ackermana /Montgomery Clift - Red River 1948, I Confess/ a divadelneho umelca Michaela Whiteacra /Dean Martin - Rio Bravo, Bandolero 1968/. Vsetky tri postavicky prejdu utrapami vojny, a na konci po skonceni utrap uz nikdy nebudu takymi, aki boli na zaciatku, ci uz Christian Diestl, ci uz Noah Ackerman alebo aj Michael Whiteacre. A uz nikdy nebudu taki akymi boli pred vojnou ci uz po psychickej stranke, ale aj po fyzickej stranke /zranenia/. Okrem spominanej trojice treba spomenut aj vybornu Hope Lange /Death Wish 1974/ a Barbaru Rush /Hombre 1967/. Videl som tu aj Maximiliana Schella /Judgment at Nurenberg 1961, Zelezny kriz 1977/. Vojnovych scen je malo, naopak hodne to pripomina spolocensku konzervacku, teda najma v strede filmu. Uprostred tejto spolocenskej konzervacie sa reziser sustredi na vykreslenie psychologickeho profilu postav. O ono mu to aj ide, a to tak, ze dobre. Nuda sa sice dostavila- najme v strede filmu sa dohromady nic nedeje - ale ja som od prirodzenia tolerantny, takze to tolerujem. Po filme Streetcar named Desire dalsia chutovka Marlonom Brandom : 80 % ()
Hneď na úvod musím povedať, že ma potešil tak starý film s postavou nemeckého dôstojníka v podaní M. Branda, ktorý má svedomie a je v prvom rade človekom. Väčšinou sme zvyknutí na to, že Nemci sú vo filmoch vykreslení ako bezcitné svine. Dodám, že Brandonovi ten blond a uniforma sekne a jeho postava i naoko pokojný, typicky Brandonovský herecký prejav si získal moje sympatie. Prvú hodinu sa toho až tak moc nedeje, v podstate sa zoznamujeme s dvojicou nemeckých dôstojníkov a dvojicou vojakov americkej armády. Nedá mi nespomenúť perfektné scény leteckého útoku v severnej Afrike. Síce bez lietadiel, ale výbuchy a ozvučenie ma vzhľadom na rok výroby nadchli, rovnako tak havária na motorke. Že sa linky príbehov v závere pretnú mi bolo jasné, len škoda, že Brando nebol v pravý čas na pravom mieste. Smutný, ale pekný záver. 80%. ()
Když jsem chodil do školy, patřily (proti)válečné romány Mladí lvy, Hlava XXII a Král Krysa (ale i další) k povinné četbě - a s filmy to bylo podobné. Zatímco první dva romány jsou (musely být) pro svůj rozsah značně zredukovány a bylo z nich zachováno jen základní dějové a psychologické schéma, Krále Krysu se podařilo převést na plátno asi nejlépe. Tmavý Indián Marlon Brando v roli plavovlasého důstojníka Wehrmachtu a další mladí lvi (koho je možno mezi ně počítat?) na druhé straně procházejí válkou jako přerodem: někteří k lepšímu (to budou asi ti naši lvi) a jiní k horšímu (to budou asi ty krysy). Postavit člověka do situace, kdy musí poslouchat, a přesto nedokáže přestat vnímat, cítit a myslet - to je to obecné zlo války. ()
Až príliš formulaické a konvenčné, aby to mohla byť klasika. Clift s Martinom obsadení podľa šablóny (krehký pseudo Forrest Gump, cynický pijan) si na plátne idú svoje alter-egá pomerne nevzrušivo. Za pozornosť stojí predovšetkým Brando, ktorý tu famózne vystrúhal nacistického pohlavára ako kombináciu sympaťáka a sexuálneho magnetu. Ak vám niekto dokáže vnútiť myšlienku, že má morálne právo rozmrdať mapu Európy, pretože inak by musel v civile prežívať ako lyžiarsky inštruktor na dýškach od turistov, je to jedine on. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (2)
- Roli, ve které vidíme Deana Martina, měl hrát původně Tony Randall. (džanik)
- Snímek znamenal začátek sólové filmové kariéry Deana Martina poté, co se rozešel s komikem Jerry Lewisem. (džanik)
Reklama