Restart

Na tenhle film jsem se vydal do multiplexu...jsem z menšího města, takže samotná cesta do kina by možná scénáristicky mohla působit zajímavěji než poměrně banální příběh Sylvy, která si za všechno může vlastně sama...jenže o tom to je... věci jsou mnohdy jednodušší, než bychom si přáli...často žádáme o radu, přestože sami moc dobře víme co je třeba udělat a občas se překotně řítíme do neznáma, přestože nejlepší, co bychom mohli udělat, je sedět na místě a počkat. O formě se tu nebudeme bavit, ta je bez diskuze... U titulků jsem seděl a koukal...nevěděl jsem co si o tom mám myslet...někdo v přední řadě znechuceně odhodil svůj popcorn... asi takhle... je to film, u kterého byste neměli přemýšlet, zkuste se vcítit...pochopit...pak je to bomba... (23.01.2006)

70% Úvod odehrávající se v klubu mě nenadchl ani omylem, přesvědčil jsem se, že to opravdu není místo pro mně. A přestože ten příběh mohl být lepší (ale to je, obávám se, úděl všech českých filmů používajících novou technologii, napadá mě třeba Děvčátko nebo Anděl Exit), ale nakonec mě přece jen trochu zaujal... ovšem formální stránka jej vysoce převyšovala. (29.12.2008)

Ve srovnání s ostatními hojně uváděnými českými výtvory letošního poletního období je to nadprůměr. Nebýt dobrého výběru hudby (Khoiba, The Nihilists) a roztěkané, každým coulem překvapující kamery, nemusel bych nad hodnocením tolik přemýšlet. To jsou také jediné zapamatovatelné vzpomínky na tento film (alespoň pár hodin po titulkách). Některé scény jsou jak vytržené z traileru, který mě připravoval na trošku odlišný film,, to je ale vlastně dobře. (08.12.2005)

Zas jeden film, u kterého váhám, zda-li dát 3* anebo 4*. Julius Ševčík nebývale rozčeřil hladiny poněkud stojatých vod českého filmu. Psát o úchvatné vizuální stránce a epileptické kameře by bylo nošením dříví do lesa. Příběh má sice svoje slabší místa, ale nápad propojovat sny a realitu na mě spolehlivě funguje, obzvlášť proto, že tuším, jak hlavní hrdinka spěje do záhuby (vztahové), což vyvolává takové ty příjemně nepříjemné pocity...Navíc mi v paměti utkvěla výrazná hudba, což je pro snímek také pozitivní plus. Ovšem po delším zamyšlení musím připustit, že tomu cosi schází. Že pod ultramoderním lákavým obalem chybí nějaké hlubší JÁ. Snad tedy budou ty 3* uděleny spravedlivě a troufám si tvrdit, že po takto nadprůměrném debutu překvapí Ševčík nějakým svým druhým filmem, který bude naprostým závanem čerstvosti a filmařského mládí a že to bude určitě ještě o několik řádů lepší. (17.02.2006)

Forma zase jednou zvítězila nad obsahem. To není v poslední době nic zvláštního, jenže tentokrát se jedná o český film. Příběh je sice velice chabý, jenže všechno to vynahrazuje ten způsob jakým je vyprávěn. Vizuální stránka filmu je totiž (a to možná nejen na naše poměry) famózní a opravdu jsem nevěřil, že něco takového by u nás mohlo vzniknout. K tomu všemu si přičtěte výbornou režii, dobře vybranou hudbu a vlastně i hlavní představitelku. Normálně bych tomu dal asi 3*, ale protože se jedná o českou záležitost, která mě svoji vizuální stránkou opravdu strhla, tak tentokrát přivřu očko. Odvaha se u nás totiž musí cenit (17.12.2006)