Apač

Záver filmu bol režisérom odmietaný. Nátlak producenta bol ale silnejší. Aldrich mu podľahol a nakrútil alternatívny koniec. Následne, pri uvedení Apača do kín, bola táto vynútená pointa uprednostnená pred režisérskou verziou. Z dnešného pohľadu paradoxne pozitívne prekvapí. Pretože celé smerovanie osamelého boja rebela voči spoločnosti - voči ohrozovateľom a ničiteľom prirodzeného životného priestoru a taktiež voči vlastným súkmeňovcom, utopiacim svoj žiaľ v alkohole a bezradnom vajataní spelo k jedinému možnému vyústeniu. Zničeniu nezmieriteľného bojovníka. Bolo by to spoločensky správne (nebúr sa a nerebeluj, pretože Ťa zničíme). A ajhľa - ono sa ukazuje, že keď sa začne pestovať obilie vo väčšom, hriechy sú zabudnuté. Alternatívne libertariánstvo alias pravicový anarchizmus v praxi. Bol proti všetkým, ale nakoniec pod vplyvom partnerky a zmierenia sa s vlastnou nezmieriteľnosťou si vytvoril vlastnú alternatívu prežitia. Sám s rodinou mimo nenávidenej a ubližujúcej kolektívnej spoločnosti. (24.09.2013)

Některé filmy stárnou více, některé zase méně. Tento více. I proto je těžké jej hodnotit. Místy je toporný, deklamativní, Lancaster při prvním pohledu, než si člověk zvykne, ve svém "kostýmu" diváka poněkud zaskočí. Nechci filmu ale křivdit, je to docela solidní podívaná. Tři hvězdičky jsou myslím akorát. (10.05.2007)

Poté, co starý náčelník Geronimo (Monte Blue) v roce 1886 vzdal svůj boj proti bělochům, chce mladý Apač Massai (Burt Lancaster) raději zemřít než kapitulovat. Je nicméně přemožen a musí spolu s jinými válečníky svého kmene nastoupit potupnou cestu do rezervace. Na své dlouhé pouti potkává Cherokeeze, jenž obhospodařuje svoji vlastní farmu. Tento mu radí, aby se též stal farmářem, což je však na první pohled pod jeho důstojnost... Film vychází ze skutečných událostí a je jedním z pokusů o rehabilitaci indiánského národa. Patří k nejslavnějším westernům Roberta Aldricha. (12.03.2005)

V dřevních dobách americké kinematografie se objevovali v rolích černochů bílí herci natření krémem na boty. V době natáčení Aldrichova snímku tohle naštěstí už dávno neplatilo, ale pro americké studio bylo nepředstavitelné, že by role rudochů mohlo svěřit Indiánům. Takže hlavní roli si střihl krásně modrooký Lancaster a jeho partnerku někdejší královna krásy a ideální prototyp bílé krásky do módních časopisů. Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv se Apač snaží být v rámci své doby a ideových východisek pokrokový a snaží se představit hlavního hrdinu a jeho etnikum v tom lepším světle, spadá film dokonale do období 50. let a konflikt střetávání domorodé kultury s tou rychle se šířící euroamerickou civilizací chce řešit osvětou původního obyvatelstva a jeho přizpůsobením dovednostem a schopnostem bílého muže. Film vyznívá naivně, schématicky a některé dialogy opravdu šustí papírem. Možná je to jenom můj problém, protože Lancastera mám spojeného s úplně jiným typem postav, ale toho Indiána jsem mu jednoduše nevěřil. Celkový dojem: 40 %. (28.02.2018)

Film, od kterého jsem očekával poměrně obyčejný western, ale nakonec jsem dostal zajímavou verzi toho, jak bojovat o život a v jakých podmínkách. Dobře, není to celkově až tak silné, ale ta touha žít, která je zde prezentována, touha, která jde přese všechno, je ukázkou toho, jak moc bychom měli milovat svobodu a nikdy se nepodřídit něčemu jinému. Jenže pořád je tu ten otazník. Co nakonec zmůže jedinec proti skupině? (27.11.2013)