Apache
Apache
Apache
Režie:
Robert AldrichScénář:
James R. WebbHudba:
David RaksinHrají:
Burt Lancaster, Jean Peters, John McIntire, Charles Bronson, John Dehner, Paul Guilfoyle, Monte Blue, Ian MacDonald, Walter Sande, Paul E. Burns (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Bílí mužové rozpráší poslední skupinu svobodně žijících Apačů. Ti, kteří se odmítají podřídit, míří vlakem na Floridu, odkud se žádný nevrátil. Mezi odvedenými je i vzpurný Massai, který bojuje o svou svobodu a zemi. Z vlaku mířícího do vyhnanství uprchne a chce se postavit mužům jako poslední skutečný válečník. Na cestě zpět do své země ale vidí, že indiáni z kmene Cherokee jsou schopní žít vedle bílých mužů a starat se sami o sebe. Založili pole, starají se o dobytek a jsou svými pány. To by si přál i poslední Apač. Massai se vrací domů, ale jeho náčelník, který propadl ohnivé vodě, ho zradí a nechá ho zajmout. Massai se tak znovu dostává do pout, ale opět se mu podaří utéct. Tentokrát si za rukojmí vezme náčelníkovu dceru, ta ale celou dobu jeho myšlence věří a má ho ráda. Rozhodně nepatří k těm, kteří ho zradili. Na útěku se sblíží a brzy čekají potomka. Massai už teď nehájí jen sebe, ale také svou rodinu. Snaží se se ženou žít bez povšimnutí v horách a založí tam také malé políčko. Chtějí se zkrátka uživit. Ve městě se ale dozvědí, že žije někde poblíž a jedou si vyřídit své účty. Massai je odhodlaný bránit svou ženu a dítě přicházející na svět. (TV Prima)
(více)Recenze (34)
Poté, co starý náčelník Geronimo (Monte Blue) v roce 1886 vzdal svůj boj proti bělochům, chce mladý Apač Massai (Burt Lancaster) raději zemřít než kapitulovat. Je nicméně přemožen a musí spolu s jinými válečníky svého kmene nastoupit potupnou cestu do rezervace. Na své dlouhé pouti potkává Cherokeeze, jenž obhospodařuje svoji vlastní farmu. Tento mu radí, aby se též stal farmářem, což je však na první pohled pod jeho důstojnost... Film vychází ze skutečných událostí a je jedním z pokusů o rehabilitaci indiánského národa. Patří k nejslavnějším westernům Roberta Aldricha. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $6,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Spíše naivně "naučný" western o konci Apačů v režii tehdy začínajícího Roberta Aldricha. Hodní běloši přesunují do tisíce mil vzdálených rezervací zlé indiány, ale nejvzpurnějšího z Apačů na konec přece jen uznají, protože se začíná chovat jako běloši? Ale film Apač je více o volnosti, o bolesti se změnou životního stylu indiánů, o oddanosti a nakonec i lásce. Navíc není nouze o dobrodružné scény a přestřelky, vše v kvalitní Aldrichově režii. Z dnešního pohledu je však jasnou chybou obsazení významnějších apačských rolí bělochy - např. modrookým Rambem Burtem Lancasterem a zelenookou Miss Ohio Jean Petersovou. Ukázky z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=24s9g9umwJg ()
V dřevních dobách americké kinematografie se objevovali v rolích černochů bílí herci natření krémem na boty. V době natáčení Aldrichova snímku tohle naštěstí už dávno neplatilo, ale pro americké studio bylo nepředstavitelné, že by role rudochů mohlo svěřit Indiánům. Takže hlavní roli si střihl krásně modrooký Lancaster a jeho partnerku někdejší královna krásy a ideální prototyp bílé krásky do módních časopisů. Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv se Apač snaží být v rámci své doby a ideových východisek pokrokový a snaží se představit hlavního hrdinu a jeho etnikum v tom lepším světle, spadá film dokonale do období 50. let a konflikt střetávání domorodé kultury s tou rychle se šířící euroamerickou civilizací chce řešit osvětou původního obyvatelstva a jeho přizpůsobením dovednostem a schopnostem bílého muže. Film vyznívá naivně, schématicky a některé dialogy opravdu šustí papírem. Možná je to jenom můj problém, protože Lancastera mám spojeného s úplně jiným typem postav, ale toho Indiána jsem mu jednoduše nevěřil. Celkový dojem: 40 %. ()
Záver filmu bol režisérom odmietaný. Nátlak producenta bol ale silnejší. Aldrich mu podľahol a nakrútil alternatívny koniec. Následne, pri uvedení Apača do kín, bola táto vynútená pointa uprednostnená pred režisérskou verziou. Z dnešného pohľadu paradoxne pozitívne prekvapí. Pretože celé smerovanie osamelého boja rebela voči spoločnosti - voči ohrozovateľom a ničiteľom prirodzeného životného priestoru a taktiež voči vlastným súkmeňovcom, utopiacim svoj žiaľ v alkohole a bezradnom vajataní spelo k jedinému možnému vyústeniu. Zničeniu nezmieriteľného bojovníka. Bolo by to spoločensky správne (nebúr sa a nerebeluj, pretože Ťa zničíme). A ajhľa - ono sa ukazuje, že keď sa začne pestovať obilie vo väčšom, hriechy sú zabudnuté. Alternatívne libertariánstvo alias pravicový anarchizmus v praxi. Bol proti všetkým, ale nakoniec pod vplyvom partnerky a zmierenia sa s vlastnou nezmieriteľnosťou si vytvoril vlastnú alternatívu prežitia. Sám s rodinou mimo nenávidenej a ubližujúcej kolektívnej spoločnosti. ()
B. Lancaster natočil niekoľko westernov, mnohé z nich som videl, ale Apač mi unikal. Vzhľadom na názov som čakal o dosť akčnejší film, ale nakoniec to tvorcovia neprehnali a zaujímavý príbeh dostal prednosť. Lancasterove modré oči na tmavej pleti svietili jak led diódy o polnoci, ale inak Apača zahral dobre. Jeho útek i cesta za poznaním ma nenudili a love story, ktorá na to spočiatku vôbec nevyzerala v závere prepukla naplno. Apač v podaní B. Lancastera je práve tým rozdielovým mužom v období zániku indiánskych kmeňov v podobe akej ich poznáme. Apač je posledný bojovník a zároveň prvý indián, ktorý si vypestoval vlastnú úrodu. 80%. ()
Je to hrdinný příběh muže-indiána, který se postavil útlaku většinové spol... Burt velmi přesvědčivý, leč snímek spíše horší! ()
Lancasterov Apač má hrdosť Winnetoua, odolnosť Ramba a schopnosť milovať ako, proste ako niekto, koho môže hrať napríklad Lancaster. Film je akosi podivným spôsobom roztekaný, minimálne dokým sa nám zaľúbený párik neusadí a dosť hrozná hudba nám dáva najavo, ako sa kto práve cíti. Nie je to vyslovene zlé, svojim spôsobom sa mi to aj páčilo, ale mám dojem, že s týmto filmom nemohol byť úplne spokojný ani sám slávny režisér a že skôr vyzerá podľa predstáv štúdia o nenáročnom poučnom filme pre masy. ()
Aldrichov prvý Technicolor nesie v sebe typický otisk doby: je príšerne didaktický, vyfabulovaný a bizarne obsadený. Atletický dlouhán Burt Lancaster v roli modrookého indiána sice nepôsobí tak ujetým dojmom ako Džingischán Johna Waynea v prepadáku The Conqueror, ale v kombinácii s ikonou bigotných Američanov Jean Peters (tiež v "redskin & blue eyes" móde) je to docela silné kafe. ()
Šlo to dokoukat s odřenýma ušima. Dvě hvězdy za kameramana, kterej v roce 1954 natáčel indiány a kovboje. Snad ho nezastřelil šerif nebo Baldwinův předek. ()
"Bez tebe na prodej nedostane Santos ohnivou vodu a to je pro něj horší než smrt !!" ;) ()
Burta Lancastera mám rád, bol tú úžasný herec, no ako Indián fakt nie, celý film som si naňho nezvykol. Navyše aj ten príbeh bol poslabší. ()
Hodně průměrný western. Burt Lancaster se na roli indiána moc nehodí a jeho Massai je velice rozporuplnou a nejednoznačnou postavou a nedá se říct, že sympatickou. Jeho squaw (skvaf, jak vyslovují čeští dabéři) je také poměrně zvláštní. Massai jí svazuje, mlátí klackem po hlavě, vyhrožuje jí zabitím a ona za ním pořád leze. Asi se jí to líbilo :-) ()
Některé filmy stárnou více, některé zase méně. Tento více. I proto je těžké jej hodnotit. Místy je toporný, deklamativní, Lancaster při prvním pohledu, než si člověk zvykne, ve svém "kostýmu" diváka poněkud zaskočí. Nechci filmu ale křivdit, je to docela solidní podívaná. Tři hvězdičky jsou myslím akorát. ()
Film, od kterého jsem očekával poměrně obyčejný western, ale nakonec jsem dostal zajímavou verzi toho, jak bojovat o život a v jakých podmínkách. Dobře, není to celkově až tak silné, ale ta touha žít, která je zde prezentována, touha, která jde přese všechno, je ukázkou toho, jak moc bychom měli milovat svobodu a nikdy se nepodřídit něčemu jinému. Jenže pořád je tu ten otazník. Co nakonec zmůže jedinec proti skupině? ()
Vůbec to není špatný western. Pohled na poslední záchvěvy bojovných Apačů a jejich snaha o zachování alespoň nějaké svobody a důstojnosti. Lancaster tady předvedl myslím si velmi slušný výkon, který sice nepatřil mezi jeho nejlepší, ale pro milovníky žánru určitě nejde o špatný film. ()
7/10 Byl jsem na kombo Lancester/Aldrich jeste moc hodny, protoze prvnimu se nesmazal v zadnem zaberu z kuze krem na boty a druhy opet ukazal, jak nezne je potreba zachazet s krasnymi zenami. Ale nebylo to zas tak spatne - akce/mrtvych dost, v hlavni roli po dlouhe dobe indiani v boji proti bilym uchvatitelum, exteriery. Ovsem podivny ne-konec v lanu turkyne me docela otravil. ()
Takovej spíš podprůměrnej western o modrookým Apačovi a jeho ... vlastně ani nevím o čem. O pomstě? O lásce? O ničem? Zkrátka takovej příběh s ne zrovna sympatickým hrdinou v podání Lancastera. Malý plus za "věčnýho padoucha" Dehnera a pívečko Bronsona. ()
Burt Lancaster /Vlak 1964/ v roli Indiana, ktory sa vzburil nielen voci bielej spolocnosti ale aj voci Indianskym kmenom, ktori utapaju zial v alkohole. A je to priserna nuda : 20 % ()
Nikde jinde jsem neviděl víc pastu na bot. Lancaster, Bronson, všichni jak baníci. Díru do světa neudělá ale nenudil jsem se. 3/5 ()