Reklama

Reklama

Dům voskových figurín

  • USA House of Wax (více)
Trailer

Zlověstným způsobem, který ho korunoval na mistra filmové hrůzy, ztělesnil Vincent Price slavného sochaře voskových figurín, který se po útoku žháře, jenž zničil jeho životní dílo, propadá do hlubin šílenství. Není už schopen používat své popálené ruce a vytvoří proto nový - a vražedný - způsob, jak znovu naplnit svůj dům voskových figurín. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (92)

Sfinkter 

všechny recenze uživatele

Tento film už je regulérním dědečkem v hororových vodách, o to více překvapí svým smyslem pro detail a nepřehnanou afektovaností ve vypjatých scénách. Pěkný příběh, s nímž nemá novodobý remake vůbec nic společného, vám v obklopení výborných charakterů uteče jako voda. K postavám se opravdu netřeba vyjadřovat, legenda Vincent Price a hluchoněmá persona mladého Bronsona mluví za vše. House of Wax je poctivý starý biják, na který se kdykoliv podívám znovu. ()

pursulus 

všechny recenze uživatele

Voskový horor v toku času.¬         Povídka (novela?) ve své době úspěšného amerického scénáristy z New Jersey Charlese Beldena o muzeu voskových figurín byla zfilmována třikrát.¬                 Filmový přepis z r. 1933 zrežíroval pod názvem Mystery of the Wax Museum maďarský Američan Michael Curtiz, tento počin odpovídá průměrné kvalitě snímků té doby a není ničím překvapivý, lze také říci, že možnosti skryté v námětu z daleka plně nevyužil.¬                 O dvacet roků později následoval House of Wax v režii rakouského Američana André de Totha, který se původního filmového přepisu držel téměř do slova, při čemž jako jedinou přidanou hodnotu k filmovému přepisu z r. 1933 můžeme vytknouti magickou postavu "gotického" herce Vincenta Priceho v hlavní úloze. (Vedlejší postavu, pomocníka, hraje známý "westernový" herec Charles Bronson, kterému bylo v době natáčení něco přes třicet roků; jeho proměna od této doby do doby natáčení westernu 'Tenkrát na západě' je téměř neuvěřitelná.)¬                 Posledním přepisem je House of Wax z r. 2005 režírovaný Španělem Jaumem Collet-Serrou (známým nejspíše ve spojitosti s hororovým dramatem 'Orphan' z r. 2009). Tento přepis má společné s původní předlohou Beldenovou pouze voskové figuríny. Provedení odpovídá zcela současnému hororu "po španělsku" plus komerčně pojatým scénářům současnosti, z čehož vznikla poněkud nesourodá záležitost: chabý scénář je držen vysokou invencí režisérovou na úrovni slušné podívané.¬                 Můj soud v obecné rovině o kvalitě jednotlivých zpracování Beldenovy povídky zní "kvalita přibližně stejná u všech tří zpracování, vždy slušný průměr". K nízkému hodnocení přepisu z r. 2005 nepřihlížím, považuji jej za nepřiměřeně odsuzující, neboť chabý scénář je vyvážen viditelně "hororovějším" zpracováním oproti starším přepisům. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Když bych se pokusil o takové letmé srovnání se snímkem z roku 2005, tak došlo v podstatě k očekávanému scénáři. Tato starší verze má mnohem zajímavější příběh, avšak zcela postrádá jakoukoli hororovou složku. Znovu se mi nechce věřit, že tohle mohlo být děsivé v době vzniku. Pokud tedy hledáte dobrý horor, tak jste zde na velmi špatné adrese. Pokud se však spokojíte s docela zajímavým filmem, tak můžete být spokojení. Je každopádně zajímavé sledovat, jak se v průběhu let měnit pohled na to, co je děsivé a jak diváky vyděsit. Také bylo zajímavé sledovat, že nám od 50. let ženy výrazně zkrásněly. Tedy mluvím samozřejmě o ženách, které se nerozhodly podlehnout stále častějšímu nešvaru s proměnou v plastovou láhev. [65 %] ()

MIMIC 

všechny recenze uživatele

House of Wax bohužiaľ úplne postráda znepokojujúcu atmosféru voskových múzeí a to i napriek tomu, že (na rozdiel od Waxwork) sa pracovalo so skutočnými figurínami. Táto skutočnosť však naopak umožnila nakrútiť pôsobivú úvodnú scénu, ktorá evokuje záverečnú scénu z Pátera Thomasa. Pokiaľ mal tento film byť remakom "Tajomstva panoptika" z roku 1933, mal si dať záležať aspoň na inteligentnej modifikácii kľúčovej iracionálnej scény, no tá je len odcitovaná a dokonca je menej pôsobivá. Režisér Andre de Toth sa jednoducho príliš spoliehal na čaro novej 3-D technológie a niektoré scény použil jedine z dôvodu, aby vynikla. 3-D kvalitu diela posúdiť neviem (na jednom z bombastických plagátov je sľubované, že Nothing that has gone before can compare with this), každopádne i v 2-D formáte ide o atmosferickú záležitosť s jednou brilantnou ľakačkou, veľmi efektívne fungujúcou i dnes (keď si pomyslím, že šlo o 3-D film, nejedného diváka muselo v roku 1953 švihnúť o zem). ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Tento film vie neskutočne narábať z atmosférou.Ulica zahalená hmlou,po nej uteká vystrašené dievča,ktorú prenasleduje ľudské znetvorené monštrum.To je len zlomok tej atmosféry čo film ponúka.Ale to je asi tak všetko čo film ponúka.Lebo veľmi dlho sa film uberal kludným tempom a len par krát bol dramatický.Po krvavej stránke tiež žiadna výhra.Má to v sebe predvídateľnosť a niektoré scénky boli nezmyselné.Od tohoto filmu som čakal niečo oveľa dramatickejšieho. ()

Galerie (97)

Zajímavosti (29)

  • Jedná se o první 3D film se stereo zvukem. (Ruuzha)
  • Po prehliadke figuríny, Sue Allen (Phyllis Kirk) odpovedá polícii, že ide o jej mŕtvu priateľku, pretože má figurína prepichnuté len pravé ucho. Zo záberu predtým je však jasné, že Sue ľavé ucho ani nevidela, preto nemohla tušiť, či je prepichnuté alebo nie. (beso74)
  • Horor byl jedním z průkopníků tehdy populární technologie Natural Vision, která byla nedokonalou verzí dnešního 3D. Režisér André De Toth si však vychutnal jen dvojrozměrnou verzi. Měl jen jedno oko. (Duoscop)

Reklama

Reklama