Pán světa

Spracovana Verneovka sa celkom vydarila a urcite to stoji aspon za jedno pozretie. Samotne triky teraz vyzeraju smiesne, ale v tej dobe to muselo byt nieco uzasne sledovat vzdusnu lod, ako bombarduje vojnove lode na mori:) Mlady Charles Bronson mi tam pripadal ako nejaky zaspaty a nie a nie sa pohnut dalej,,he he. Neviem, ale taky pocit som mal z toho jeho vykonu vo filme:) Vincent Price sa predviedol v dobrej forme a zahral si rolu kapitana lode, ktory mal neuveritelne chutky dobijat svet. Niektore dialogy mi tam pripadali dost smiesne, hlavne tie slova od toho stareho chlapika:) (16.10.2011)

Nejlepší je čtyřminutový úvodní přehled pokusů o létání, který ukazuje, jak trnitá, i když úžasná a úchvatná, je cesta k hvězdám. ___ Americká, dnes již spíše dětská a naivní verze verneovského tématu geniálního inženýra a vědce, který se snaží zlepšit svět, o přínosu a moci techniky a technologií a jejich nebezpečí, které tkví v jejích zneužití. Téma aktuální pro 60. léta, kdy existovala reálná hrozba rozpoutání jaderné války. Ne že by ta hrozba pominula, jen si na ni lidé jaksi zvykli. Kdo může tu hrozbu zastavit, odvrátit? Ten, kdo na sebe vezme tu zodpovědnost. Robur jako trestající bůh vznášející se ve své vzducholodi nad válčícími lidmi a pod pohrůžkou síly nutící je složit zbraně – stejně mocný jako slabý, pokud ho zradí technika či lidé. Bohužel lidská nátura již je taková, že na sílu neplatí utopie, ani domluvy, ani city, ani rozum, ale zas jen síla. Každý prosazuje svoji pravdu, ve skutečnosti však prosazuje své zájmy. A jak ukazuje historie, i ty nejušlechtilejší zájmy můžou vyvolat potoky krve. Skutečný přínos ušlechtilých myšlenek tkví v pomalém postupném působení na lidi, na jejich myšlení, v šíření humánního přístupu, v apelu na zdrženlivost v použití síly. Film naštěstí v dostatečné míře ukazuje rozporuplnost a nejednoznačnost hodnocení Robura a jeho činů. Příběh sice odsuzuje Robura k nezdaru a trestu za krveprolití, který symbolizuje provaz-oprátka, jenž se kymácí za čelním sklem klesající vzducholodě přímo před nosem kapitána, ale konečná sympatie autorů snímku k Roburovi nebo spíše k jeho poselství pro celé lidstvo je evidentní: "Náš boje je skoro u konce. Doufám, že se nám podařilo ovlivnit tisíce lidí a oni překují své meče na radlice a nastanou časy, kdy již ani jeden národ nebude válčit s jiným národem." Závěrečný citát ze samotné knihy Julese Vernea Master of the World tomu sekunduje: "Beru svůj sen s sebou, ten ale nebude ztracen pro lidstvo. Přijde čas, kdy se lidstvo stane natolik moudrým, že dokáže ten sen nezneužívat." (“I take my dream with me. But it will not be lost to humanity. It will belong to you the day the world is educated enough to profit by it, and wise enough not to abuse it”.) ___ Podobný film Karla Zemana Vynález zkázy vychází ze stejného zdroje – románů Julese Vernea, má však jednoznačnější optiku a rozhodně zajímavější vizuální stránku. (16.05.2012)

Roztomile naivní a trikově zastaralá adaptace Verneova Robura Dobyvatele, zbytečně si půjčující úvodní scénu a jednu z hlavních postav, agenta Strocka, z Pána světa (Verneova volného pokračování Robura), což údajně znemožnilo vytvoření plánovaného filmového pokračování. Připomene to i 20 000 mil pod mořem, protože románový Robur Dobyvatel byla (výrazně slabší) variace na Nemovo dobrodružství umístěná do vzduchu, bez podmořských a jiných příšer. Scenárista ale do filmu přidal v knihách zcela absentující motiv Roburova agresivního pacifismu, kdy ze své vzducholodi vede "válku proti válkám". Postava Robura je ve filmu idealistou, pro kterého účel světí prostředky, a kterého tím pádem Price nehraje jako teatrálně se chechtajícího padoucha toužícího ovládnout/zničit svět, ale jako tragického sympaťáka. Očekávatelnou změnou je přidání zbytečné ženské postavy a romantické podzápletky. Proměny doznala i samotná vzducholoď Albatros, v knize loď kombinovaná s vrtulníkem, tady poněkud nesmyslně vzducholoď kombinovaná s vrtulníkem. Triky jsou samozřejmě legrační, samá zadní projekce, papundeklové interiéry, dokonce záběry evidentně pocházející z jiných filmů. Ale celkově je to příjemná braková záležitost, do které kdyby se napumpovaly pořádné peníze a kvalitní tvůrci, mohl by z ní být regulérní dobrodružný blockbuster. A vtipně komentovaná koláž z počátků letectví na začátku filmu potěšila. (25.06.2023)

Film podle klasického Vernea, jednoho z nejlepších děl pozdnějších let jeho tvorby. Řeší takovou "drobnost", jako je vynucení míru masovým násilím a terorem. Jediný skvělý bod filmu je Vincent Price, který se opravdu chová jak má a hraje magora, aniž by to nějak zvlášť přehrával. Naopak takový Charles Bronson v hlavní roli film (fotbalovou hantýrkou) vyloženě odchodil a bez zájmu odflákal, aby to už měl z krku. Henry Hull v asi kladně myšlené roli válečného štváče na mě hluboce zapůsobil, jeho dikce s přednesem ho zařadila mezi mně nejvíce nesympatické herce vůbec. Dramatický oblouk filmu je prakticky nulový, dramatické scény nezvládnuté (cokoli by tam mohlo být napínavé, je slabě odrežírované). Podzápletka s tím, jak jediná žena v příběhu zběhne od svého zbabělého snoubence k hrdinnému Bronsonovi je ubohá. Ubohá je taky postava, která má zařídit humor, a to francouzský kuchař. Fungovat asi mělo "francouzské" žvatlání a chování blba, a asi 5x opakovaný "vtip", kdy kvůli manévrům lodi něco spadne v kuchyni. No, na mě tedy fungoval obráceně. Hudba je unylá, do filmu nepatřící, a k tomu příliš hlasitá, chtělo by ji nějak odfiltrovat, a film by se zlepšil. Extrémně slabé 2*. (23.07.2013)

Vincent Price je opět skvělý a dokonale zapadá do Vernova pojetí romantického rebela s pacifistickým posláním. Zatímco však jiné Priceovi filmy spoléhají na hercův výkon v uzavřených prostorech sklepů, gotizujících hradů atp., Pán světa se odehrává v otevřeném prostoru nad zemí. V tu chvíli ani Priceovo nádherně teatrální herectví nedokáže zastínit lacinost trikových scén a papundeklové lodi Albatross. Vincent Price však za shlédnutí stojí, a ani neuvěřitelně toporný Charles Bronson v roli hlavního hrdiny není bez zajmavosti. (17.07.2009)