Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1848 létá fanatický vynálezce Robur kolem světa, aby zničil veškerá válečná zařízení a tím světu přinesl mír…  Dobrodružný film Pán světa natočil Richard Matheson podle dvou románů Julese Vernea, Robur dobyvatel (1886) a jeho pokračování Pán světa (1904), přičemž inspiraci čerpal také z románu Dvacet tisíc mil pod mořem. Snímek se odehrává v polovině devatenáctého století a odvíjí se od zlověstného varování o blížící se zkáze, které jako by pronesl jakýsi tajemný hlas z obří hory poblíž Morgantownu v Pensylvánii. Členové Weldonovy balónové společnosti, kterou vede majitel zbrojovky Prudence (Henry Hull), chtějí zjistit, odkud varování pochází, a na výzkum posílají motorizovaný balón. V Prudencově balónu letí také jeho dcera Dorothy (Mary Webster), její snoubenec Philip (David Frankham) a zamlklý pilot Strock (Charles Bronson). Skupinu ovšem zanedlouho zajme geniální, leč psychicky narušený Robur (Vincent Price), kapitán gigantické moderní vzducholodi Albatros. Robur se jim pokouší vysvětlit, že mu jde ve skutečnosti o mír a že svou obří vzducholoď využívá k tomu, aby zabránil všem válkám, a to tak, že zničí všechny zbraně hromadného ničení na zemi, bez ohledu na to, že přitom přijde o život několik nevinných lidí. Když pak fanatický „mírotvorce“ Robur začne bombardovat Londýn a další města, pouze John Strock ho s pomocí ostatních zajatců snad bude moci zastavit. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (13)

Aelita 

všechny recenze uživatele

Nejlepší je čtyřminutový úvodní přehled pokusů o létání, který ukazuje, jak trnitá, i když úžasná a úchvatná, je cesta k hvězdám. ___ Americká, dnes již spíše dětská a naivní verze verneovského tématu geniálního inženýra a vědce, který se snaží zlepšit svět, o přínosu a moci techniky a technologií a jejich nebezpečí, které tkví v jejích zneužití. Téma aktuální pro 60. léta, kdy existovala reálná hrozba rozpoutání jaderné války. Ne že by ta hrozba pominula, jen si na ni lidé jaksi zvykli. Kdo může tu hrozbu zastavit, odvrátit? Ten, kdo na sebe vezme tu zodpovědnost. Robur jako trestající bůh vznášející se ve své vzducholodi nad válčícími lidmi a pod pohrůžkou síly nutící je složit zbraně – stejně mocný jako slabý, pokud ho zradí technika či lidé. Bohužel lidská nátura již je taková, že na sílu neplatí utopie, ani domluvy, ani city, ani rozum, ale zas jen síla. Každý prosazuje svoji pravdu, ve skutečnosti však prosazuje své zájmy. A jak ukazuje historie, i ty nejušlechtilejší zájmy můžou vyvolat potoky krve. Skutečný přínos ušlechtilých myšlenek tkví v pomalém postupném působení na lidi, na jejich myšlení, v šíření humánního přístupu, v apelu na zdrženlivost v použití síly. Film naštěstí v dostatečné míře ukazuje rozporuplnost a nejednoznačnost hodnocení Robura a jeho činů. Příběh sice odsuzuje Robura k nezdaru a trestu za krveprolití, který symbolizuje provaz-oprátka, jenž se kymácí za čelním sklem klesající vzducholodě přímo před nosem kapitána, ale konečná sympatie autorů snímku k Roburovi nebo spíše k jeho poselství pro celé lidstvo je evidentní: "Náš boje je skoro u konce. Doufám, že se nám podařilo ovlivnit tisíce lidí a oni překují své meče na radlice a nastanou časy, kdy již ani jeden národ nebude válčit s jiným národem." Závěrečný citát ze samotné knihy Julese Vernea Master of the World tomu sekunduje: "Beru svůj sen s sebou, ten ale nebude ztracen pro lidstvo. Přijde čas, kdy se lidstvo stane natolik moudrým, že dokáže ten sen nezneužívat." (“I take my dream with me. But it will not be lost to humanity. It will belong to you the day the world is educated enough to profit by it, and wise enough not to abuse it”.) ___ Podobný film Karla Zemana Vynález zkázy vychází ze stejného zdroje – románů Julese Vernea, má však jednoznačnější optiku a rozhodně zajímavější vizuální stránku. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Mám řád Vincenta Price a Julese Verna, a tak i když je tenhle snímek trikově docela mizerný - místy to opravdu bije do očí - tak poselství, které Vernova románová předloha přinesla, je zde znázorněno docela dobře. Alespoň díky tomu stojí za to na film "Pán světa" kouknout. Ale Price je zde tradičně dobrý, takže i proto. ()

Reklama

anais 

všechny recenze uživatele

Vincent Price je opět skvělý a dokonale zapadá do Vernova pojetí romantického rebela s pacifistickým posláním. Zatímco však jiné Priceovi filmy spoléhají na hercův výkon v uzavřených prostorech sklepů, gotizujících hradů atp., Pán světa se odehrává v otevřeném prostoru nad zemí. V tu chvíli ani Priceovo nádherně teatrální herectví nedokáže zastínit lacinost trikových scén a papundeklové lodi Albatross. Vincent Price však za shlédnutí stojí, a ani neuvěřitelně toporný Charles Bronson v roli hlavního hrdiny není bez zajmavosti. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Druhá verneovská adaptace v roce 1961 a o třídu horší než Tajuplný ostrov. Nebudu řešit, že příběh kromě postav je kompletně vycucaný z prstu, u Tajuplného ostrova mě to taky nevadilo. Příběh o čtveřici lidí uvězněných na palubě nezničitelného vznášedla, jehož šílený kapitán Robur chce ukončit války pomocí bomb je slušný, Vincent Price je tradičně skvělý, Charles Bronson naproti tomu nevýrazný. Ovšem technické zpracování je katastrofální. Veškeré scény jsou zabité buď zadními projekcemi (zavěšení na laně) či používáním scén z očividně úplně jiných filmů (bombardování lodě, bombardování přístavu, africká válka). U té války je doslova vidět zavěšený modýlek před zadní projekcí z jiného filmu a je to ubohé i na rok vzniku. Nakonec to zabíjí i kraviny typu námořní loď střílí na vzducholoď kam nemůže dostřelit, nedořešené vztahy mezi postavami (spor o ženu) či SPOILER naprosto nepochopitelné rozhodnutí posádky se obětovat s lodí. Hodně velká slabota. PS: V žánru nemá sci-fi co dělat, tohle je naprosto klasický dobrodružný film. ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Film podle klasického Vernea, jednoho z nejlepších děl pozdnějších let jeho tvorby. Řeší takovou "drobnost", jako je vynucení míru masovým násilím a terorem. Jediný skvělý bod filmu je Vincent Price, který se opravdu chová jak má a hraje magora, aniž by to nějak zvlášť přehrával. Naopak takový Charles Bronson v hlavní roli film (fotbalovou hantýrkou) vyloženě odchodil a bez zájmu odflákal, aby to už měl z krku. Henry Hull v asi kladně myšlené roli válečného štváče na mě hluboce zapůsobil, jeho dikce s přednesem ho zařadila mezi mně nejvíce nesympatické herce vůbec. Dramatický oblouk filmu je prakticky nulový, dramatické scény nezvládnuté (cokoli by tam mohlo být napínavé, je slabě odrežírované). Podzápletka s tím, jak jediná žena v příběhu zběhne od svého zbabělého snoubence k hrdinnému Bronsonovi je ubohá. Ubohá je taky postava, která má zařídit humor, a to francouzský kuchař. Fungovat asi mělo "francouzské" žvatlání a chování blba, a asi 5x opakovaný "vtip", kdy kvůli manévrům lodi něco spadne v kuchyni. No, na mě tedy fungoval obráceně. Hudba je unylá, do filmu nepatřící, a k tomu příliš hlasitá, chtělo by ji nějak odfiltrovat, a film by se zlepšil. Extrémně slabé 2*. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama