poster

Cestující v dešti

  • italský

    L'uomo venuto dalla pioggia

  • francouzský

    Le passager de la pluie

  • slovenský

    Cestujúci v daždi

  • anglický

    Rain

  • anglický

    Rider on the Rain

    (neoficiální název)

Krimi / Thriller / Drama

Itálie / Francie, 1970, 120 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tahit
    *****

    Staré zlaté časy francouzské filmové školy v plné parádě s napínavou chemií a navíc s Charlesem Bronsonem, kterému to tady moc sekne. Dlužno doplnit, že kdo má rád pohlednou pihovatou zrzku Marlène Jobert automaticky přidá jednu hvězdu navíc. Jen si vzpomeňte, ve kterém filmu se Charles Bronson tolikrát usmál? Já si vůbec na žádný totiž nemohu vzpomenout, kde bych ho viděl s tolika úsměvy. Každopádně je fajn, že tenhle tajemný sympaťák měl štěstí na správné filmy. Protože po nich vždycky bez váhání do své filmotéky rád sáhnu.(20.6.2011)

  • patrikus
    **

    Jak to říci... Mě se to prostě nelíbila. Utahaná nuda, kde čekáte dlouho, než se začne něco dít... Hustý tekoucí med, který se nemění a pořád teče a vy čekáte dvě hodiny až přeteče do druhé nádoby... Jako Marléne je hezká tojo, umí i hrát, ale nemůže jí dabovat Sabina Laurinová, proboha !!! Bronson mi asi nikdy sympatický nebude, ale s tím nic neudelám. A jeho infantilní úsměv ??? . A ty další postavy?? Nevím, možná to z toho udělal ten zoufalý dabing... :-/(24.4.2011)

  • Šakal
    ****

    Příběh (nejen) o tom, že jednomu (hozené) ořechy ne a ne rozbít tabuli skla, zatímco druhé(mu) se tříští jedna (tabule) za druhou. Až jednoho dne....... Navíc, když dotyčnými jsou charismatický (nezvykle permanentně se usmívající) „terapeut“ Ch. Bronson a mladičká oběť?, „křehká“, pihovatá, s nakrátko střiženou ohnivou hřívou a krátkou bílou sukýnkou nechávající vyniknout jejím štíhlým opáĺeným nožkám, (probouzející v nás chlapech (ochranitelské) pudy a (ne)cíleně nám ztěžující plné soustředění se), francouzska s alžírskými kořeny (geny) M. Jobert, je o (na) nevšední zážitek postaráno (zaděláno). A tak je divák snáze ochoten p(r)ominout i těch pár nesrovnalostí resp. (zbytečných) překombinovatostí. Nevšední zážitek, který troufám si tvrdit, nebude po chuti každému, ale pokud se vám podaří naladit na podobnou notu jako tvůrcům, jakoby mimochodem zjistíte, že vás příběh začíná pohlcovat s každou další ubíhající minutou více a více a nedá (vám) vydechnout až do závěrečného „rozhřešení“. Přičemž nečekejte žádnou sy(u)rovou krimi s brutálními scénami, jedná se psychologický (krimi) snímek, kde se pouze naznačuje v lehkých nástinech, přesto (nebo spíše právě proto) je to ve výsledku neméně působivé, s patřičným dopadem. A ano (viz uživ. LeoH) v záplavě těch současných šablonovitých („na zakázku“) záležistostí, působí toto netradiční dílko jako čisté (osvěžující) zjevení. zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): uživ. mortak(16.10.2012)

  • darkrobyk
    ***

    Psychologické thrillery mám rád, zejména jsou-li ze 60.-80.let od Italů či Francouzů. Bohužel už mám asi nakoukáno moc, a tak se mi film sice líbil, Jobertová je skvělá, culící se Bronson standardní, ale na zadek jsem z něj nepadl. Zarputilost Jobertové, s jakou si drží svoji pravdu a nemíní ji vyzradit, byla až ubíjející. Působivá byla scéna přepadení, která si vystačila jen s náznaky a křikem. Naopak souboj dvou hlavních postav mě začal postupně drtit a začal jsem se dívat na hodiny, což je vždy špatné znamení. Dobrý film, ale znám spousty lepších.(9.3.2015)

  • F.W.Colqhoun
    ****

    Cestujícího v dešti je docela těžké žánrově zařadit. Clément si dal práci prvky nejen protřepat, nýbrž nemilosrdně promíchat. Mimikry dramatu morfují v hitchcockovskou kriminálku a nakonec v nepravděpodobnou romanci s výraznými prvky psychologického filmu. Podmanivý maglajz drží pohromadě jednotná melanchodlická atmosféra, zahuštěná lounge soundtrackem Francise Mai [zhruba na úrovni Air circa Moon Safari, mínus beaty], a potom okolnost, která se za celý film nezmění ani jednou - kočičí výraz Charlese Bronsona, jehož angažmá ve francouzských filmech patří k tomu lepšímu, co po sobě zanechal. Jeho drsný Harry Dobbs se ve filmu filtrovaném snivou náturou hlavní hrdinky ocitá trochu mimo mísu. Snovým uplakaným světem riviéry po sezóně projíždí jako nůž máslem, práská kníry a změkčilými frantíky pohazuje jako polystyrenovými paňáky. Je to asi spíš zásluha zdatného režiséra, že se méně fyzických prvků svého hereckého partu shošťuje přes obludný doplněk pod nosem se ctí. Komu nevadí režisérký exhibicionismus, na tomhle Clémentově snímku si vyloženě pošmákne.(28.9.2013)

  • - V roce 1983 se Charles Bronson pokusil pro Cannon Films prosadit remake s tím, že by si zopakoval roli Dobbse, ale od plánů se nakonec upustilo. (Delock)

  • - Pieseň z roku 1971 od skupiny The Doors - "Riders on the Storm" bola údajne ovplyvnená týmto filmom. Jim Morrison bol vraj tak zaujatý týmto dielom a najmä jeho hudbou, že v konečnom výsledku vznikla spomenutá pieseň. (lepo)

  • - Melie (Marlène Jobert) si na začátku svlékne punčošky a obě pověsí na křeslo za sebe. Po znásilnění se probere na posteli a jednu punčochu má opět na sobě. (vikkous)