poster

Cestující v dešti

  • italský

    L'uomo venuto dalla pioggia

  • francouzský

    Le passager de la pluie

  • slovenský

    Cestujúci v daždi

  • anglický

    Rain

  • anglický

    Rider on the Rain

    (neoficiální název)

Krimi / Thriller / Drama

Itálie / Francie, 1970, 120 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Enšpígl
    *****

    "Love, love." Ještě nikdy mě neznělo slovo "love", natož dvakrát za sebou, tak krásně, jako z úst charismatického chlapa Charlese Bronsona, který tak oslovoval křehkou krásku Marlène Jobert, do které jsem se asi zamiloval. Film který má v sobě plno tajemství a nevyřčených pravd je napínavý do posledního okamžiku. Je to jeden z těch mála skutečně silných příběhů, který sice skončí na obrazovce, ale ještě dlouho, předlouho pokračuje v naší mysli a to i díky nádherné hudbě mistra oboru Francise Laie. Film s velkým F a s hereckými výkony z kategorie nadstandartních doporučuji pustit ve večerních hodinách, tma je totiž velkým přítelem pro ještě větší prožitek z této filmařské dokonalosti.(12.8.2008)

  • Ainy
    ****

    Mám velmi citlivé zívací senzory a ty byly tentokrát v klidu. Což je fajn. I přesto, že člověk nebyl nikterak udýchán přílišnou akčností snímku, nemůžu mu upřít jisté noblesní napětí tak, jak to umí jedině Francouzi. Začátek byl výživný. Tedy alespoň pro mě. Přiznám se, že mě některé scény pobavily, což zjevně neměly, ale to přičítám době, ve které byl film natočen. I když ... kdyby Marlén s Čárlím chtěli, mohli se herecky vyřádit tak nějak celkově víc. Potenciál tady jednoznačně byl. Dále mi tady neseděly samotné vyšetřovací metody pana svalnatého plukovníka a jistá trucovitost Lav Lav. Až moc nevěrohodné, kuňha. No ale jestli to tak pan spisovatel a scénárista v jednom napsal, tak se tak asi lidé někde chovají, no. Ale dobré jinak. Příjemné pokoukání.(7.6.2016)

  • vesper001
    *****

    Varování pro všechny ženy, které sní o manželství s pilotem, vile na riviéře, krásných bílých šatech a Charlesi Bronsonovi: po tomto filmu vás podobné sny – minimálně na zbytek večera – přejdou. Alespoň pokud jste citlivější povahy a špatně snášíte déšť, znásilňování, temné sklepy a hrubé zacházení ze strany tajemných cizinců… Cestující v dešti je další skvěle minimalistický krimi thriller z francouzské „staré školy“ – výborně obsazený, detailně propracovaný, s nepředvídatelným dějem, pečlivě budovanou atmosférou napětí, nejistoty a ohrožení, a sice ne úplně překvapivým, ale citlivě vypointovaným závěrem (a písničkou :). Charles Bronson si tu místo s harmonikou hraje s oříšky, ale není o nic méně znepokojivý, drsný a nečitelný. Marlène Jobert proti němu působí nesmírně křehce a její postavu nelze než obdivovat za kuráž a vytrvalost, s jakými čelí své stále beznadějnější situaci. Situaci, ve které je navíc úplně sama. Její matka je dotčená čímsi z minulosti, kamarádka (Bronsonova femme fatale Jill Ireland) není tak úplně tím, čím se zdá být, a manžel je poměrně nechutný cápek, zamilovaný až po uši – do vzpomínek na svého otce. Na film jsem se sice dívala za slunečného odpoledne, když jsem ale večer zůstala v domě (se sklepem, ale bez dvouhlavňovky) sama, zrovna klidná jsem nebyla.(6.8.2012)

  • Aelita
    **

    Manýristická režie a ještě manýrističtější hra hlavní hrdinky, připomínající spíše éru němého kino než evropský film 20 let po neorealismu. Byl-li to pokus o umění s ambicemi na psychologismus ústřední postavy (dospívání ženy-dítěte přes macho-chlapy) a atmosféru "suspense" (stav napjatého očekávání, neurčitosti, nejistoty), dopadl nakonec jako klasický americký akční film v ten okamžik, kdy Charles Bronson začal kosit neschopné a hlavně neozbrojené bodyguardy. Jako komedie to bylo dobrý, takže za dvě.(21.10.2012)

  • Vampireman
    **

    Magicky otevřeno, ale do dvaceti minut to začne střídat nehorázný nesmysly. V momentě, kdy Jobertová podruhé nabije brokovnici mi už nic nebránilo, abych se po většinový zbytek filmu posměšně chechtal. Clément akci neumí, taky tu skoro žádná není, ale i ze scény znásilnění si žádný thrill neodnesu (prostě se prostříhaj dva záběry na oči a nazdar). Hlavní postavy jsou přehnaný, že k nim cítím pouze odpor - Jobertová sice ukazuje nohy ale v té nevyspělosti je to hloupá hyperprotivná pizda a Bronson se celej film nesmyslně tlemí a rozbíjí ořechy o skleněné výplně... Potenciální psychoanalýzu bych musel destilovat z jakýchsi bahenních hlubin, což mi vzhledem ke Clémentově formě přijde jako zbytečnost - nelíbilo a odmítám to absolvovat znovu, filmů s takovou tématikou je spousta a daleko lepších (teď myslím i obecně). Cestující v dešti sice má kostru a pár logických pojmů, ale v celku se opírá leda o molitan.(16.10.2012)

  • - Pieseň z roku 1971 od skupiny The Doors - "Riders on the Storm" bola údajne ovplyvnená týmto filmom. Jim Morrison bol vraj tak zaujatý týmto dielom a najmä jeho hudbou, že v konečnom výsledku vznikla spomenutá pieseň. (lepo)

  • - Melie (Marlène Jobert) si na začátku svlékne punčošky a obě pověsí na křeslo za sebe. Po znásilnění se probere na posteli a punčochy má opět na sobě. (vikkous)

  • - Francis Lai dostal v roce 1969 za soundtrack k tomuto filmu zlatou desku. (Stejšn)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace