学校ＩＩ
The Learning Circle
Režie:
Jódži JamadaKamera:
Mucuo NaganumaHudba:
Isao TomitaHrají:
Hidetaka Jošioka, Masatoši Nagase, Hideko Hara, Pinko Izumi, Hiroši Kanbe, Kazutojo Kojabu, Ajumi IšidaRecenze (4)
Drsny naturalismus se snoubi s absolutnim soucitnym, humanistickym patosem v pribehu o lidech kteri hledaji svoji zivotni cestu. Na pude skoly pro mentalne postizene se setkavame s hrdiny kteri vam prirostou k srdci pro svoji autentickou lidskost. V pozadi pribehu o clovecim porozumeni napric mentalni dospelosti, dava reziser lekci z lasky ke vsemu zivemu.V ramci jeho zameru (tak civilne pojatemu) odpustite tomuto snimku i neskutecne "nevkusne" melodramaticke momenty. Humor, soucit a dobrodruzstvi to je recept na zivot podle Yoji Yamady. PS:Skvele postaveny exterier a interier sceny. ()
Druhý film z trojice se zaměřuje na třídu se speciální péčí (nebo jak se dnes říká třídám pro postižené). "Povídkový" koncept z předcházející části je zde aplikován ve výrazně menší míře, do popředí je postaven především příběh dvou chlapců, mezi kterými se vytvoří silné pouto. Jeden se intelektově nachází zhruba v pásmu imbecility, navíc je zlehka agresivní, druhý (známý Hidetaka Yoshioka - Moře vidí vše, Always...) trpí především lehčí formou autismu a o prvně jmenovaného se stará. Jednoho dne však zmizí a dva učitelé - zasloužilý "mazák" a mladý, který si postupně ujasňuje hodnoty - je vyrážejí hledat. Yamada opět nabízí luxusní lidský příběh ve vizuálně působivém balení (natáčelo se zjevně kdesi na severu) a pomocí těch nejjednodušších stavebních kamenů skládá, jako obvykle, krásné mnohovrstevné dílo. ()
Prvý film sa mi páčil o trošku viac, ale to neznamená, že pokračovanie nie je silné. Síce rovnako využíva perspektívy a niekoľko časových rovín, aby priblížil nie len postavy ale aj ich motivácie, ale v rámci Jamadovej citlivej réžie a témy o ktorej rozpráva to vôbec nevadí. Film je silný vo svojej schopnosti rozprávať o vážnych veciach s ľahkosťou a porozumením. Ústrednou témou je hľadanie si vlastného miesta v živote. Či už sa jedná o nového učiteľa s tvárou Masatošiho Nagaseho alebo postihnutého mladíka Hidetaka Jošioku, ktorý si uvedomuje svoj handicap, ale zároveň má sny, ktoré túži naplniť. Jamada patrí k tomu typu režisérov, ktorý je schopný z banality spraviť niečo úprimné a nadčasové. Stačí mu pár uveriteľných emócií a sympatické postavy. Napätie z bezradnosti je tu často krát prítomné. Rovnako ako aj úsmev, keď sa postavám niečo podarí. Pozitívne dve hodinky, aj keď to tak možno v rámci témy a príbehu nevyzerá. ()
Jednoduchý příběh dvou psychicky postižených, kteří utečou ze zvláštního domova, a dvou učitelů, kteří se je vydají hledat.(50%) ()