poster

Co jsem princi neřekla

Animovaný / Krátkometrážní

Československo, 1975, 9 min

Režie:

Jiří Brdečka

Předloha:

Oscar Wilde (povídka)

Scénář:

Jiří Brdečka

Kamera:

Zdenka Hajdová

Hudba:

Jan Klusák
(další profese)
  • flanker.27
    ****

    Realistický pohled na osudy milodarů? Šťastný princ je doják (zvláště jedno ultradojemné a citlivé zpracování coby rozhlasová pohádka), která ale přesto tak trochu zahřeje tím kouskem dobra v srdci prince a vlaštovky. Ale tady to zobrazení, přestože tak by to asi reálně vypadalo, by ve mně skoro zabilo i ten poslední kousíček naděje v dobro. Zkrátka mi to srazilo náladu a uvrhlo mne do deprese, že vlastně nevím, co si o tom myslet. Tak aspoň tolik dobrého můžu říct, že hlasy Hlaváčové a Cupáka jsou nádherné.(17.5.2016)

  • Adam Bernau
    *****

    Mezi Brdečkovými krátkými anim. filmy se "Co jsem princi neřekla" vyznačuje především tím, že je jediný (z dosud viděných), u nějž některé čsfd komentáře stály za přečtení (jmenovitě Karlos80, vypravěč, fragre a bart-leby). Jde o otázku adaptace a rozvinutí či překroucení a ochuzení původní pohádky Oscara Wilda. Jak patrno z mého hodnocení, nemohu přijmout Vypravěčovo přepjaté vnímání Brdečkovy práce: Předně zobrazení běžné londýnské sociální reality 19. století neimplikuje žádnou "socialistickou agitku". A za druhé tam, kde Vypravěč vidí milosrdnou lež (a vidí ji správně, samozřejmě tam je), tam já spolu s bart-berym vidím obludnou depresivnost a naprostou bezvýchodnost. Šťastný princ je a zůstává Šťastným princem - ze stejného důvodu, z jakého jím byl zaživa - tím důvodem je slepota. Vypravěčovo hodnocení lze nicméně akceptovat jako možný pohled na věc, naopak "oficiální text distributora" se svým hodnocením s vyzěním Brdečkova filmu (a zřejmě i jeho předlohy) zcela míjí. Protože jsem od Wilda kromě Lady Fuckingham nic nečetl, nemohu posoudit, nakolik Brdečka je nebo není práv hloubce předlohy (ačli předloha nějakou skutečnou hloubku má). Jeho násilné předělání směřování celé pohádky (prakticky ji postavil na hlavu) je však hodno nejvyššího hodnocení - nikoli proto, že by snad bylo "lepší", ale protože s poselstvím původního díla komunikuje a polemizuje jako jeho alternativa. Ostatně kdo zná závěr Tajemství hradu v Karpatech, toho takový plodně svévolný postup nemůže u Brdečky překvapit.(15.10.2015)

  • bart-leby
    ****

    Antiwildeovská adaptace jednoho z nejjímavějších příběhů světové literatury. Brdečka potlačil křesťanské a homoerotické motivy Wildeovy filozofické pohádky a akcentoval sociální kritičnost (byť i ta je ve Wildeovi přítomna). Závěr pak jde vyloženě proti duchu Wildeovy předlohy. Vzpomínám si, že Miroslav Táborský tento animák uvedl v cyklu Mistři animovaného filmu s konstatováním, že Brdečkova adaptace není tak smutná a bezvýchodná jako Wildeova pohádka. S tím si dovoluji nesouhlasit, neboť konec je u Brdečky v konečném součtu mnohem depresivnější a bezvýchodnější než u Wildea.(13.6.2013)

  • vypravěč
    *

    Strašlivá normalizační adaptace krásné Wildeovy pohádky, rozmělňující ji na pouhou socialistickou agitku. Veškerou hloubku sebeobětování zasypává Brdečka hlušinou nepřípadné a nemístně člověčí milosrdné lži, takže namísto iniciační a nadějeplné legendy, otevírající čtenáři svět jako prostor, v němž je možné smysluplně zahynout (a tak žít), vyrůstá z přejatých motivů banální bajka hlásající, že zde lze jen donekonečna přežívat (a tedy stále umírat). To, že záleží na volbě každého, je zamlčeno. Píše se rok 1975 a cesta je jasně dána.(27.2.2014)

  • Ghoulman
    ****

    Až příliš miluji Wildovu předlohu a považuji Šťastného prince za příběh tak nádherný, silný a v jeho celistvosti natolik dokonalý, že každý výraznější odklon od něj vnímám jako změnu k horšímu. To se odráží i na mém hodnocení, které by bez znalosti předlohy šlo spíše do pěti, než do čtyř hvězd. Avšak co se týče celkového vizuálního zpracování (a hudby od Klusáka), není tomuto krátkometrážnímu snímku moc co vytknout...(20.7.2018)