Oh! Soo-jung
Virgin Stripped Bare by Her Bachelors
Panna vyzlečená slobodnými mužmi
Recenze (7)
"Cesta k odobratiu panenstva" - veta veľmi volne vystihujúca príbeh filmu. Pri otvorenosti divákových emócii a pozornosti snímka ponúka hlavne štúdiu nadviazania vzťahov v dnešnej modernej spoločnosti, ktorá je v jej maximálnej decentralizácii priamo na základnú mernú jednotku -> človeka, citovo najvyprahlejšou a zároveň najosamelejšou v celej našej histórii. Zároveň vo voľnej štruktúre syžetu nespútanej konvenčnou výstavbou príbehu ponúka možnosť porovnania rôzneho pohľadu (mužský vs. ženský) na reťazec udalostí. Táto dualita náhľadu je vhodne premietnutá aj do farebnej štylizácie - celá snímka je v čiernobielom háve. ()
Začínam pomaličky prichádzať na to, o čo Sang-soo Hongovi ide. Jeho dve paralelné vízie jedného príbehu zohrávajú úlohu aj v tomto diele. Vzájomne spolu korešpondujú a dávajú určité fakty o vzťahu ústrednej dvojice do iných emocionálnych rovín. Film sám o sebe má ale ohlodať emocionálnu stránku veci až na úplnú kosť. Jeho snahou je ukázať osamelých a emočne prázdnych ľudí v situáciách, kedy sa tie emócie snažia nájsť alebo prebudiť. Je tam veľmi pekne znázornená úloha ženy aj muža nie len v spoločenských konvenciách Južnej Kórei ale aj v rámci určitého vzťahu k nám ( cudzincom) kedy odhaľuje, určitú krutosť a povrchnosť, ktorá pôsobí v rámci kontextu veľmi surovo až nepríjemne. Chladné, čiernobiele a obsahovo veľmi bohaté. A úprimné. Hoci určite nie pre každého. ()
Sice netradičně podaný, ale stále jen tuctový příběh, který je navíc přespříliš dlouhý. Smysl spousty postav a příběhů zůstává nevyřčen, takže nakonec zůstává jen otázka, proč vůbec byly vyřčeny a natáhly již tak dlouhou stopáž. Herecké výkony nezajímavé, rozhodnutí natočit snímek černobíle je dle mého názoru krokem vedle (naopak by mu slušela barevnost) a hudba veškerá žádná - až na jeden motiv, který byl celkem zdařilý, ale jinak jde o víceméně komorní záležitost. Tenhle snímek není napínavý, není ničím objevný a není ani zábavný. Po většinu času se tak budete jen nudit a sem tam řeknete "aha"... To když se ve druhé části dozvíte motivy jednání postav v části první. Za ty vyřčené "aha" dávám dvě hvězdičky, protože jen díky nim jsem to dokoukal s nadějí až do konce. [duben 2006] ()
ocenenia : MFF Cannes 2000 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
První polovina mi snad i připomíná vztahové filmy Woodyho Allena (dám ruku do ohně, že černobílý formát je odkazem na jeho Manhattan). V té druhé se ale začíná řešit jen panenství hlavní hrdinky a děj se rozplizává do jedné, málobarevné šmouhy. Postavy jsou matné - i když dobře zahrané, a snaha být odlišný (např. podivná dějová skladba) mi moc nesedla. 50 % ()
I přes to, že mám Hongův styl rád, tohle byla díky stopáži docela nuda. Film je filmován přimo v Soulu, což nebývá běžné u Honga, zaměřuje se spíše na venkovské oblasti. Pro mě zmínky o 경복궁, 명동 a dalších, vyvolalo pěkné vzpomínky, což nemění nic na tom, že většinou to byla nuda. Nepomáhá tomu ani černobílá. ()
Chladný s nezajímavym příběhem (rozuměj nudnym), ale přesto dobře poskládaný. ()