Scénář:
Arthur LaurentsKamera:
Jack HildyardHudba:
Alfred NewmanHrají:
Ingrid Bergman, Yul Brynner, Helen Hayes, Akim Tamiroff, Martita Hunt, Felix Aylmer, Sacha Pitoëff, Ivan Desny, Karel Štěpánek, Peter Sallis, Paul Bildt (více)Obsahy(1)
Takové spiknutí a takovou lásku svět ještě nezažil. Legenda o ztracené a znovunalezené ruské velkokněžně ožívá. Ingrid Bergmanová v oscarové roli údajné Anastázie a Yul Brynner jako ruský spiklenec Bunin v klasickém americkém melodramatu... V roce 1917 svrhla revoluce z ruského trůnu dynastii Romanovců. O rok později byl poslední ruský car Mikuláš II. s celou svojí nejbližší rodinou zavražděn na rozkaz bolševiků v Jekatěrinburgu. Krátce na to se začaly šířit spekulace a zvěsti, že nejmladší carově dceři Anastázii se podařilo přežít a uniknout v utajení z místa smrti. Několik žen se za ní dokonce neúspěšně vydávalo. Tou nejznámější byla Anna Andersonová, jejíž neuvěřitelný osud představoval volnou inspiraci pro úspěšnou divadelní hru a posléze filmovou adaptaci symbolicky nazvané podle titulní hrdinky Anastázie. Děj rozvíjí atraktivní téma kolem legendy o přeživší velkokněžně a odehrává se v meziválečné Francii. Kolem Seiny bloumá tajemná a zoufalá žena s těžko uvěřitelným životním osudem, který svěřila jeptišce při svém pobytu v tamějším ústavu. Údajně zosobňuje nejmladší dceru ruského cara Anastázii, které se zázračně podařilo přežít masakr carské rodiny v režii bolševiků. Překvapující podoby obou žen se proto rozhodne využít bývalý carský pobočník Bunin, který zoufale hledá přijatelnou kopii ztracené velkokněžny, která by se stala klíčem k lákavému dědictví deseti milionů liber. Se svými společníky vymyslel riskantní plán, že vzdáleným členům carské rodiny představí falešnou Anastázii, která je dokáže dokonale obelstít a společně se zmocní dědictví. Cestu za vysněnou kořistí ovšem nečekaně zkomplikují překážky v podobě tvrdošíjné carevny vdovy a náhlého milostného vzplanutí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (39)
Výpravná story o odvážném komplotu, velkých ambicích, tvrdé manipulaci a samozřejmě – o lásce. Nebýt toho, že Yul Brynner využil svého práva spolurozhodovat o castingu, nejspíš by po tomto filmu dnes již nikdo nevzdechl a určitě by za něj Ingrid Bergman neměla doma Oscara. Chemie mezi hlavními představiteli funguje bezvadně, z Brynnera čiší přesně odměřená míra agresivity i sexappealu a Bergman obdivuhodně balancuje mezi proměnlivými polohami své postavy. U některých příběhů mě historická skutečnost upřímně nezajímá. ()
V dobe vydania vzbudil film určite viac záujmu, vzruchu, konšpirácie. Vtedy ešte totiž skutočná Anna žila a naozaj sa špekulovalo, že to môže byť Anastázia, že niekto boľševické besnenie prežil. Dnes už po testoch DNA máme vo všetkom jasno a tak ten opar záhady zmizol. Bergmanová je super, ale naozaj hrať mladicu po štyridsiatke, bolo to trochu vidieť, že 27 nemá. Priviedlo ju to však späť na americké výslnie a je zvláštne, že kým pred 60-70 rokmi vás za mimomanželskú aféru totálne odsúdili, dnes je to v Hollywoode priam povinnosť a najlepšie každý týždeň niekto iný v posteli. ()
Je to velmi fajn, ale dekel ostal na mieste. Dramaticke hrany su az prilis otupene a divacka radost tak prameni najma zo skvelych hereckych vykonov. Netvrdim, ze mi tam chybal zombie Rasputin/Lenin alebo vtipne netopiere z (lepsej) animovanej verzie, ale mohlo to byt predsa len osudovejsie, romantickejsie alebo tajomnejsie. 7/10 ()
Člověk by neřekl jak složité může být najít poměrně známý film, ale zadařilo se a můžu si odškrtnout další klasiku. Anastasia vypráví příběh co by kdyby. Co kdyby princezna Anastázie přežila řádění bolševiků a po 10 letech útrap, amnézií a psychických problémů začala nacházet sama sebe? Výprava, hudba a především herecké výkony jsou fantastické. Plešatý Yul Brynner vtrhl v roce 56 na plátna s obrovskou razancí hned ve třech klasických filmech a je skvělý, ale do kapsy ho strká Ingrid Bergmanová. Obrovská hvězda 40. let, která na roky zmizela, aby se triumfálně vrátila. Další desetiletí k ní milosrdná nebyla, většinou v každé dekádě na ni čekala jedna, max dvě velké role, ale tady je úžasná. Zlomená, pochybující, ale i hrdá, plná citů a vášně. Oscar přišel zaslouženě. Bohužel samotný film tak skvělý není. Začátek připomíná My Fair Lady, později se to místo dramatu mění na romantickou pohádku o hledání rodiny a lásky. Jenže ta romance ( nevyřčená) je naprosto vycucaná z prstu a navíc na konci nedořešená. Stejně jako totožnost hrdinky. Ten utnutý konec rozhodl mezi 3 a 4 a já dávám slušné 3*. ()
Film vychází ze skutečných reálií. Příběh Anny Andersonové udržoval čtenáře tisku v napětí řadu týdnů. Paříž dvacátých let: dívka Anna trpí ztrátou paměti. Nemá se čeho chytit a zcela dezorientovaná chce spáchat sebevraždu. V poslední chvíli jí v tom zabrání generál Bounine a přítel Serge. Generála , který si všimne její podoby s nezvěstnou dcerou ruského cara Anastáziií, napadne představit jí jako dědičku carského bohatství. Anna, jež je stále více přesvědčena, že je skutečně Anastázií, se nechá zpočátku Bouninem bez odporu řídit a zamiluje se do něj. Po prohlédnutí jeho záměrů se postaví proti jeho pletichám. V roce 1956 stejný námět zfilmoval německý režisér Falk Harnack: Anastazia, die letzte Zarentochter. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (19)
- Skutočná Anna sa s cárovnou vdovou (Helen Hayes) nikdy nestretla. (Arsenal83)
- Ivan Desny, ktorý tu vystupuje ako fiktívny princ Paul Von Haraldsberg, sa objavil aj v nemeckom filme Anastasia - Die letzte Zarentochter (1956) ako skutočný Gleb Botkin (syn lekára cisárskej rodiny), oddaný zástanca Anny Andersonovej. (Arsenal83)
- Yul Brynner (generál Bounine) vo filme často fajčí. Na rozdiel od mnohých hercov, ktorí fajčenie len predstierajú bez toho, aby reálne vdychovali dym, bol Brynner viac ako 50 rokov tuhým fajčiarom a nakoniec zomrel na rakovinu pľúc. (Arsenal83)
Reklama