Komentáře uživatelů k filmu (11)

  • Streeper
    ***

    Předlohu k filmu jsem ještě nečetla, ale z doslechu jsem příběh bratrů Karamazů znala. Musím říct, že jsem od toho mnoho nečekala a vlastně to splnilo mé očekávání. Pro mě je to průměrné drama, které není ani dobré ani špatné. Velkou nevýhodou je délka filmu, pak se mi zdál už vážně zdlouhavý, ale herecké výkony jsou skvělé.(1.12.2014)

  • Houdini

    Oscar 1 nominace: Herec VR - Lee J. Cobb . . . . . .Zlatá Palma - výběr(31.3.2004)

  • Pohrobek
    ****

    Můj absolutně nejoblíbenější román. A objektivně jedno z největších děl světové literatury. Pro filmaře nebo divadelníky přetěžký oříšek. Jak já jsem se na tenhle film těšil! Samozřejmě, že nemohl dosáhnout velikosti své předlohy, ale zpracování je skutečně dostatečné. Čas byl seřazen hezky za sebou, takže se už nekonají návraty ke starším událostem, zjednodušení je na kraji únosnosti, ale film by zase mohli zkusit i nečtenáři Dostojevského (Běda jim!). Yul Brynner je skvělý Míťa, o tom není sporu. A ve filmu samotném je jeho postava naprosto první mezi všemi, tomu se nedalo zabránit. Dostojevského i obecně ruská expresivnost z filmu čiší a právě díky tomu se jedná právem o povedenou a doporučeníhodnou adaptaci velkého mistra.(26.3.2005)

  • WANDRWALL
    **

    Na tenhle film, jsem zíral jako puk. Ani by mě nenapadlo, že je možno takhle zpracovat Dostojevského. Jeho ducha, který je v jeho knihách přítomen. Jistěže netřeba opakovat, že román a film, to jsou dvě odlišné kategorie. A film odpovídá spíše delší povídce, než románu. A zde románu přímo gigantickému, co se rozměrů, i myšlenek týče. O základní linii vyprávění, která je ve filmu zobrazena, ta je druhořadější, než střet názorů, které kniha obsahuje. Nejkomičtější mi přišli herci, kteří i když hrají vážně, tak nejsou to prostě Rusové, a jejich herecká škola té doby, ale Usamani, kteří vycházejí ze zcela jiné filmařské i literární školy. A právě to je na celkovém dojmu z filmu hodně znát.(10.11.2013)

  • dopitak
    ****

    Román jsem nečetl. Do filmu se toho jistě mnoho nevešlo, a věřím, že lepší atmosféru carského ruska konce 19. století by dovedli vytvořit ruští filmaři, přestože Brooksův příspěvek světové kinematografii má v ní své pevné místo. Brynner je opravdu dominantní postavou, herecky se však řadí spíše do průměru a jeho herecká síla tkví v jeho vizáži, bělostných pohledech a především dokonalému svícení (skvělá práce světla a stínu, zdůrazňující Brynnerův pronikavý pohled). Herecky dominuje starý Karamazov, za kterého Lee J. Cobb možná toho Oscara dostat mohl. Maria Schell jako osudová žena Grushenka má něco do sebe, rozhodně je výraznější tváří než Katya Claire Bloom. Dostojevského román si asi nepřečtu, ale po Zelenkově přihlouplém továrním úletu je to pro mě konečně setkání s velkým dílem. Mám ještě v plánu pokusit se sehnat (hlavně titulky!) ruskou adaptaci z roku 1969 (232 minut!).(6.1.2010)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Vyčítať tejto zosekanej verzii akékoľvek zjednodušovanie, obmedzenosť a expresívnu svojbytnosť v zvláštnu a časom rozpadávajúcu sa kazajku udalostí je vlastne bezpredmetné. Dovolím si dokonca tvrdiť, že atmosférou s relatívne nízkym rozpočtom, zanietenosťou a americkou optikou sú títo Bratia Karamazovovci celkom vydarení, oceniť treba aj to, že sa dej nesústredil len na súdne líčenie a spôsoby úkladu vraždy, ale celoplošne. Yul Brynner ako Dmitrij, Lee J. Cobb ako otec Fjodor a možno ešte postava hrajúca Kaťu sú navyše výborní, sálajú z nich (v náznakoch ako tak) tie typické dostojevského črty, ale časom sa Brooksova réžia začne vinou rýchlo opísaných knižných opisov postáv rozsypávať popod prsty. Nevadí. A na margo samotnej knihy - tá je samozrejme neopakovateľná, niečo tak nádherné nejde ani napísať...(22.11.2015)

  • corpsy
    ****

    Veľkofilm, ktorý sa ale veľmi nesústreďuje na veľkolepé scény, ale na dobre rozohraný príbeh.(28.4.2011)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Cannes 1958 - Nominácia na 1. cenu(22.12.2012)

  • vesper001
    *****

    Možná to není výborný film, ale Yul Brynner, z něhož prýští charisma všemi póry, v něm výborný je. Znalci a ctitelé předlohy budou nejspíš trpět osekáním dějové linie na holý stvol, ale tak už to u filmových zpracování Dostojevského chodí.(29.3.2011)

  • Hegesias
    ***

    Román jsem četl. A právě proto jsem byl Brooksovou adaptací Dostojevského zklamán. A věřím, že kterýkoli jiný čtenář Dostojevského by byl po shlédnutí filmu rovněž zklamán. Přitom neběží ani tak o to, že takto rozsáhlý román lze, už jen čistě po stránce samotného děje, velmi obtížně převést do filmové řeči, ale především o to, že Dostojevského poetika, tedy to, co je pro něj příznačné a klíčové, ve filmu jednoduše schází. Chápu dobře, že bylo třeba dějovou linii značně okleštit, aby ji tvůrci mohli vůbec vtěsnat do standardní délky celovečerního filmu, nerozumím však, proč se rozhodli pozměnit význam některých motivů (např. reinterpretace postavy Sněgirjova) a zejména otupit (resp. dopovědět) vyústění celého příběhu. Namísto Míťova konečného odsouzení, jež je na jedné straně (z hlediska čtenáře) důsledkem zjevného bezpráví, na straně druhé však také důsledkem autorova neúprosného záměru (podle řady interpretací), je totiž divákovi nabídnut jaksi smířlivý, a nakonec velmi vágní závěr, kdy odsouzený Míťa s Grušenkou v náruči prchá na saních kamsi za kulisu zimního večera. Výjev dosti sentimentální a především hrubě zplošťující uměleckou i myšlenkovou hloubku Dostojevského románu. Pokud chtěli tvůrci vytvořit napínavý a značně konvenční příběh, třebaže zasazený do (pro americké diváky nepochybně) exotického prostředí, mohli se, ba přímo měli se, obejít bez Dostojevského. Nepopírám uhrančivost Yula Brynnera či karamazovské „střevo“ Lee J. Cobba (ostatní naopak za postavami Dostojevského škaredě pokulhávají), pouze se domnívám, že tento film (na rozdíl například od ruského zpracování z roku 1969) není Dostojevskému práv.(17.3.2011)

  • Arsenal83
    ***

    Veľmi silné spracovanie, čo do zobrazenia prostredia. Američania dokázali ruský duch mesta vyfarbiť možno lepšie než by to urobili Rusi samotní. Na rozdiel od verzie z roku 1969 tu sú všetci herci výborne obsadení, ale vyhrávajú ženské postavy. Maria Schell je neuveriteľne verným zobrazením Grushenky. Yul Brynner zas úplne vystihol charakter Dimitrija, trochu mi však vadila jeho vizáž. Ten plešatý look (čo nie je samozrejme Brynnerova vina) nebol vôbec vhodný.(8.8.2017)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace