• dopitak
    ****

    Román jsem nečetl. Do filmu se toho jistě mnoho nevešlo, a věřím, že lepší atmosféru carského ruska konce 19. století by dovedli vytvořit ruští filmaři, přestože Brooksův příspěvek světové kinematografii má v ní své pevné místo. Brynner je opravdu dominantní postavou, herecky se však řadí spíše do průměru a jeho herecká síla tkví v jeho vizáži, bělostných pohledech a především dokonalému svícení (skvělá práce světla a stínu, zdůrazňující Brynnerův pronikavý pohled). Herecky dominuje starý Karamazov, za kterého Lee J. Cobb možná toho Oscara dostat mohl. Maria Schell jako osudová žena Grushenka má něco do sebe, rozhodně je výraznější tváří než Katya Claire Bloom. Dostojevského román si asi nepřečtu, ale po Zelenkově přihlouplém továrním úletu je to pro mě konečně setkání s velkým dílem. Mám ještě v plánu pokusit se sehnat (hlavně titulky!) ruskou adaptaci z roku 1969 (232 minut!).(6.1.2010)

  • WANDRWALL
    **

    Na tenhle film, jsem zíral jako puk. Ani by mě nenapadlo, že je možno takhle zpracovat Dostojevského. Jeho ducha, který je v jeho knihách přítomen. Jistěže netřeba opakovat, že román a film, to jsou dvě odlišné kategorie. A film odpovídá spíše delší povídce, než románu. A zde románu přímo gigantickému, co se rozměrů, i myšlenek týče. O základní linii vyprávění, která je ve filmu zobrazena, ta je druhořadější, než střet názorů, které kniha obsahuje. Nejkomičtější mi přišli herci, kteří i když hrají vážně, tak nejsou to prostě Rusové, a jejich herecká škola té doby, ale Usamani, kteří vycházejí ze zcela jiné filmařské i literární školy. A právě to je na celkovém dojmu z filmu hodně znát.(10.11.2013)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Vyčítať tejto zosekanej verzii akékoľvek zjednodušovanie, obmedzenosť a expresívnu svojbytnosť v zvláštnu a časom rozpadávajúcu sa kazajku udalostí je vlastne bezpredmetné. Dovolím si dokonca tvrdiť, že atmosférou s relatívne nízkym rozpočtom, zanietenosťou a americkou optikou sú títo Bratia Karamazovovci celkom vydarení, oceniť treba aj to, že sa dej nesústredil len na súdne líčenie a spôsoby úkladu vraždy, ale celoplošne. Yul Brynner ako Dmitrij, Lee J. Cobb ako otec Fjodor a možno ešte postava hrajúca Kaťu sú navyše výborní, sálajú z nich (v náznakoch ako tak) tie typické dostojevského črty, ale časom sa Brooksova réžia začne vinou rýchlo opísaných knižných opisov postáv rozsypávať popod prsty. Nevadí. A na margo samotnej knihy - tá je samozrejme neopakovateľná, niečo tak nádherné nejde ani napísať...(22.11.2015)

  • Streeper
    ***

    Předlohu k filmu jsem ještě nečetla, ale z doslechu jsem příběh bratrů Karamazů znala. Musím říct, že jsem od toho mnoho nečekala a vlastně to splnilo mé očekávání. Pro mě je to průměrné drama, které není ani dobré ani špatné. Velkou nevýhodou je délka filmu, pak se mi zdál už vážně zdlouhavý, ale herecké výkony jsou skvělé.(1.12.2014)

  • jandastlouky
    ***

    To nejsilnější na filmu je zároveň i tím, co mu ve finále podkopne nohy. Ze všech čtyř bratrů se totiž většina pozornosti soustředí na Míťu (jehož postava je ale výborně napsaná a mistrně zahraná), proto nezbývá moc prostoru ukázat ostatní. Aljoša, hlavní postava Dostojevského předlohy, slouží tady pouze jako prostředník mezi postavami, proto nevynikne jeho pohled na svět a změna jeho charakteru, kterou projde během děje. Ivan, jeho ideologie, morálka a přesvědčení, jsou zde zmíněny jen velmi okrajově, proto jeho výstup u soudu nemůže nečtenáři dávat smysl. Ani Směrďakov se během filmu neprojeví natolik výrazně, aby bylo možné na konci pochopit jeho motivy a hlavně vztah jeho a Ivana. Ale chápu, že román velikosti Karamazových se nedá nikdy natočit perfektně, tak abych jenom nekritizovala: Herci nejsou vůbec špatní, Grušenka v podání Mariy Schell je tou nejlepší, kterou jsem viděla. A volba zpracovat události chronologicky se minimálně v první polovině filmu ukázala jako šikovná a nečtenáři se určitě v ději lépe zorientují.(12.11.2019)