Cast a Giant Shadow
Veľký žiaľ
Cast a Giant Shadow
Cast a Giant Shadow
Režie:
Melville ShavelsonScénář:
Melville ShavelsonKamera:
Aldo TontiHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Kirk Douglas, Senta Berger, Angie Dickinson, James Donald, Stathis Giallelis, Luther Adler, Chaim Topol, Ruth White, Gordon Jackson, Michael Hordern (více)Obsahy(1)
14. mája 1948 sa na mape sveta objavil nový štát Izrael. Jedným z tých, ktorí prispeli k jeho samostatnosti bol americký plukovník Mickey Marcus (Kirk Douglas), ktorý pomáhal pri formovaní izraelskej armády. Film je predovšetkým výpoveďou o ňom samom, vychádzajúc z knižnej biografie Cast A Giant Shadow: The Story of Mickey Marcus Who Died to Save Jerusalem napísanej Tedom Berkmanom. Herecké začiatky sú ťažké a tak aj Michaelovi Douglasovi sa tu našla iba malá rola vodiča džípu... (Yoss)
(více)Recenze (22)
Velmi příjemné překvapení. Válečný a zároveň trochu romantický film z doby vzniku státu Izrael a arabsko - izraelské války z roku 1948. Celá plejáda hereckých hvězd - Kirk Douglas v roli legendárního židovského amerického plukovníka a velitele izraelské armády Mickey Marcuse, dále Yul Brynner, John Wayne, Frank Sinatra - a k tomu vděčný námět bojů jen puškami a dynamitem ozbrojených nevycvičených izraelských vojáků s arabskou přesilou. Nezapomenutelná je scéna zastavení egyptských tanků pancéřovanými džípy, zamaskovanými děly a leteckým bombardováním láhvemi sodovky. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=L8OhCxnHuKI ()
Je to trošku romantický, chvílemi naivní a chvílemi americky přepjatý, ale i tak velmi kvalitní film. Už to herecké obsazení stojí zato. Hlavní zásluha filmu však vězí v historickém, poměrně věrném popisu událostí kolem vzniku státu Izrael, o kterých se toho moc neví a u nás dlouhá léta ani vědět nemělo. Zahřeje zmínka o tom, že téměř jediné zbraně, které měla vznikající izraelská armáda v roce 1948 k dispozici byly československé. ()
Melville Shavelson zahrál milostným příběhem vojenského poradce rozhodujícího se mezi dvěma ženami na emotivní strunu, nádavkem přidal velkou porci z válečného kotlíku. Velký žal právě že není standardní válečný snímek, druhá světová válka se tu odehrává jen formou flashbacků a boje se přenesly na Blízký východ. Natočeno v době, kdy generalizovaně řečeno Američané měli chuť válčit (nebo alespoň producenti si to mysleli). Kirk Douglas ve velké, a tvůrci se snaží přesvědčit, že i spravedlivé roli, nepřesvědčení však musí nutně nabýt dojmu, že jde spíše o roli krvelačnou. Téměř neozbrojené Izraelce žene v džípech proti egytpským tankům. Z hereckého ansámblu zaujme kromě rozhodného Kirka Douglase a domácího velitele odboje, někdejšího Crise Yula Brynnera, i postava amerického generála v podání drsňáka Johna Wayna, malou a hodně smutnou roli si tu zahrál i Frank Sinatra (jeho letecké bombardování lahvemi sifonu ovšem nemělo chybu). Jeden z filmů, kde buďto obdivujete tvůrce za odvážně dlouhou stopáž, nebo je za to samé proklínáte. It depends. ()
Standardní válečný snímek s hvězdným obsazením z období, které není často zpracovávano. Ale toho Michaela jsem nějak prošvihla. ()
Libové. Politické pasáže za mě trochu drhnou, ale akce je napínavá, film nenudí a Kirk baví, protože jednou za čas nasolí hodně stylovej výrok. Navíc vzácně zpracovávané téma Izraelské války je přesné, atraktivní a informativní. K režijní stránce Velkého žalu mám akorát otázku proč, když Shavelson měl k dispozici ty prostory co měl, cítil potřebu natočit zbytečný záběry ve studiu před plátnem?? ()
Zajímavé, jak někteří v hodnocení filmu akcentují především svůj politický názor- takže abych to trochu vyvážil: dodávky zbraní a techniky Izraelcům v této kritické době považuju za jednu z mála věcí (a možná jedinou), na kterou můžeme být jako stát po roce 1945 hrdí. A nic na tom nemění fakt, že za tím stáli Rusové se svou (naštěstí mylnou) vidinou nového státu indoktrinovaného bolševismem. Ad Zazie: Ve své autobiografii "Hadrářův syn" vzpomíná Kirk Douglas na natáčení s tím, že syn Joel mu dělal osobního strážce a Michael jednou zaskočil jako řidič ve scéně, kdy měl džíp vyjet "krkolomnou rychlostí" horským úbočím. ()
Začnu hned s tím, co se mi na filmu líbilo nejvíc. Je to určitě válečné téma, jelikož tohle není tak často zfilmované, myslím tím ne v téhle části země. Další je Kirk Douglas. Je to fešák a roli zahrál skvěle, stejně jako mě těšila přítomnost Yula Brynnera. S čím se ale tvůrci filmu sekli nejvíc je délka. Je to až moc dlouhé na to, abych se vydržela koukat. Začíná to být zdlouhavé a nudné a když se objevily závěrečné titulky, tak jsem byla nadšená, že to konečně skončilo. ()
Netušil som, že Američania stihli už takto skoro natočiť vojnový film o bojoch na izraelsko-arabskom fronte a následnom vzniku izraelského štátu. A ešte s takýmto bohatým obsadením. Oceniť musím hlavne vojnové scény, natáčané v zaujímavých exteriéroch, avšak mimo toho to malo dosť hluchších miest, čomu výrazne napomáhala aj dlhočizná stopáž. Čo sa týka historickej vierohodnosti, nedokážem posúdiť. ()
Na filme si cením autentičnosť s dobovými udalosťami v čase vzniku izraelskeho štátu, ako na to všetko "kašľali" Angličania a spočiatku aj Američania. Vadila mi troška dĺžka filmu s "nevyhnutnými" romanticko sentimentálnymi "okienkami". ()
Láska a válka, kaleidoskop, který vás vtáhne bez ohledu na to, kolik toho o jednom nebo druhém víte. ()
Zajímavý film o vzniku Izraela. Solidní herecké obsazení, pěkná akce i celkový příběh. ()
Takové volné pokračování šest let starého Exodu, které popisuje osud Izraele po odchodu Britů a střetnutí s arabskými zeměmi, které rozhodně nemíní připustit vznik židovského státu. Ač natočený nejspíše na základě skutečných událostí, působí to spíše jako dobrodružná pohádka, kde správňácký americký hrdina ukáže neschopným izraelcům jak bojovat, užije si navzdory manželce doma románek a kde mezitím izraelci útočí na arabské tanky s džípy a letadly shazující místo bomb bordel. Celkem nezúčastněný výkon Kirka Douglase tomu taky moc nepomáhá, ostatní hvězdy (Wayne, Sinatra, Brynner) jsou spíše do počtu, židovský herec Topol pak v jednatřiceti hraje zhruba dvakrát staršího arabského beduína. Není to úplně špatné, ale ani žádný zázrak a ten pitomý konec si mohli tvůrci odpustit. ()
Příběh velkého hrdinství židovského národa při vzniku státu Izraele pod vedením Kirka Douglase, který musí pracovat jen s odvahou a improvizací. Příběh i boje samotné se mi tedy líbily, třešničkou na dortu jsou pak filmové hvězdy ve vedlejších rolích, hlavně Waynovi jeho role generála sedí. ()
Velmi zdařilý snímek o počátcích státu Izrael.Scénář hodně čerpá s historie-kdo o tom něco četl dá mi zapravdu.Pokusím se poopravit kolegu"dopitak".Režisér filmu vůbec nemusel herce přesvědčovat o nějaké roli krvelačnosti.Oni to hráli od srdce.Kirk Douglas a hlavně John Wayne-tyhle opravdu nemusel nikdo přesvědčovat na čí straně je pravda.Je to o nich známé,těžko byste hledali v r.1966 větší obhájce demokracie a zastánce boje za sebeurčení národa.Džípy proti tankům-ano ano,tak to bylo.Pokud někomu připadá usměvné házení sifonových lahví na pěšáky protivníka-nic o tom neví.Tyto lahve vyhazované ze Spitfiru-dodaného z Československa,měli podobný jěčivý zvuk jako sirény Štuk.Egyptané z toho měli nezapomenutelný zážitek.-jen tak pro pořádek.5.1.2010. ()
Podle mého je tento snímek malinko podceňovaný. Film je z období ( osamostatnění Izraele ), které se tak často, jestli vůbec, neobjevuje na filmovách plátnech ani na televizních obrazovkách, takže filmaři prostě neměli kde brát. Ale přesto je to celkem slušně zvládnuto, herecké obsazení je přímo vynikající ( Douglas, Brynner, Wayne... ) a o zajímavé situace taky není nouze. 70% ()
Jak psal Dárius - herce jako John Wayne opravdu nikdo nemusel přesvědčovat, aby se chovali tak jak se chovají ve filmu - byli to prostě nacionalističní idioti přesvědčení o své jediné pravdě. Těžko byste hledali fanatičtějšího obhájce amerického pohledu na uspořádání světa. Tenhle film je smutnou ukázkou glorifikace jedné z nejsmutnějších kapitol dějin blízkého východu. ()
Kurzan to velmi dobře vystihl a není k tomu co jiného dodat ()
Neholduji válečným filmům, ale toto válečné drama spíš pojednává o tom jak přežít, když se na vás valí pět armád a neohnout hřbet. A tady na nás vysvitne NĚCO, co přesahuje - ono odhodlání, které bortí zdánlivě nemožné, kdy "ňoumovská" odvaha a umanutost může slavit naprosto neočekávaný úspěch, protože když jste ochotni riskovat (zdánlivě) vše, může to vyjít (a to i přes mezinárodní embargo)... Kirk Douglas hraje přesně podle tehdejšího bontonu - trochu sarkastického, trochu hejskovského a občas hláškujícího (..."Pilot je z New Jersey, letadlo z Burbanku, licence z Panamy a zbraně z Československa - nový druh zahraniční legie.") generála těch nejodhodlanějších dobrovolníků na světě. Pohnuté historické události mu sekundují o všechny šekely světa. Jen škoda, že se vše točí právě kolem Mickeyho Marcuse - vždyť historických osobností počínaje Davidem Ben Gurionem byla také pěkná řádka. Ale odhodlaní imigranti smetly mé námitky do moře a ve mně zůstává jen hluboký respekt vůči státu Izrael... ()
K tomuto filmu je velmi výhodné mít ponětí o historických souvislostech. Pak ho divák vnímá jinak. To, co na plátně působí naivně a nereálně, bylo v době vzniku státu Izrael v podstatě realitou. Je pro nezasvěceného diváka věru složité se v tom vyznat; a ještě nesrovnatelně složitější bylo vznik Izraele ustát. Kdo to vnímá jen jako dobrodružný a válečný film, má to v podstatě snazší. Přemýšlivějším jedincům doporučuji knihu Jiřího Šulce "Mosty do Tel Avivu". Jako filmového fandu mě potěšilo angažmá Kirka Douglase, Yula Brynnera, Johna Waynea a samozřejmě jako prima bonus Frank Sinatra a Gordon Jackson. Spoiler: hlavní hrdina nakonec nesmyslně zemře rukou dvojníka J, Stracha střílejícího československou puškou, která zachránila stát Izrael a přitom šlo de facto o německého Mausera... ()
Potom co jsme v Evropě pozabíjeli šest milionů židů v plynových komorách jsme jim jako revanš dali vlastní stát. To od nás bylo opravdu hezké, akorát jsme se mohli postarat, aby ho skutečně dostali a ne se na ně vysrat. Aha pardon, Československo se na ně jako jediné nevysralo. Jak tu kdosi píše je to jedna z mála věcí na kterou můžeme být jako národ hrdí. Já osobně na to hrdý jsem. 100% http://photos.geni.com/p7/7681/5309/53444836f04e9f54/Col_large.jpg ()
