Boogiepop wa warawanai

Příjemné mysteriózní/thriller/psychologické anime, u kterého - po dlouhé době- člověk musí trochu přemýšlet. Zatím mám na kontě 14 dílů, co jsou venku a počkám si s radostí na další, nejvíce mi to připomíná Darker Than Black. Postavy se tu parádně vyvíjí, uvažují a jednají smysluplně (a když se někdo nezdá, za dva díly se to vysvětlí a dává vše smysl). Vyprávění je retrospektivní, tedy něco se stane a postupně se dozvídáme proč co kdo jak... a krásně to do sebe zapadá. Některé scény si člověk musí pustit znovu a pak přijde ono "ahaaaa, tak proto!". Ze sympaťáka se vyklube magor nejvyššího řádu, ti zlí vlastně až tak zlí nejsou a tak vůbec. Díly nejsou stand alone, naopak se zápletky táhnou přes několik dílů a vše souvisí se vším. Začínám mít i pocit, že se všechny postavy (a že jich je) už někdy nějak potkali, jen to divák zatím neví. Po technické stránce pěkná, nijak extra stylizovaná kresba (občas se tam mihnout psychopatické obličejové výrazy ala Death Note či Parasyte). Hudební doprovod pěkně sedne a animace bitek lahodí oku, žádné epileptické střihy atp. Kategorie "horror" tu je spíše kvůli gore scénám - o krev a chybějící části těl tu není nouze, přitom to není samoúčelné. Takže za mě 4/5, snad jen kdyby to bylo méně ukecané a víc to využilo potenciálu k akci... jak říkám, taková jiná verze Darker Than Black, ale ze střední. P.S. Prvních pár dílů je fakt matoucích, ale pak se to podá. Pro relevanci mého komentáře uvádím, že anime Another mi zvedlo mandle svojí dementností, Psycho Pass je mediocre cyberpunková záležitost s jednou dobrou myšlenkou a Tokyo Ghoul... beztak ta holka ještě furt běží. (04.03.2019)

Za mě bych to také zhodnotil jako lehce nadprůměrné a příjemné anime s povedenými příběhy a zajímavými postavami, kde pro mě nejlepší je jednoznačně Boogiepop. Hlavní postava mě bavila a líbily se mi hodně všechny její monology a to především tím, jak byla postava namluvená, stylem a taky barvou hlasu. Zkrátka když Boogipop mluvil, tak se mi to velice příjemně poslouchalo a většina toho, co jsem slyšel, měla hlavu a patu. Ono se tu hodně filozofovalo a rozebírala spousta věcí, ale nemůžu říct, že by mi to vadilo a to jak z pohledu množství dialogů, tak jejich obsahů, spíš naopak, občas to bylo zajímavé a dialogy stejně jako každý příběh i jejich propojení byly poměrně pečlivě promyšlené. Akce, i když jí bylo spíše poskrovnu měla spád. Mělo to i atmosféru, takže jsem občas byl i příjemně napjatý a zaujatý tím co bude dál. Nebylo to sice nikterak intenzivní napětí, ale nenudil jsem se... 6,9/10 (25.04.2019)