The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (139)
Bezkonkurenčně nejlepší zpracování biblického příběhu o Mojžíšovi. Film, na kterém by se dnes dalo najít hned několik chyb. Hlavním negativem jsou dialogy, které jsou obsahově povedené a zajímavé, ale stylově divadelně strohé. Divadelní koncept je vidět i ve stylu kamery, v postojích herců aj. Na dobu vzniku se dá taková podoba pochopit a není ojedinělá jen v tomhle filmu. Na druhou stranu je právě díky tomu film dnes o to zajímavější. Trikově jsem snad lepší film kolem r. 1960 neviděl. Právě Brynner působí ze všech herců nejvíce křečovitě, jeho divadelní postoje aj., jsou až moc okaté a nepůsobí vůbec přirozeně. Jeho postavu faraona mohli filmaři po úpravě v r. 2010 možná trošku prostříhat a dodat tak postavě více vážnosti. Na druhou stranu by takový krok zbytečně zničil staré kouzlo a kulturní odkaz a kvalitu filmu. Hestona jako herce nemá cenu ani kritizovat nebo chválit, svou roli Mojžíše zvládl přesně tak, jak si tuto biblickou postavu představuji. Desatero přikázání tedy rozhodně patří mezi nejkvalitnější velkofilmy všech dob, momentů k obdivu je tu plno. ()
Přímočará velkofilmová adaptace mojžíšovské story, ke které není potřeba odříkávat desatero každý večer před spaním, ani si s ním klepat o čelo, nýbrž se dá užít i nezaujatě jako taková skoropohádka. Hlavní hrdina byl sympatičtější jako udatný egyptský dobyvatel než jako Bohem vymytý zarostlý spasitel, ale co se dá dělat... ()
Mám dojem, že DeMille už novou verzi točit neměl, možná produkovat a svěřit projekt někomu mladšímu s čerstvějšími nápady, protože to hlavní, co film ubíjí a působí jeho předčasné stárnutí, je nesnesitelná divadelnost, statičnost a neschopnost odpoutat se od prvního filmu. Heston je jako Mojžíš výtečný, rozestoupení moře fantastické, ale rozpaky přetrvávají. ()
Nejdelší z nejdelších klasických velkofilmů přesně naplnil má očekávání. Megalomanské kulisy, stovky komparzistů, dechberoucí zadní projekce a špičkoví herci navlečení do krásných dobových kostýmů. Jen ta režijní invence nedosahuje ani zdaleka na Williama Wylera či Davida Leana a Desatero přikázání je sice majestátním a vypravěčsky tak nějak bezchybným, ale přece formálně zastaralejším sourozencem těch úplně nejlepších dobových velkofilmů. A mám na mysli především ten statický způsob inscenace interiérových scén - samotné triky a vrcholné akční sekvence (hlavně průchod Rudým mořem) jsou vynikající i po letech. A Charlton Heston s Yulem Brynnerem nemohli být obsazeni lépe. 80% ()
Dva velkofilmy z 50. let minulého století.Dva obrovsky nákladné,legendární a obrazově uchvacující kolosy.Oba s náboženskou tématikou.Na každý z nich si člověk musí vyhradit alespoň čtyři hodiny času.A v obou si hlavní roli střihl Charleton Heston.Společných rysů je celá řada,ale zatímco Ben Hur je dodnes naprosto dechberoucí spektákl,ve kterém jedna nezapomenutelná scéna střídá druhou a za celou jeho monstrózní stopáž jsem se nenudil,Desatero přikázání od svého vzniku neuvěřitelně zestárlo a a v dnešní době už nepůsobí dvakrát dobře.Navíc si nedokážu představit,že bych se na film díval vcelku,už rozdělený do dvou části mi místy připadal až úmorný.Má v sobě několik velmi působivých scén,celé to působí příjemně epicky a obrazově skutečně krásně,navíc je tady skvostný Yul Brynner,který Hestona suverénně přehrál,ale celkově už to prostě není ono.Na významu to ovšem filmu samozřejmě nic neubírá. 65 % ()
Galerie (230)
Zajímavosti (44)
- Snímek byl natočen v Sinai a Egyptě, kde bylo nafilmováno okolo 5 % filmu, s obrovskou výpravou a kulisami, které byly v době uvedení jedny z největších, které kdy byly vytvořeny. (JARDAHONDA)
- Role Nefretiri byla ve své době považována za "nejvyhledávanější roli roku 1954." Roli získala herečka Anne Baxter. (Tristan Rafael)
- Rozpočet filmu byl na svou dobu úctyhodný a to 13,000,000 dolarů. (Chatterer)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama