Uchovat si tvář

Morální kodex je podstata a vizitka každého lidského jedince. Uchovat si tvář, tak tahle formulace směřuje k potvrzování uvedeného, plus nekonečná řada otázek. Proč si uchovat tvář? Pro koho? Co je zač ten posuzovatel? Kdo je pro mě autorita a kdo směšným hmyzem líně lezoucím ve svém teritorii? Atd. (06.11.2010)

Pohodové, nenásilné, usměvavé, čínské. Pohodový výlet mezi čínskou komunitu v Americe, jejich generečními odstupy, pravidly a zvyky, které stále dodržují. Vztah matky a dcery je jako vystřižený z Gilmorek, čínské drbny, a trocha té lesbické lásky. Do toho opět tuny snězených čínských jídel. Film končí jak jinak než pozitivně. Herecké výkony vůbec nebyly špatné, Joan Chen je k nepoznání od své role majitelky pily. ..hmm, asi si zajdu na nějakou čínu..hodně používám slova odvozená od "Čína".. (07.11.2010)

Každá nová generace válčí s generací přechozí. Nechápe, nebo chápat nechce, její zažité a dávno zastaralé předsudky a zvyky, a pokud vezmete v potaz fakt, že navíc žijete ve velké a svobodné Americe, tak je míra pochopení nejen nulová, ale dokonce někde hluboko pod bodem mrazu. Přesto vás tam někde vzadu, ve vašem svědomí, hryže malinkatý brouček, který vás nutí k pochopení a každé rozhodnutí vzpoury je více než jen těžké. A tohle všechno zasaďte do atraktivního americko-čínského prostředí, které je alespoň pro mě, laika, dostatečně věrně zachyceno, a máte solidní téma na zábavnou oddychovku. V hlavní roli září Michelle Krusiec, která je dokonale zvrhle "free" a Joan Chen v roli její matky jí skvěle sekuduje. Samotné jednotlivé vztahy otce s dcerou, matky s dcerou a dvou žen, milenek, jsou věrně podány a mají na oko přirozený průběh. Nejsou zbytečně idealizovány a nadsazovány a vše je tak snadno uvěřitelné. Bohužel je film emočně až příliš chudý a plytký a v žánru romantické komedie, ve kterém tvoří emoce více než polovinu celkového diváckého zážitku, je fakt, že mě tento snímek nechal naprosto chladným, bohužel rozhodující. [únor 2006] (19.02.2006)

Předsudky jsou asi i v čínské komunitě v New Yorku 21. století tvrdě zakořeněné (chvíli mi trvalo, než jsem si domyslel, kde se to vlastně odehrává), takže to pro takového dědečka od rodiny musí být složité, dcera těhotná skoro v padesáti letech - otec neznámý, nebo si to dcera aspoň nechává pro sebe, vnučka-lékařka je lesba - no, musí to být nápor na tradice:). Mě teda Číňanky a Číňani přijdou tak nějak všichni stejní, filmy s nimi nějak nevyhledávám, tak jsem zpočátku trochu tápal, proč jsem to vlastně stáhnul (a ještě ve slovenštině:) ). Musím teda uznat, že nakonec se z toho vyklubal celkem příjemný, koukatelný film, tak nějak ze života, dívat se na to dalo, nicméně jednou asi stačilo. (12.07.2016)

Spíš dojemné než úsměvné příhody několika Číňanek žijících v New Yorku. Ústřední dějová linie sleduje dva vztahy – mezi konzervativní matkou ctící tradiční konfuciánské zásady a její amerikanizovanou dcerou a mezi dcerou samotnou a její milenkou. Ano, je lesbička, jenže také matka skrývá jedno, pro ostatní nemilé, tajemství, totiž své nemanželské těhotenství. U citlivě, ne však sentimentálně, napsaného scénáře, se možná párkrát usmějete, ale jádro příběhu tvoří právě ony vztahy – rodičů k dětem, dětí k jiným dětem, celé společnosti k rodičům, dětem a jiným dětem. Pokud se snad zajímáte o život čínských lesbiček v Americe, můžete své studium začít tímto vesměs příjemným, nenásilným filmem. 60% (13.01.2007)