Unkenrufe
Wróżby kumaka
Žabie lamento
Režie:
Robert GlińskiKamera:
Jacek PetryckiHudba:
Richard G. MitchellHrají:
Krystyna Janda, Matthias Habich, Udo Samel, Marek Kondrat, Mareike Carrière, Joachim Król, Zbigniew Zamachowski, Krzysztof Globisz, Mirosław Baka (více)Obsahy(1)
Žabie lamento je adaptáciou literárnej predlohy nemeckého spisovateľa Güntera Grassa. Nemecký profesor dejín umenia sa kvôli vedeckému bádaniu vracia do svojho rodného mesta Gdaňsk, kde spoznáva reštaurátorku Aleksandru, vo Vilniuse narodenú Poľku. Pohnutá minulosť regiónu ich inšpiruje k snahe vybudovať spoločný nemecko-poľský cintorín, pričom do ich projektu sa postupne zapoja poľský bankár, katolícky i evanjelický kňaz a predstavitelia po vojne odsunutých Nemcov. Projekt sa podarí zrealizovať, provokatívne nápisy na nemeckých náhrobkoch však vzbudzujú u domáceho obyvateľstva nevôľu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Filmové zpracování románu Güntera Grasse o polsko-německých vztazích je přesně ten druh filmu, který tím, že sází na známou předlohu známého autora, rezignuje na vlastní výraznější originalitu. Děj se víceméně přesně drží své knižní předlohy, bezproblémové herectví hlavních představitelů a decentní režie neurazí, nenaštve, občas rozesměje ale nijak zvlášť nenadchne. Celek působí dost nemastně/neslaně jako zase-další-adaptace. Škoda, že se Glinski snaží o tak podbízivou podívanou na způsob třeba Jana Hřebejka, trochu neotřelý a provokativnější přístup by rozhodně neuškodil. Takhle má spousta lidí pocit, že film je tady jen od toho, aby nám zprostředkoval obsah knižních předloh jen jednodušší a časově méně náročnou cestou. Veškerá kritika znalých čtenářů se pak fetišisticky soustředí hlavně na to, kde se děj odchýlil od originálu a co bylo vynecháno úplně, jako by jim k plné spokojenosti stačilo, když jim strukturu vyprávění někdo co nejvěrněji převede do obrazů a zvuků. K tomu ale mnohem lépe dostačuje čtenářova individuální fantazie, kterou je zbytečné sublimovat filmovým médiem. ()
Film, ktorý nie je pre všetkých. Ťažko to opísať. O ľuďoch, ktorý nevedia, kam v podstate patria a snažia sa na to prísť. Sprvu sa im to darí, ale okolie ich myšlienku postupne bagatelizuje a oni od nej ustupujú. Na konci sa však sami, spoločne s divákmi, presvedčia, že hľadali niečo, čo je v skutočnosti len prirodzenou súčasťou ich života. Pojaté s určitou nadsádzkou a trpkou iróniou nad hriechmi minulosti. ()