Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nick Keller (Til Schweiger) nemá v životě na růžích ustláno. O práci přichází jak na běžícím páse a jeho rodina, především jeho nevlastní otec Heinrich (Michael Mendl) a jeho bratr Viktor (Steffen Wink), ho považuje za úplného budižkničemu. Jen jeho matka (Nadja Tiller) ho ještě nezatratila. Jako poslední šanci mu na úřadu práce dohodí místo uklízeče na psychiatrické klinice, kde díky jeho nepozornosti jeden z pacientů vypije půl láhve čistícího prostředku a kde se mu také podaří na poslední chvíli zabránit tomu, aby si mladá Leila (Johanna Wokalek) vzala život. Ani jedna z těchto události nezůstane bez následků. Nick dostane padáka a je úplně na dně. Leila pak svého zachránce potají sleduje a večer stojí před jeho dveřmi, v noční košili a bosá. Nick se své pronásledovatelky snaží zbavit, ale marně. Leila se rozhodla, že už s ním zůstane navždy. Nick, který ve svém životě ještě nebyl za nikoho zodpovědný, a Leila, která vidí svět užaslýma dětskýma očima, se vydají na cestu k Nickově rodině, Nickův bratr Viktor se totiž žení. Během této cesty se tento neslučitelný pár musí společně prát se životem, což je čím dál více sbližuje (lenuse)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (174)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Fascinovala mě Tillova fascinace teplejma barvama. Ten film vlastně není barevnej, ale žlutej. Beru však v potaz fakt, že my tady nehodnotíme teplotu barev, ale film a ten se hodnotí dobře. Děj je založen na skvěle napsaných postavách, hlavně Leilu nelze než nemilovat, prdelku jednu bláznivou, ani ne tak za její bezelestnou upřimnost (i když to taky), jako za její nádherné vyjádřeni pocitů v koupelně blázince, tenhle dialog měl v sobě srdce jako hrom. Film nepostrádá zábavné i dramatičtější momenty a s přehledem si dokáže udržet pozornost, ale ta nejpodstatnější velična je tlukoucí srdce, který jsem z filmu slyšel. ()

kOCOUR 

všechny recenze uživatele

Dojímavá historka, jejíž prvoplánovitosti se celou dobu zuby nehty bráníte, aby vás stejně pohltila plnými doušky a zanechala ve vás na pár dní něco, co přesně ilustruje, jak silným médiem dokáže film občas být. Schweiger pokulhává jako režisér, ale to, co chce říct, stejně nakonec s úspěchem řekne. A i přes ten nucený dovětek "po osmi měsících" se mu to podaří barvitě, stylově a po emocionální stránce velmi silně. 70% ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,NEJDŘÍV MI JÍ BYLO LÍTO. CELÝ MŮJ ŽIVOT NESTÁL ZA NIC, JAKO TEN JEJÍ. ALE TY TŘI DNY, KTERÉ JSEM S LEILOU STRÁVIL, BYLY TY NEJKRÁSNĚJŠÍ V CELÉM MÉM ŽIVOTĚ.…“ /// Til Schweiger tentokrát na téma ,,MŮJ ŽIVOT S BLÁZNEM“. Naivní příběh se zvláštní romantikou. A možná to prej má bejt i komedie. Pravděpodobnost konání postav je … – nebo mi snad chcete říct, že jste schopní sebrat holku z Bohnic a … aha, tak jo, na chování postav seru… Ale ta NAIVITA! Navíc tohle kurva není role pro Johannu Wokalek. (Není!) Připadá mně v týhle postavě jako ufon ztracenej v galaxii. Taky to jejich ,,přátelství“ mě vůbec nerajcuje. Ani, když hraje srdcervoucí cajdák a Leila prožívá nejkrásnější den svýho života. Ta podbízivost divákovi je hnusná! Možná kdybych byl víc holka… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě nejsem úplně přesvědčenej, že ta holka z Bohnic by mohla bejt tou pravou. 2.) Jsem romantik. Za každou cenu! 3.) Thx za titule ,,Sermonizer“ a ,,iqtiqe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tak tohle me fakt mile prekvapilo. Pribehove to je sice omletej pribeh, kde se da docela dobre odhadnout, co pride dal, ale konec je docela originalni. Ale tady tak ani nejde o pribeh, ale o naprosto pohodovou atmosferu, obcas dobre davkovanej vtipek a to cely s paradnim Tilem, kterej to zvlada herecky i rezijne a jeste lepsi Wokalek, ktera tu nevim proc neni mezi hercema napsana a to vse podbarveny peknou hudbou a s divnym zlutym filtrem. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Barfuss Frau – německé synonymum pro Rain Mana. Místo autistického Hoffmana naivní bosonohá dívka, která, když něco vyhraje, nejprve se raduje a až poté ptá, co vlastně vyhrála. Místo zasmušilého Cruise zde postupně vyměkává neméně seriózní Til Schweiger, který nedokáže nesmělému šarmu oné slečny vzdorovat příliš dlouho. Otázkou je, jak dlouho dokáže nasládlé story plné patosu vzdorovat divák. Je těžké jí odolat. Je snadné zjistit, že pod líbivým povrchem se nic moc neskrývá. Mnoho krásných obrázků, které přinejmenším na několik minut uvíznou v paměti, dva herci, kteří si postupně získají sympatie a ohromné množství poslouchatelné muziky. Tou si Schweiger režisér vypomáhá, když už Schweiger scenárista ani Schweiger herec neví, co si počít. K čemu dochází poměrně často. Když chce vyjádřit kontrastnost povahy Leily a Nicka, vyjádři ji hudbou. Když chce, aby byla scéna opravdu dojemná, bez ostychu na nás vyrukuje s neodolatelným Hallelujah Jeffa Buckleye atd. Není snadné podobný film zavrhnout, ale není právě snaha o naprosté vyeliminování tohoto pocitu důvodem k němu? Til Schweiger se projevil jako velice schopný režisér – epigon (z německých filmů jmenujme alespoň Princeznu a bojovníka a Klepání na nebeskou bránu). Mnoho vlastního nepřináší, je to nutně důvod jeho debut odsoudit? Vsadil na jistotu a natočil dojemný příběh o dvou lidech, v jejichž životech hraje důležitou roli vztah k matce, k jeho „podbarvení“ si vybral pravděpodobně svou oblíbenou hudbu, velice pěknou a silné emoce vzbuzující. Ke konci mu sice znatelně ubývá síly a nápadů a být celý film o půl hodiny kratší, prospěje mu to, síla vlny pozitivní energie, jež mě zcela převálcovala v samém závěru, však byla neobyčejná. Na debutanta více než neobyčejná. 70% Zajímavé komentáře: Visáč, MilesTeg, hudy78 ()

Galerie (50)

Zajímavosti (2)

Reklama

Reklama