poster

Rudá vražedná touha

  • japonský

    Akai sacui

  • japonský

    赤い殺意

  • japonský

    Akai satsui

  • anglický

    Intentions of Murder

  • anglický

    Murderous Instincts

Drama

Japonsko, 1964, 150 min

Režie:

Šóhei Imamura

Kamera:

Šinsaku Himeda

Komentáře uživatelů k filmu (5)

  • strougy
    ****

    Imamurův silně pesimistický pohled na lidi, který je zde doveden v některých případech takřka na pokraj karikatury, to ale neznamená, že by nebyl působivý. Sobectví a totální nedostatek empatie představují hlavní atributy postav, které kolem sebe neustále krouží a zdánlivě spolu i komunikují, avšak bez toho, aby si druhých pozorněji všímali. Veškeré řečové akty se tak mění na pouhé sebeprezentace, na pouhé křičení „já, já, já“, nikdy „my“ či nedejbože „ty“. Zoufalá potřeba o důstojnější život selhává tváří v tvář pokušení, ať už tělesnému či kariérnímu. Solidarita? To slovo postavy neznají, i diskuze mezi bratry o tom, kdo se po smrti otce postará o opuštěnou matku se mění v obchodní jednání plné argumentů stylu „ty to máš do práce blíž“ a „já si to nemohu dovolit, vždyť z platu sotva vyžijem“. Muži tu pak vždy prohrávají souboj se svými dolními partiemi (převzato z citátu uvozujícím zdejší režisérovu biografii), ženy zase se svou potřebou aspoň navenek působit důstojně. Není to pěkná podívaná, to teda ani náhodou. Asi mi bude chvilku trvat, než v sobě najdu dost síly na jiný Imamurův film, k deptání mi obvykle stačí pohled na reálné události ze světa...(16.1.2015)

  • stub
    ****

    Opět brilantní sonda do panoptika lidského života. Co mi trochu vadí, je opakující se hlavní motiv Imamurových děl (který je sice extrémně nosný, ale ne vždy je opakování matkou moudrosti) a v tomto případě také určitá krkolomnost některých zápletek. Taktéž zde dochází k tomu, že hlavní postava je podstatně propracovanější a životnější, než postavy vedlejší, což má ve finále poněkud jednostranný účinek a Imamurova schopnost ultrarealistické reflexe tak nedostává plný prostor se zde rozvinout. Proto "jen" ****.(29.7.2009)

  • toma.baza
    *****

    Popis česky a fotky z filmu zde.(2.3.2007)

  • radektejkal
    ****

    Stačil by jen plazivý dotyk bource lákaného na morušový list - a místo toho jen urážky, násilí, znásilnění. Paul Gaugin někde říká, že Evropané se nejdříve zamilují a potom milují, Tahiťané naopak, o Japoncích se nezmiňuje. Podle Imamury se nejspíš nejdřív znásilňují; slovy i činy, a pak teprve milují, pokud vůbec. strougy **** to výstižně komentuje: "Sobectví a totální nedostatek empatie... " a dále - ano, Imamura se vyhýbá jakýmkoli empatiím, v podstatě mu není nic vzdálenějšího (a proto také překvapuje evropské i americké nadšení právě nad tímto filmem). Nicméně Imamurovo "zaměření" kulturního antropologa - jak ho mnozí nazývají - se tu projevuje možná v té maximální míře. A jak říkají jiní mnozí, jeho filmy jsou "rozhárané": to nejspíš proto, že popírají vizi japonského smyslu pro "pořádek, loajalitu, korektnost, lpění na tradici a úctě k předkům, ale ukazují, co tyto "hodnoty" mohou vnášet do reálného světa.(27.5.2018)

  • muti
    ***

    film je dost roztahany a je v nom vela prazdnych scen, ktore by sa dali vystrihnut. stopaz 150min je dost nerealna. snazil som sa nezaspat aj ked som to pozeral cez obed. zda sa mi ze film je vystrahou pred milostnymi pomermi. keby vo filme nik nema pomer tak nie je pribeh. skoda, dufal som ze prvy Shoheiov film co uvidim bude hodny tych 87%, ktore tu ma. nestalo sa. co potom ostatne jeho filmy ktore su v cervenych cislach?(3.5.2016)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace