Dítě z Marsu

Konfrontace kluka, který má svůj svět a realitou kolem je nekonečně chytlavá - bohužel příliš často zpracovávaná, čili autoři se neubrání spoustě opakování (nechci říkat klišé). Ani tento film se neubránil klasickému schématu, ale spousta krásných myšlenek vyvěrajících z Cusackových rad do života malému marťánkovi dějovou linii vyváží. (20.01.2010)

Celkem pěkná pohádka, hlavně proto, že v hlavní roli filmu vystupuje milý, chápavý telepat, který, ač se nikdy nestaral o dítě, přesně ví, jak se k němu chovat, co má kdy říct, aby ho uklidnil apod. Ta hádka před závěrem je tam nejspíš kvůli "povinnému konfliktu před koncem". Ještěže jej hraje Cusack, díky němu ta role působí trochu lidsky. Film je dobře zpracovaný a nějaká myšlenka se taky najde, ale je příliš nalakovaný narůžovo. (02.05.2008)

Taková odlehčená, dětská verze na Svět podle Prota. John Cusack je, jako táta malého podivína, který tvrdí, že pochází z Marsu, excelentní. A já si říkám, jak mu to v rolích osamělých, zodpovědných, snaživých či pracovně zaneprázdněných chlapíků sluší. Nenápadný film s lehce mysteriózní atmosférou, zajímavým námětem a silným, osobitým "vesmírným" kouzlem. Takové přání jsem měla zatím jen u Al Pacina v komedii Autor! Autor!, kde dával svým dětem pusy na dobrou noc. A v případě Dítěte z Marsu jsem ho pocítila opět, když je dával John svému adoptivnímu synkovi. To přání zní tak, že bych taky ráda dostala od Johna Cusacka pusu na dobrou noc:) Jak dětinské, že?:) (24.07.2011)

Adopce dítěte, které tráví celé dny zalezlé v krabici, je na pováženou, zvláště když o adopci dítěte usiluje vdovec. Jedna žena muže varuje, že je to jako koupit si ojeté auto a ignorovat olej, který z něj vytéká, ale jako kdyby mluvila do dubu, protože on chce dítě v krabici. Takže tu máme dva magory: jednoho malého v krabici, který si myslí, že Marťan, a jednoho velkého bez krabice, který je spisovatel, což už je samo o sobě diagnóza. Na takto udělané zápletce se již dá stavět. Jak se s tím tvůrci popasovali, lze hodnotit různě. Já bych scénář napsal tak, že by nakonec vyšlo najevo, že ten kluk je skutečně z Marsu. Proč by si mrňous vymýšlel? Má dosti přesnou představu o naší sluneční soustavě, v životě neviděl psa – „U nás je nemáme,“ – no a tak dále. Ostatně něco je tam chybně. Marťan by pozemskou gravitaci vnímal jinak a určitě by nenosil zátěžový pás. Naproti tomu věšet se hlavou dolů kvůli prokrvení mozku smysl dává. Krev by měla na Marsu v důsledku nižší gravitace menší hmotnost a srdeční sval by tak mohl lépe prokrvovat mozek než na Zemi, kde je gravitace větší. Stačilo by téma trochu jinak uchopit a mohlo by to být sci-fi jak vyšité. Hlavně bych nechal chlapcova otčíma dlouho tápat v nejistotě, jestli je kluk cáklý nebo jestli mluví pravdu. Důkazů by postupně přibývalo. Něco by se ještě dalo vysvětlit normálně, třeba jako náhody, něco už hůře, no a pak by přišel závěr, který by toto dilema parádně a jednoznačně rozštípnul. Rozhodně by to nekončilo tak, jako tento film, jehož závěr se rozplývá v sentimentalitě a kde kluk bohužel není Marťan. (29.04.2023)

Velmi prijemny film pre nenarocnych "obycajnych" divakov, ktori si chcu po praci pripadne cez vikend pozriet nieco, po com si povedia : skvelo som si oddychol. Herci su vyborni, stopaz akurat, film je krasne optimisticky a clovek si povie, ze tie deti nie su az take hrozne :) V prvej polovici filmu ocenujem skvely humor sestry hlavneho hrdinu :) (14.02.2008)