Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z nejkontroverznějších a nejprovokativnějších filmů, který byl v Polsku zakázán plných 16 let. Stylisticky vychází z poetiky gotického románu nebo černého románu blízkého blasfemiím markýze de Sade. Samotný příběh, který je plný drastických scén a mnohovrstevnatých metafor, je však rafinovanou alegorií o stavu Polska, či o stavu duše člověka, pronásledovaného komunistickým režimem. Úvodní záběry nás zavádí do Polska v roce 1793. Pruská vojska zrovna zahajují represe proti případným revolucionářům. Během svého zásahu vyplení klášter, kde zmasakrují jeptišky. V nastávajícím zmatku a anarchii se objevuje Neznámý, který osvobodí uvězněného Jakuba, neúspěšného královraha a mladou jeptišku. Jakub je svědkem svatby své bývalé snoubenky, která je již těhotná s jeho přítelem, a vynucené soulože, při níž dostane epileptický záchvat. Neznámý dává Jakubovi do rukou břitvu se slovy: " Teď se můžeš stát Ježíšem, který bude svěť očišťovat od zla a hříchu." Jakub tak zahajuje krvavou řež. Dostává se do rodného kraje, kde nachází rozkládající se ostatky svého otce-sebevraha, Omámenou sestru, která je pod vlivem orgií, a bratra poustevníka Ezechiela. Jakub se stane aktérem v erotickém divadle, které provozuje největší kurva Polska. V okamžiku milostných hrátek se mu vyznává, že je jeho matkou. To je ale jen začátek bizarních dobrodružství, připomínajících to nejlepší z černého romantismu a E.T. (mj) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

garmon 

všechny recenze uživatele

Je ďábel černý pes, nebo jen člověk? Druhý Žulawského film je vysilující, fascinující, strašlivá a skvěle natočená tragická lidová balada převyprávěná skrz zkušenost psychedelie (hudba!), a expresionismu (hlavní roli hraje mezi rekvizitami břitva). Tristní historická zkušenost polského národa je tu konfrontována s hlubokou potřebou vymezit se (blasfémií?) vůči katolickému Bohu, národní hrdosti (renegáti) a představě morálky světa vůbec. Celý film je natočen neuvěřitelně akčně a ve smrtelném (doslova) tempu. Důležitým prvkem příběhu je samotná atmosféra polorozpadlých polských venkovských sídel v prázdné zimní krajině. Surreálné scény ze satanského nevěstince jsou jasně inspirované Sadeho Juliettou. Blázen a jeptiška, epileptické záchvaty, desítky mrtvol, šílící krásné polské herečky, zlovolný trpaslík, vykopané mrtvoly, požár domu, proti kterému se Tarkovského maketa v Oběti jeví jako hříčka – kam se hrabeme se svými pokusy z té doby na podobné téma (Herz – Deváté srdce?)... ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Historická šílenost plná nahoty, sexu, incestu, znásilňování, symboliky, krve, řezání břitvou, nenormálnosti, charakterové pokroucenosti, bláznovství a krásně excentrického Wojciecha Pszoniaka v roli namlouvajícího a pošťuchujícího "Ďábla". Ač to nemá horrorovou atmosféru, krvavé scény, podivně nenormální taneční kreace, neustálý křik, zajímavá kamera a dost brutálně nechutný a nepříjemný hudební doprovod z toho vytváří depresivně temné horrorové pokoukáníčko. Možná je to ale až zbytečně moc dlouhé. ()

Reklama

Douglas 

všechny recenze uživatele

Film, který jsem viděl před několika lety na projekci v kině Art, ale jakkoliv jsem se snažil zpětně rekonstruovat fabuli, dostal jsem se nakonec vždycky jen k tomu, jak hlavní hrdina začne na základě „Mefistových pobídek“ (budeme-li tak nabízení břitvy nazývat) vraždit lidi. Pamatuji si, že mě snímek svou narativní i stylistickou repetitivností (z dalších scén, kde pořád dokola někoho vraždil, si výrazněji vybavuji jen scénu s kopáním hrobu) otravoval a co zpočátku vypadalo jako neotřelý experiment, zlomilo se do únavné manýry. I přes to ale Zulawski do výčtu zajímavých polských filmařů patří a už jen na základě jedné z finálních scén Šamanky od něj chci vidět v budoucnosti co nejvíc filmů. A stejně by mě hrozně zajímalo, co se dělo v těch zapomenutých nemálo minutách Ďábla. :) ()

topi 

všechny recenze uživatele

Sakra, tohle je těžko uchopitelná a těžko popisovatelná záležitost. Že je Zulawski nejkontroverznějším polským režisérem, to dokazuje tento snímek, ve kterém hlavní roli hraje šílenství, rouhání, špinavost, sadomasochismus, homosexualita, incest a vraždění. Všeho mírou vrchovatou! Téměř neustálý hudební doprovod je naprostá fantasmagorie, složená z různých zvuků, ruchů, troubení a psychedelických kytarových riffů, které evokují progrockové kapely sedmdesátých let. Neskutečná kombinace, kolikrát připomínající našeho démona Zdeňka Lišky! Opravdu nevšední spojení. Dohromady to tvoří pestrý a barevný celek, který může být některým osobám totálně nestravitelný, záleží na pohledu a cítění diváka. Celá tahle šílená bizarnost je zasazena do konce 18. století, kdy Prušáci chtějí v Polsku potlačit revoltu. Samotný příběh však působí jako alegorie a metafora na jakoukoliv dobu. Ďábel s břitvou číhá a čeká, komu ji svěří do rukou....Film byl v Polsku po svém natočení zavřen do trezoru a až v roce 1988 byl znovu zpřístupněn. Není se čemu divit, je vůbec zázrak, že ho Zulawski dokázal dokončit. Jedinečné a surrealisticky stylizované dílo polské kinematografie. ()

gumli 

všechny recenze uživatele

Vraj je to dráma,ale to je aj tak jedno,pretože tento film je úplne šialený.Takéto skoro dvojhodinové šialenstvo som ešte nevidel.Neviem síce prečo bol vo svojej domovine,v Poľsku zakázaný,prečo sa ho komunisti báli,ale aj poľská katolícka cirkev bola veľmi pobúrená a žiadala zákaz.Táto historická dráma je naozaj o ľudskom šialenstve,krutosti a skazenosti.Praktický každý kto v tomto filme hrá,správa sa ako šialený,alebo posadnutý diablom.Ale pochybujem že tento film bude mať širšiu vrstvu divákov,film je dosť ťažko sledovateľný,raz dva je v slepej uličke.A hodnotí sa veru ťažko,na prvýkrát sa to ani moc nedá.Takýto film treba vidieť aspoň dvakrát. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Natáčení probíhalo na zámku Ksiaz. (Ironsky)
  • Film byl zakázaný až do roku 1988, kdy měl oficiální premiéru. (Terva)
  • Andrzej Żuławski musel po natočení tohoto snímku opustit nedobrovolně svou zem a emigrival do Francie. (Terva)

Reklama

Reklama