Reklama

Reklama

Jeden z nejkontroverznějších a nejprovokativnějších filmů, který byl v Polsku zakázán plných 16 let. Stylisticky vychází z poetiky gotického románu nebo černého románu blízkého blasfemiím markýze de Sade. Samotný příběh, který je plný drastických scén a mnohovrstevnatých metafor, je však rafinovanou alegorií o stavu Polska, či o stavu duše člověka, pronásledovaného komunistickým režimem. Úvodní záběry nás zavádí do Polska v roce 1793. Pruská vojska zrovna zahajují represe proti případným revolucionářům. Během svého zásahu vyplení klášter, kde zmasakrují jeptišky. V nastávajícím zmatku a anarchii se objevuje Neznámý, který osvobodí uvězněného Jakuba, neúspěšného královraha a mladou jeptišku. Jakub je svědkem svatby své bývalé snoubenky, která je již těhotná s jeho přítelem, a vynucené soulože, při níž dostane epileptický záchvat. Neznámý dává Jakubovi do rukou břitvu se slovy: " Teď se můžeš stát Ježíšem, který bude svěť očišťovat od zla a hříchu." Jakub tak zahajuje krvavou řež. Dostává se do rodného kraje, kde nachází rozkládající se ostatky svého otce-sebevraha, Omámenou sestru, která je pod vlivem orgií, a bratra poustevníka Ezechiela. Jakub se stane aktérem v erotickém divadle, které provozuje největší kurva Polska. V okamžiku milostných hrátek se mu vyznává, že je jeho matkou. To je ale jen začátek bizarních dobrodružství, připomínajících to nejlepší z černého romantismu a E.T. (mj) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (25)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Film, který jsem viděl před několika lety na projekci v kině Art, ale jakkoliv jsem se snažil zpětně rekonstruovat fabuli, dostal jsem se nakonec vždycky jen k tomu, jak hlavní hrdina začne na základě „Mefistových pobídek“ (budeme-li tak nabízení břitvy nazývat) vraždit lidi. Pamatuji si, že mě snímek svou narativní i stylistickou repetitivností (z dalších scén, kde pořád dokola někoho vraždil, si výrazněji vybavuji jen scénu s kopáním hrobu) otravoval a co zpočátku vypadalo jako neotřelý experiment, zlomilo se do únavné manýry. I přes to ale Zulawski do výčtu zajímavých polských filmařů patří a už jen na základě jedné z finálních scén Šamanky od něj chci vidět v budoucnosti co nejvíc filmů. A stejně by mě hrozně zajímalo, co se dělo v těch zapomenutých nemálo minutách Ďábla. :) ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Historická šílenost plná nahoty, sexu, incestu, znásilňování, symboliky, krve, řezání břitvou, nenormálnosti, charakterové pokroucenosti, bláznovství a krásně excentrického Wojciecha Pszoniaka v roli namlouvajícího a pošťuchujícího "Ďábla". Ač to nemá horrorovou atmosféru, krvavé scény, podivně nenormální taneční kreace, neustálý křik, zajímavá kamera a dost brutálně nechutný a nepříjemný hudební doprovod z toho vytváří depresivně temné horrorové pokoukáníčko. Možná je to ale až zbytečně moc dlouhé. ()

Reklama

Flego 

všechny recenze uživatele

Úplná šialenosť ! Od počiatku je divák konfrontovaný s absolútnou šialenosťou, všetky postavy sú v neustálom pohybe, podporovanom behom, sácaním, bitím či epileptickými záchvatmi, čomu dopomáha výborná kamera. Ťažko stráviteľný snímok síce zobrazuje historické udalosti, je však silnou kritikou osobnej neslobody, ani sa nedivím, že bol uzamknutý v trezore. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Snímek vychází z poetiky 60.let - experimentu a evropské nové vlny - připomene i československé filmy J.Jakubiska, J.Němce či P.Juráčka (jen namátkou, je jich více - Krumbachová, Chytilová, Herz a další). Pro současného diváka asi hůře stravitelné podobenství s přesahem do alegorie až...psychadelické fantasmagorie. Vynikající kamera, neklidná hudba (místy jakoby od mistra Z.Lišky) a zdařilé herecké výkony. Svět jako blázinec, kde je vše naruby, kde hodnoty se ztrácejí, kde se vše staví proti sobě a není řešení ke smíru. Moc, peníze, vláda, poroba, otroctví. Není divu, že většina postav se potácí v záchvatech a křečích nehostinnou krajinou, ruinami hradů, či studenými zámky, kde smrt číhá na každém rohu. Důležitou roli hraje ruka, na jejímž konci se leskne ostrá břitva. Mrtví přibývají, krev teče proudem a splnění úkolu se blíží. Nic není zadarmo a Jakub pozdě pochopí, proč ho Temný společník vysvobodil. Byť celkové vyznění snímku je nadčasové, jeho zasazení do kontextu doby umožní jeho lepší pochopení. Těžký film, přesto neklidný a zajímavý... ()

panjosef 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je hodně zlý. Nejde ani tak o to, o jakých událostech pojednává a symbolice, kterou Zulawski použil, ale zejména o vlastní provedení. Všechny postavy v tomto filmu jsou nemocné, pološílené nebo naprosto šílené. U některých, zejména ženských postav máme neustálou obavu, zda v následující chvíli nezačnou chrlit pěnu a škubat se na zemi v epileptických křečích. Prvotní úlek jistě přivodí již scéna Jakubova příchodu do domu, kde se za chvíli bude konat svatba a spatří tam svoji bývalou snoubenku. Tady opravdu během notné části filmu ženské postavy blouzní s nepřítomným vyvráceným pohledem a zmítají se v tranzu - jinak pro srovnání viz např. i scéna s Isabelle Adjani v podchodu z Zulawskiho pozdějšího opusu Possession. Celý film je pak mistrným ztvárněním tlaku a teroru na lidskou mysl, který za sebou nechává lidi absolutně zlomené nebo totálně šílené a schopné čehokoli. Celý film jsme vlastně provázeni škálou hrůz. Je to docela hodně syrový a temný zážitek a upozorňuju též že ne úplně nejstravitelnější. Samostatnou kapitolou je hudební doprovod, ten mne více než překvapil, velice podivná kombinace klasické hudby historických filmů, rozladěného kvílení elektrických kytar a četných hromů a úderů. Velice zajímavej a syrovej film, doporučuju hlavně náročnějším divákům. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Andrzej Żuławski musel po natočení tohoto snímku opustit nedobrovolně svou zem a emigrival do Francie. (Terva)
  • Natáčení probíhalo na zámku Ksiaz. (Ironsky)
  • Film byl zakázaný až do roku 1988, kdy měl oficiální premiéru. (Terva)

Reklama

Reklama