Diabeł
The Devil
Režie:
Andrzej ŻuławskiScénář:
Andrzej ŻuławskiKamera:
Maciej KijowskiHudba:
Andrzej KorzyńskiHrají:
Wojciech Pszoniak, Leszek Teleszyński, Małgorzata Braunek, Iga Mayr, Wiktor Sadecki, Michał Grudziński, Maciej Englert, Monika Niemczyk, Bożena Miefiodow (více)Obsahy(1)
Jeden z nejkontroverznějších a nejprovokativnějších filmů, který byl v Polsku zakázán plných 16 let. Stylisticky vychází z poetiky gotického románu nebo černého románu blízkého blasfemiím markýze de Sade. Samotný příběh, který je plný drastických scén a mnohovrstevnatých metafor, je však rafinovanou alegorií o stavu Polska, či o stavu duše člověka, pronásledovaného komunistickým režimem. Úvodní záběry nás zavádí do Polska v roce 1793. Pruská vojska zrovna zahajují represe proti případným revolucionářům. Během svého zásahu vyplení klášter, kde zmasakrují jeptišky. V nastávajícím zmatku a anarchii se objevuje Neznámý, který osvobodí uvězněného Jakuba, neúspěšného královraha a mladou jeptišku. Jakub je svědkem svatby své bývalé snoubenky, která je již těhotná s jeho přítelem, a vynucené soulože, při níž dostane epileptický záchvat. Neznámý dává Jakubovi do rukou břitvu se slovy: " Teď se můžeš stát Ježíšem, který bude svěť očišťovat od zla a hříchu." Jakub tak zahajuje krvavou řež. Dostává se do rodného kraje, kde nachází rozkládající se ostatky svého otce-sebevraha, Omámenou sestru, která je pod vlivem orgií, a bratra poustevníka Ezechiela. Jakub se stane aktérem v erotickém divadle, které provozuje největší kurva Polska. V okamžiku milostných hrátek se mu vyznává, že je jeho matkou. To je ale jen začátek bizarních dobrodružství, připomínajících to nejlepší z černého romantismu a E.T. (mj) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Film, který jsem viděl před několika lety na projekci v kině Art, ale jakkoliv jsem se snažil zpětně rekonstruovat fabuli, dostal jsem se nakonec vždycky jen k tomu, jak hlavní hrdina začne na základě „Mefistových pobídek“ (budeme-li tak nabízení břitvy nazývat) vraždit lidi. Pamatuji si, že mě snímek svou narativní i stylistickou repetitivností (z dalších scén, kde pořád dokola někoho vraždil, si výrazněji vybavuji jen scénu s kopáním hrobu) otravoval a co zpočátku vypadalo jako neotřelý experiment, zlomilo se do únavné manýry. I přes to ale Zulawski do výčtu zajímavých polských filmařů patří a už jen na základě jedné z finálních scén Šamanky od něj chci vidět v budoucnosti co nejvíc filmů. A stejně by mě hrozně zajímalo, co se dělo v těch zapomenutých nemálo minutách Ďábla. :) ()
Expresionistický tanec o duši človeka. Zmietanej rozorvanou dobou, pokušeniami, neustálymi zradami a ruinami spomienok. Krásne ženy v extatickom vytržení, pripomínajúcom epileptické záchvaty. Muži tancujúci prazvláštne figuríny. Uväznenie v neustále nastražených pasciach, kde sa skutočné úmysly pokušiteľov i pokúšaných vyjavia vždy ako tie najhoršie možné. Istoty a tradície vyvrátené z pántov. Očisťovanie zhnitých pokleskov mordami. Všetko v sprievode mimoriadne znepokojivej hudby. Ale napriek všetkému veď - svet stále ostáva rovnako krásnym. Stromy, kvety, záhrady a šťavnaté ovocie sú opakovane mlčiacimi svedkami toho istého. Vtedy a aj dnes. A obeťou sa stáva veľký čierny pes. Tak nech si pozostalí zatancujú okolo jeho mŕvoly. A vzdajú hold tomu, čo znie tak hrdo: človek. ()
Snímek vychází z poetiky 60.let - experimentu a evropské nové vlny - připomene i československé filmy J.Jakubiska, J.Němce či P.Juráčka (jen namátkou, je jich více - Krumbachová, Chytilová, Herz a další). Pro současného diváka asi hůře stravitelné podobenství s přesahem do alegorie až...psychadelické fantasmagorie. Vynikající kamera, neklidná hudba (místy jakoby od mistra Z.Lišky) a zdařilé herecké výkony. Svět jako blázinec, kde je vše naruby, kde hodnoty se ztrácejí, kde se vše staví proti sobě a není řešení ke smíru. Moc, peníze, vláda, poroba, otroctví. Není divu, že většina postav se potácí v záchvatech a křečích nehostinnou krajinou, ruinami hradů, či studenými zámky, kde smrt číhá na každém rohu. Důležitou roli hraje ruka, na jejímž konci se leskne ostrá břitva. Mrtví přibývají, krev teče proudem a splnění úkolu se blíží. Nic není zadarmo a Jakub pozdě pochopí, proč ho Temný společník vysvobodil. Byť celkové vyznění snímku je nadčasové, jeho zasazení do kontextu doby umožní jeho lepší pochopení. Těžký film, přesto neklidný a zajímavý... ()
Šílenost, prošpikovaná symboly a skrytými významy. V Polsku musí tenhle film vyvolávat masové lidové bouře:-) Mimo jiné, taky jste si všimli té podivné souhry náhod: Jodorowski, Žulawski, Przybyszewski, Kocharowski? ()
Tenhle film je hodně zlý. Nejde ani tak o to, o jakých událostech pojednává a symbolice, kterou Zulawski použil, ale zejména o vlastní provedení. Všechny postavy v tomto filmu jsou nemocné, pološílené nebo naprosto šílené. U některých, zejména ženských postav máme neustálou obavu, zda v následující chvíli nezačnou chrlit pěnu a škubat se na zemi v epileptických křečích. Prvotní úlek jistě přivodí již scéna Jakubova příchodu do domu, kde se za chvíli bude konat svatba a spatří tam svoji bývalou snoubenku. Tady opravdu během notné části filmu ženské postavy blouzní s nepřítomným vyvráceným pohledem a zmítají se v tranzu - jinak pro srovnání viz např. i scéna s Isabelle Adjani v podchodu z Zulawskiho pozdějšího opusu Possession. Celý film je pak mistrným ztvárněním tlaku a teroru na lidskou mysl, který za sebou nechává lidi absolutně zlomené nebo totálně šílené a schopné čehokoli. Celý film jsme vlastně provázeni škálou hrůz. Je to docela hodně syrový a temný zážitek a upozorňuju též že ne úplně nejstravitelnější. Samostatnou kapitolou je hudební doprovod, ten mne více než překvapil, velice podivná kombinace klasické hudby historických filmů, rozladěného kvílení elektrických kytar a četných hromů a úderů. Velice zajímavej a syrovej film, doporučuju hlavně náročnějším divákům. ()
Atmosférou skoro horor, ale jinak utahaná nuda. ()
Úplná šialenosť ! Od počiatku je divák konfrontovaný s absolútnou šialenosťou, všetky postavy sú v neustálom pohybe, podporovanom behom, sácaním, bitím či epileptickými záchvatmi, čomu dopomáha výborná kamera. Ťažko stráviteľný snímok síce zobrazuje historické udalosti, je však silnou kritikou osobnej neslobody, ani sa nedivím, že bol uzamknutý v trezore. ()
Historická šílenost plná nahoty, sexu, incestu, znásilňování, symboliky, krve, řezání břitvou, nenormálnosti, charakterové pokroucenosti, bláznovství a krásně excentrického Wojciecha Pszoniaka v roli namlouvajícího a pošťuchujícího "Ďábla". Ač to nemá horrorovou atmosféru, krvavé scény, podivně nenormální taneční kreace, neustálý křik, zajímavá kamera a dost brutálně nechutný a nepříjemný hudební doprovod z toho vytváří depresivně temné horrorové pokoukáníčko. Možná je to ale až zbytečně moc dlouhé. ()
Drastických scén? A kde ? Ani v té době určitě ne, význam a pochopení pro tenhle horor jsem nenašel. Uřvane ženy a dívky příběh a tenhle film zakázán, bože za co, viděl jsem teda horší kousky. Ale tohle nevím co mělo být. ()
V podstate stejny salek kavy jako Treti cast noci, u mne i stejne hodnoceni. Narativni linka je v tomto pripade ponekud citelnejsi, nicmene i tak je treba Zulawskeho filmy vnimat nikoliv racionalne, ale z hlediska atmosfery, formalnich prvku (vyrazne pohyby ramu, ostry, mnohdy nekontinualni strih, expresivni barevna slozka, intenzivni hudebni doprovod atd.), a atmosfery. Je treba oddat se silenemu a takto autorovo dilo vnimat. Zulawski totiz je a byl magor. ()
CITÁT - Co se tu stalo!!!???.... Velmi krutý a brutální snímek. Nedivím se, že byl zakázaný. Na svou dobu to byl velmi odvážná počin. Drsná hudba, kruté prostředí a silná dramatizace. ()
Je ďábel černý pes, nebo jen člověk? Druhý Žulawského film je vysilující, fascinující, strašlivá a skvěle natočená tragická lidová balada převyprávěná skrz zkušenost psychedelie (hudba!), a expresionismu (hlavní roli hraje mezi rekvizitami břitva). Tristní historická zkušenost polského národa je tu konfrontována s hlubokou potřebou vymezit se (blasfémií?) vůči katolickému Bohu, národní hrdosti (renegáti) a představě morálky světa vůbec. Celý film je natočen neuvěřitelně akčně a ve smrtelném (doslova) tempu. Důležitým prvkem příběhu je samotná atmosféra polorozpadlých polských venkovských sídel v prázdné zimní krajině. Surreálné scény ze satanského nevěstince jsou jasně inspirované Sadeho Juliettou. Blázen a jeptiška, epileptické záchvaty, desítky mrtvol, šílící krásné polské herečky, zlovolný trpaslík, vykopané mrtvoly, požár domu, proti kterému se Tarkovského maketa v Oběti jeví jako hříčka – kam se hrabeme se svými pokusy z té doby na podobné téma (Herz – Deváté srdce?)... ()
Sakra, tohle je těžko uchopitelná a těžko popisovatelná záležitost. Že je Zulawski nejkontroverznějším polským režisérem, to dokazuje tento snímek, ve kterém hlavní roli hraje šílenství, rouhání, špinavost, sadomasochismus, homosexualita, incest a vraždění. Všeho mírou vrchovatou! Téměř neustálý hudební doprovod je naprostá fantasmagorie, složená z různých zvuků, ruchů, troubení a psychedelických kytarových riffů, které evokují progrockové kapely sedmdesátých let. Neskutečná kombinace, kolikrát připomínající našeho démona Zdeňka Lišky! Opravdu nevšední spojení. Dohromady to tvoří pestrý a barevný celek, který může být některým osobám totálně nestravitelný, záleží na pohledu a cítění diváka. Celá tahle šílená bizarnost je zasazena do konce 18. století, kdy Prušáci chtějí v Polsku potlačit revoltu. Samotný příběh však působí jako alegorie a metafora na jakoukoliv dobu. Ďábel s břitvou číhá a čeká, komu ji svěří do rukou....Film byl v Polsku po svém natočení zavřen do trezoru a až v roce 1988 byl znovu zpřístupněn. Není se čemu divit, je vůbec zázrak, že ho Zulawski dokázal dokončit. Jedinečné a surrealisticky stylizované dílo polské kinematografie. ()
Vraj je to dráma,ale to je aj tak jedno,pretože tento film je úplne šialený.Takéto skoro dvojhodinové šialenstvo som ešte nevidel.Neviem síce prečo bol vo svojej domovine,v Poľsku zakázaný,prečo sa ho komunisti báli,ale aj poľská katolícka cirkev bola veľmi pobúrená a žiadala zákaz.Táto historická dráma je naozaj o ľudskom šialenstve,krutosti a skazenosti.Praktický každý kto v tomto filme hrá,správa sa ako šialený,alebo posadnutý diablom.Ale pochybujem že tento film bude mať širšiu vrstvu divákov,film je dosť ťažko sledovateľný,raz dva je v slepej uličke.A hodnotí sa veru ťažko,na prvýkrát sa to ani moc nedá.Takýto film treba vidieť aspoň dvakrát. ()
Šílenost, která asi měla odkazovat na stav komunistického Polska (samozřejmě v Żuławského stylu), ale většinu času jsem stejně měl poct, že sleduji postapokalyptický film, ve kterém Bůh zachránil všechny dobré duše a ty špatné nechal na Zemi, napospas Ďáblu. Jestli tam byla nějaká naděje na vykoupení není znát, spíš ne. Ono to ale fakt tak chvílemi vypadá - žádná postava se tu nechová normálně, všichni jsou magoři a blázni, celé je to divně natočené, často se tu křičí... Dalo by se to přirovnat k peklu, ale krajina je tu hezká, tak bych tohle slovo nepoužil. Každopádně, film je to dost zvláštní, stejně jako Posedlost, ale na rozdíl od ní mě Ďábel tolik nevtáhl do své atmosféry a místy mi i připadal utahaný. I když mě to tolik nebavilo, vizuálně to ale je hodně zajímavé, to musím uznat. Ani bych se to nebál označit jako experimentální. 3* ()
A všechno co bylo ve filmu prožito se žije i teď. Třes dobou je nezastavitelný a s různými obměnami žitý stále dokola. Naprosto dechberoucí film, který jdu rozdýchávat a budu tak činit aspoň další tři dny. ()
Prílišná uletenost či šialenosť a pre mňa až príliš bláznov v jednom filme. 25% ()
Nedávno jsem na Horroflix četl komentář jednoho polského horrorového fandy, který tvrdil, že nejlepším polským horrorem všech dob není vysoce nadprůměrná WILCZYCA ale právě Zulawskeho DIABEL. Blbost! Za prvé : DIABEL není horror, ale drama (horrorové prvky tu nejsou takřka žádné). Za druhé : atmosféru snímek má, ale určitě ne tu kterou bych si představoval (i když úvod ve stylu Russellových THE DEVILS vypadal více než slibně). A za třetí : celý děj šel absolutně mimo mě, i když musím přiznat, že jsem ho nechápal a ztratil jsem se v něm hned na začátku. Mám rád jak horrory, tak i historická dramata, ale DIABEL nefunguje dobře ani jako jedno z výše uvedeného. ()
hm... ()
Špatně hodnotitelné, krásné i odporné a lidské až nelidské. Rád bych se rozepsal víc, ale nemůžu, nejde to, popsat pouze prožitek. "Tady mi to podepiš, že jsem zničil odbojeové hnutí" ()