稀人
The Stranger from Afar
Režie:
Takaši ŠimizuObsahy(1)
Zázračný hororový talent Takaši Šimizu tentokráte opustil populární duchařské příběhy a vydal se k samotným kořenům žánru - k hrůze a k děsu z nepoznaného. Ústřední postavou filmu je kameraman posedlý touhou zachytit obraz absolutní hrůzy. Jenže jak sám během svého putování pozná, hrůza není něco, co lze vidět nebo zachytit kamerou. Absolutní hrůza je podpovrchová, překračuje čas a prostor a přiblížit se k ní znamená pohybovat se na tenké hranici mezi šílenstvím a osvícením. Šimizu natočil na digitální kameru jeden z nejatmosféričtějších a nejoriginálnějších hororů posledních let. Hlavního hrdinu ztvárnil Šinja Cukamoto proslulý coby režisér filmů Tetsuo - Železný muž (Tetsuo - The Iron Man) a Touha (A Snake of June). (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (32)
Ťažko sa tento film hodnotí. Originálne to bolo, vizuálna stránka bola tiež zaujímavá a príbeh bol vcelku jednoduchý a priehľadný, s malým počtom postáv. Na druhej strane bol však scenár dosť slabý, najväčšiu slabinu vidím aj v tom, že príbeh nikam nepostupoval, stále sa držal tej istej línie, takže ku koncu sa príbeh dosť ťahal, a tie vnútorné monológy film veľmi nezlepšili. Dalo sa to pozerať, určite neľutujem, že som to videl, ale viac sa k tomuto filmu asi nevrátim. ()
Jeden z nejatmosféričtějších a nejoriginálnějších horrorů posledních let? To tedy určitě... Člověk, namlsaný z duchařské série Ju-On, by tomu i věřil. Vzhledem k finančním prostředkům vloženým do filmu a krátké době natáčení možná nešlo čekat od režiséra zázraky, ale vzpomeňme na podařený první televizní Ju-On... Shimizu se mu bohužel moc nepřiblížil, Marebito nevyděsí, maximálně tak zaujme, ale tento dojem časem vyprchá a dostaví se nuda. Formální stránka není nejlepší, zrnivé záběry z kamer (kde všude je ten chlap proboha má?!) počnou s ubíhajícím dějem otravovat. Po čtyřech běhající potvory se dějem jen mihnou a kameramanův domácí mazlíček, chlemtající s oblibou lidskou krev, se ukáže býti jen slabou náplastí. Kultovní režisér Tsukamoto působí v hlavní roli nepřesvědčivě. A film nedotaženě. ()
Je to úplne priemerný psychologický horor. Má celkom dobrý príbeh o kameramanovi, ktorý túži natočiť obraz maximálnej hrôzy, čo ho úplne posadlo a keďže bol svedkom samovraždy muža v metre, ktorý sa pred smrťou veľmi bál a tak radšej volil smrť, začne tam a prehľadáva podzemné chodby, až nájde zvláštne miesto s neznámou ženou a tú si vezme domov. Tam ju sleduje a zisťuje o nej zvláštnu skutočnosť, ktorá zmení aj jeho. Spracovanie ma ale moc nezaujalo, ešte prvá tretina je celkom slušná, pôsobí to pomerne originálne a tajomne a samotné prehľadávanie podzemných chodieb má svoje čaro a ten správny hororový náboj, ale po návrate na povrch už ani nie je moc o čo stáť. Síce sa na to dá pozerať, no okrem získavania potravy pre neznámu ženu ma to bavilo čím ďalej menej a bolo mi úplne jedno, ako to nakoniec dopadne a nanešťastie ani ten záver za moc nestojí. A navyše sa mi ani moc nepáči tento voyerský štýl, ktorý tu má silné zastúpenie. Ako horor tento film ani moc nefunguje, tá prvá tretina ešte má celkom slušnú atmosféru a nájde sa aj nejaké to napätie, no potom už všetko zmizne a už to prakticky ani nepripomína horor, takže sa tu tento žáner aj ťažko hodnotí. Herecké obsadenie je iba priemerné, Shinya Tsukamoto je síce schopný režisér, ale ako hlavný hrdina tu moc nezaujme, za čo môže aj to, že tu ani nemá čo hrať a okrem neho tu už nikto nemá moc priestoru, výraznejší sú len nájdená žena a tajomný muž, ale aj tí sa objavia len občas. Réžia a technická stránka nie sú zlé, Takashi Shimizu je len predsa dosť schopný režisér a aj pri minimálnom rozpočte dokáže natočiť slušný film, ale pri takomto scenári sa z toho ani moc získať nedalo. Na jedno pozretie môže byť, aj keď hlavne kvôli tej prvej tretine, znovu si to už určite nepozriem. 55% ()
Masuoka Takuyoshi je kameramanom na voľnej nohe. Jedného dňa sa stane náhodným svedkom záhadnej samovraždy staršieho pána. Jeho výraz strachu v tvári zachytený na kamere ho natoľko fascinuje, že sa rozhodne preskúmať podzemné tunely pod Tokyom aby zistil čo ho natoľko vystrašilo, že si siahol na vlastný život. Tam nachádza mladú krásnu ženu, ktorú si zoberie do svojho bytu aby sa o ňu mohol starať. Odstupom času si k nej vypestuje silné city. To však nemal robiť. K životu totiž potrebuje krv - je upírkou, ktorá nikdy nemala opustiť útroby podzemia Tokya. Horor s obrovským potenciálom, ktorý končí v mojom koši, ako jeden z najväčších brakov. Tento film je po väčšinu času z pohľadu hlavného hrdinu točený monológovo. To však nie je jeho najväčší problém! Zabudnite na zázračné mastičky na bradavice. Ja som jednu mal na dlani. Už ju, ale nemám. Ja som si ju totižto od tej neskutočnej nudy, ktorá ma žrala za živa - vyškriabal. 60 %, ktoré tu vidím je pre mňa obrovským šokom. Ja som snáď pozeral niečo úplne iné. A dosť ma prekvapujú komentáre niektorých osôb. Nemá problém dať tri hviezdičky, ale napíše, že počas sledovania tohoto filmu tri krát zaspal. Tak to ma poser. To má logiku ako k....t. Alebo ďalší, nahá japonečka. Starý môj, ale ty si si pomýlil stránky. Tukni do gúúúgela "Goldporntube" a môžeš kukať na nahotinky a šľahať hviezdičok koľko len chceš. ()
Tak viz komentáře níže /výše/, mě to neunudilo, ale uspalo. Vůbec bych to neřadila mezi horory, ale do kategorie psychologický thiller. ()
Nic moc tedy, ale je tam krasna ,mlada, obnazena japonecka.Takze o hvezdicku vic. ()
Tak sľubný začiatok... Keby sa celý film odohrával v podzemí a chlapík hľadal zdesenie tak by som iśiel s hodnotením vysoko. Bohužiaľ z filmu sa neskôr stal nejaký polofilozofický blábol, ktorý nemal ani hlavu ani pätu a hrozne uspával... 40%. ()
Slušný psychologický thriller, který hlavně sazí na hutnou atmosféru a originalitu příběhu. ()
Film o člověku, který se pomocí videokamery pokusí zkoumat odvrácenou stranu skutečnosti. Co vidí člověk těsně před smrtí? Z počátku se tedy zdá, že o tom film bude Pak se to nějak zamotá, hrdina sestoupí do tokijského podzemí, najdete tam nahou dívku, přivede si ji do bytu.a tady začínají spoilery, tak přeskočte na poslední větu.dívka nechce nic jíst, kameraman nakonec zjistí, že ji chutná lidská krev. Pak zabije nějakou ženu, což prý jeho manželka, nakonec nějak vyplyne, že ten „vampír“ je jeho dcera. Do toho se setkává s člověkem, který zemřel, protože si probodl hlavu (vpich vedl okem)nakonec sám sestoupí se svou (už opět nahou) dcerou do podzemí, kde ho ona natáčí. Proč tak dlouhý popis děje? Celý film je poměrně zmatený, to se nakonec asi zdůvodňuje tím, že se vše odehrálo v hrdinově narušené hlavě. Nejsou tu žádné skutečně strašidelné momenty. Autoři sázejí na snovou atmosféru – ta by asi měla diváka pohltit a vyděsit ho. U mě k tomu nedošlo. Počáteční očekávání „přitlačení na pilu“ se mění v nudu. Do toho se celkem realistické prostředí naprosto nabourá při hrdinově sestupu do podzemí – „hory šílenství“ vypadají jak z lepenky, lacině. Ke konci je několik poměrně krvavých scén, které však působí víceméně směšně (napouštění lahví krví, závěrečný polibek). Znudění diváci už nic moc neočekávají a k smíchu jim postačí sebenepatrnější záminka. Marebito k smrti nevystraší, možná jen unudí. ()
S ruční kamerkou se Takaši Šimizu rozhodl natočit bizarní příběh o kameramanovi na volné noze, který je posedlý natáčením a zvlášť pokud jde o nějaké hrozivé výjevy jako je chlap co si v podchodu vypíchne oko. Divák vůbec jako nemá a nemůže mít představu o co půjde, když se film rozjede, protože je to vážně velmi zvláštním způsobem bizarní a tajemné a hlavně to má hustou atmosféru dost těžící z nápadů a teorií objevujících se v různých dílech hororové literatury, kterou ale nebudu úplně radši zmiňovat konkrétně, protože by to pak bylo trošku asi spoilující :). Každopádně není to úplně jako třeba REC a je tu i hudba, která filmu dodává na strašidelné atmosféře, která ale není postavená na bafání jako spíš na hrůze z neznámých tajemství a bizarních nápadech, co se můžou lidem urodit přímo v hlavě. I celkové vyznění je takové spíš neurčité a film je prostě mystery až do konce a nebudu o tom nic psát, protože na tom filmu je dost podstatné to "objevování" v průběhu celého děje, takže kdo se chce nechat jen strašit, tak ten moc nadšený být nemusí teda :). Nejde o bafání, nejde o horor v takovém tom "klasickém" smyslu, ale je to další z asijských bizárií a k tomu navíc s králem ujetosti v hlavní roli :). ()
Výborný ,ale moc pomalý příběh se špatnou kamerou (kompozice, barvy , HO prostě slabota). Natočit to Tsukamoto ve svém rychlem ČB stylu a 20 min. kratší , tak by to byla pecka. 50% ()
Myšlenka najít tu nejhrůznější tvář děsu byla dobrá a proto jsem se do marebita pustil, ale pak - SPOILER - hlavní hrdina najde upíra a původní myšlenka filmu se kamsi vytratí. Nebo alespoň mě to tak připadalo. Do toho neorganizovaného zmatku nudí k smrti monologová onanie, která mě celkem často nutila používat rychloposuv. Japoncům někdy prostě nerozumím. 10% ()
Marebito, Marebito... Proč máš do prkýnka tak skvělý námět a nesmírně poutavý popis, abys mě pak ve výsledku hodně zklamal? No nic, nebudu brečet nad rozlitým mlékem, ale Marebito zkrátka hodně přešlapuje na místě a pro mě vůbec nerozvádí onu myšlenku "pohybování se na tenké hranici mezi šílenstvím a osvícením" kvůli přiblížení se k totálnímu strachu. Zpodobnění tematiky na mě vůbec nezapůsobilo a stalo se jaksi vlažnou procházkou jinou dimenzí. Místama některé myšlenky vyzní zajímavě, ale obecně ta narace není natolik silná a podnětná k zamyšlení vůbec. Obrovitánská škoda, mohla to být skvěle bizarní podívaná. ()
Ee, tak tohle by nešlo. Duchařina musí mít i nějakou úroveň. Ale tady ten hlavní chlápek jenom chodí po městě a nic se neděje. Jeho ponuré vyprávění by sice mohlo navodit pocit napětí, ale u mě to nefungovalo. 45% ()
Další krutě nepochopená záležitost, která zákonitě musela zklamat a nasrat všechny omezence, kteří vidí tag horor a automaticky očekávají děsivou řezničinu(nebo já nevím co..). Tohle je krásně atmosférický, mysteriózní film jehož pointu lze interpretovat všelijak a který je děsivý spíše až zpětně. ()
Marebito je tak trochu filosofická variace na téma hledání zdroje opravdové hrůzy. Kameraman, který se snaží onen zdroj největšího strachu najít, se stává svým posláním doslova posedlý, tráví hodiny sledováním různých záběrů a pomalu se uzavírá sám do sebe a svého trochu šíleného světa. Zlom nastává, když v podzemí města nachází dívku v řetězech. Vezme ji k sobě domů a zatímco se dál snaží dosáhnout svého cíle, je nucen se o ni starat a to i za cenu toho, že sám někoho připraví o život... Zdá se vám, že se to poněkud odklání od původního tématu? Z velké části byste měli pravdu, protože v tento moment se to skutečně mění v tak trochu slasheroidní thriller, ale leitmotiv hledání nepoznaného zde pořád lehce prosvítá. Co se týče samotného rozuzlení, nechává režisér větší část interpretace na vás. Kdybych měla hodnotit Marebito jako horor, tak kromě pár výraznějších scén odehrávajících se například právě v podzemí zde toho moc hororového není. Jedná se spíše o takový režisérův experiment využívající pěkné kamerové záběry, podivnou hru s příběhem a fylosofii. ()
Natočit celovečerní film za týden nezní příliš uvěřitelně. Režisér série Ju-on však mezi produkcí remaku Ju-on: The Grudge a re-remaku The Grudge natočil za 8 dní horor Marebito. Z logické úvahy vyplývá, že to na kvalitě snímku musí být dost znatelné. Skutečnost je ale trochu jiná a kdyby délka natečení nebyla známá, tak nikdo nic vyjímečného nepozná. Na začátku Marebita se seznámíme s kameramanem posedlým svou prací, lépe řečeno posedlým natočit něco neznámého, tajemného. Je v tomto poměrně náročný a s duchy nebo UFO se údajně nespokojí, chce totiž zachytit něco úplně nového. Před nedávnem se po náhodou přichomýtl k dosti podivné sebevražedné scéně a jelikož je skutečným kameramanem na svém místě a svou videokameru tahá snad všude s sbeou, sebevraha natočil. Tento neštastník veřejnost fascinoval tím, že si probodl oko, což není zrovna typický způsob dobrovolného odchodu ze světa. Náš hrdina je však fascinován pocitem naprostého zděšení v jeho očích a usmyslí si, že musí za každou cenu vidět to co dotyčného tak vystrašilo. Pátraní ho zavede do tajupného podzemního světa pod povrchem Tokya, kde nalézá zvláštní bytost... Už tohle všechno by na slušný horor stačilo, ale stane se toho mnohem víc a na konec zjistíme, že je možné si celou pointu vyložit i trochu jinak. Hlavní hrdina je uzavřený samotář posedlý svou video-zálibou. Aby měl při pátrání čistou mysl rozhodne se vysadit předepsaná antidepresiva... zde se nabízí jedno možné vysvětlení, že vše co se ve filmu odehraje je výplodem jeho šílené mysli. Ano dává to smysl a film vás sám na tuto cestu výkladu navede, ale je skutečnost opravdu taková? Vysvětlení je ještě trochu někde dál a hlouběji a opravdu není snadné film pobrat, když se filmem samotným nabídnuté vysvětlení ve skutečnosti liší od toho co se skutečně skrývá pod povrchem tohoto hororu. Příběh sledujeme z očí našeho hrdiny a děj je provázen jeho komentáři. I když jde na jednu stranu o člověka šíleného, tak jako hororový (nebo možná spíše thrillerový) průvodce plní svou funkci dokonale. Všechny skuečnosti a podivnosti přijímátakřka bez mrknutí oka, takže se nedočkáme žádných trapných "Co se to sakra děje? Co to je? Bože!" Ale ať se děje co se děje náš hrdina na vše reaguje jako by to byla samozřejmost, což zní možná podivně, ale je to rozhodně sympatičtější než kdyby byl ke všemu skeptický a panikařil. Nad filmem je potřeba se docela dost zamyslet a pokud hledáte něco nenáročně lekacího, tak pro vás Marebito určené rozhodně není. ()
Podivný nízkorozpočtový mysteriózní "horor" - amatérský kameraman se posedle snaží zachytit strach ze smrti, respektive ten děs, který spatřil ve tváři sebevraha těsně před skonem. Dostane se tak až do podsvětí (starých tunelů pod Tokiem), kde nalézá krásnou dívku, kterou si vezme domů a začne se o ni starat jako o zvířecího mazlíčka. Bohužel jakoukoliv atmosféru spolehlivě zabíjejí pseudofilosofické vnitřní komentáře, kterými nudná hlavní postava popisuje své pocity, vlekoucí se tempo a nejasný, zmatený děj; také technické zpracování na rozhraní mezi experimentem a studentským videem moc nepomáhá. ()
Za hranou sdělitelnosti. Za hranou děsu. Velmi osobité a ještě více osobní, až intimní.------ Lovecraft a Platón. Anebo taky ne... (3,5*). ()
Tak nevím, asi jsem příliš zmlasán nervydrásajícími duchařskými horory, ale tohle mě opravdu moc nezaujalo. Začátek filmu byl ještě dobrý, ale postupem se z toho stává velmi průměrný "krvák" a to doslova...Napětí je ve filmu pouze na začátku a závěr také příliš nadšení nepřinese. Když to hodně přeženu, tak by se děj filmu dal přirovnat ke Švankmajerovu Otesánkovi...je tam překvapivě dost společných věcí i když ne doslova. Ale pokud chcete vidět vybledlou japonku cucající krev z kojenecké láhve, tak si film pusťte:-) ()