Reklama

Reklama

Hvězda Betlémská

Animovaný / Krátkometrážní
Československo, 1969, 11 min

Obsahy(1)

Nejosobnější film Hermíny Týrlové, kde animací různých přírodních materiálů zavzpomínala na vlastní dětství. V době normalizace byl tento film tzv. "pozastaven". Byl prý "příliš náboženský". (oficiální text distributora)

Recenze (5)

Stegman 

všechny recenze uživatele

Tento "hudební videoklip" si zaslouží pozornost pro svou originalitu - není totiž ani kreslený, ani loutkový, ani plastelínový. Je vyšívaný. Tento samotný fakt vás udrží v úžasu během první pětiminutovky. Pak si uvědomíte krásný zpěv dětského sboru, a necháte se jím ve vánoční náladě dovést až do nápisu KONEC. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Hvězda Betlémská je nostalgickou vzpomínkou na tradiční vnímání křesťanského vánočního období. Biblický příběh vychází z Matoušova evangelia, z vyprávění o mudrcích z Východu, které lidová slovesnost povýšila na Tři krále. Hermína Týrlová tu využila vánoční hudbu Svatopluka Havelky, výtvarník Ludvík Kadleček vtiskl příběhu svoji osobitou vizuální podobu, hlavním materiálem sice jsou vlněná vlákna, ale zdaleka nezůstalo pouze u nich. Vánoční čas je obdobím lásky a zázraků, Hermína oprášila svou rozvernou náladu a s hřejivou vzpomínkou na dětství vykouzlila zázračnou moc vánoční komety a spasitelovo narození. Hvězda Betlémská je stylově osobitou vánoční pohodou klidu a míru dle Hermínina inovativně hravého přístupu. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Mimo zajímavou animaci, ponejvíce se skládající z bavlny, zde uslyšíme i přehlídku vánočních koled, dohromady tvořící pěknou sváteční náladu. ()

Fabienne 

všechny recenze uživatele

Dílo nejvýznamější ženy české animace Hermíny Týrlové mě oslovovat asi nikdy nebude... Dělat postavičky z bavlnek, látek nebo plsti je možná nápad zajímavý a do jisté míry i originální, ale mému oku tato technika prostě nelahodí. Klasický příběh narození Jezulátka doprovází dětský sborový zpěv - prostřídají se ty nejznámější české koledy, přičemž každá z nich vždy komentuje obrazové dění. Přesně tento postup použil již Jiří Trnka ve svém Špalíčku z roku 1947 a hudba se tak výraznou měrou podílela na téměř spirituálním zážitku. U Hvězdy Betlémské se mi podobného pocitu bohužel nedostalo. Po posledním záběru plném chaotického nevkusu (a jsem přesvědčená o tom, že autorka chtěla navodit spíše atmosféru harmonie a pokory) dávám bez výčitek 1*. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama