Reklama

Reklama

Klíče od pevnosti Boyard

(pořad)
  • Česko Pevnost Boyard (více)
Soutěžní / Dobrodružný / Komedie / Rodinný
Francie, 1990, 370x57-136 min

Scénář:

Claire Barré

Hudba:

Paul Koulak

Účinkují:

Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)

(více)

Recenze (409)

MissJ 

všechny recenze uživatele

No bez hudby Paula Koulaka by hodnocení (i nostalgie) bylo poloviční, ta tomu dodává správnou šťávu (L'Homme De La Tour...mňam). Hodnotím původní série s Patricem Laffontem (můj idol z dětství^_^), jiný neznám. Úkoly v zatopeném sklepení, Ariadnina nit, kluzká stěna nebo umělohmotná roura...a pamatujete si piráta, kterýho hrál šermíř Jan "Žába" Lukeš? Staré díly jsou k nenalezení, tak aspoň dneska okoštnu britskou verzi, o které jsem se právě dozvěděla. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Napínavá akční soutěž v super atraktivním prostředí mořské pevnosti. Hltal jsem každý díl. Soutěžící byli sympaťáci, Paklíč je skvěle provázel. Vadil mi pouze otec Fura - správně nechutný dědek, jehož hádanky byly vskutku pitomé :-) Přestože se úkoly opakovaly, čímž soutěž trochu ztrácela na atraktivitě (ale zase jsem mohl dělat chytrého a radil jsem od obrazovky soutěžícím), ale jinak opravdu dobrodružná adrenalinová zábava. ()

Reklama

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Pevnost Boyard vždy patřila mezi moje oblíbené televizní programy. Hnedka na začátku to nakopne znělka, která svou melodií doslova vybízí k prohlídce této překrásné pevnosti. A hle máme tu Paklíče, kterej se svazkem klíčů legračně pobíhá mezi zdmi bývalého žaláře. Ze shora to všecko šéfuje neoblomný otec Fura, který každý díl vysloví nějakou tu perličku. Pokáždé sem držel palce všem zúčastněným a poháněl je kupředu, né vždy se jim podařilo odnést pořádný obnos (někdy zlaťáky padaly pouze chviličku nebo vůbec), ale i tak má každý ze soutěžících na co vzpomínat. Zde, narozdíl od Xapatanu, bylo bezva, že se v každém dílu objevovaly jiné komnaty, čili to nebylo pořád na stejný brdo. Bylo toho opravdu hodně, co toho tato soutěž nabízela... Bohužel musím používat minulý čas. Rád bych se na nějaký ten dílek podíval i teď po letech, leč Boyard už nesplňuje současná kritéria pro průměrného televizního diváka, kterými jsou - stupidita, kýčovitost, shitovost a ordinacovitost v růžovost zahradost :o) Sorrry Mirrroslave :o))) ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Další ze "seriálů", které jsem kdysi pravidelně sledoval. Asi nejlepší reality show. Žádné hloupé problémy rádoby zpěváků, ani sledování ponorky ve vile. Tady šlo o adrenalin a byla to zábava. I když dnes už by to ztratilo lesk, mělo to svoje kouzlo a já bych se na pár epizod kouknul bez váhání i dneska. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Jedna z nemnoha skvělých televizních soutěží, která se vzhledem ke svému úspěchu dočkala mnoha zbytečných pokusů o zkopírování, či vytváření národních mutací. Těm jsem se raději obloukem vyhnul. Co na ní bylo tak skvělé? Unikátní prostředí pevnosti Boyard uprostřed moře. Výtečný koncept soutěže boje o klíče, indicie a poklad. Napínavé jednotlivé soutěže. Zapamatovatelné postavy v podobě průvodců hrou – Pačes, Paklíč, otec Fura. Zkrátka to byla zdařile namixovaná zábava, u které jsem vždy v napětí a rád trávil nějaký ten čas. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (34)

  • Otec Fura, v češtině nazývaný někdy také jako Furat, měl několik představitelů. V roce 1990 jej ztvárnil Michel Scourneau, v letech 1991 až 2001 Yann Le Gac a od roku 2002 Didier Hervé. (John Dunbar)
  • Kromě francouzských týmu se soutěže zúčastnili mimo jiné i Švédové, Belgičané, Rusové, Izraelci, Nizozemci, Dánové, Libanonci a dokonce i Slováci. (Olík)
  • Nejdéle působícím a nejobsazovanějším účinkujícím v této soutěži byl André Bouchet, představitel Paklíče, který je součástí pořadu již od roku 1990. Zahrál si také v několika zahraničních verzích a od roku 1995 je nemluvící. (CANNIBAL)

Reklama

Reklama