Reklama

Reklama

Klíče od pevnosti Boyard

(pořad)
  • Česko Pevnost Boyard (více)
Soutěžní / Dobrodružný / Komedie / Rodinný
Francie, 1990, 370x57-136 min

Scénář:

Claire Barré

Hudba:

Paul Koulak

Účinkují:

Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)

(více)

Recenze (409)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Pevnost Boyard. Jako stavba unikátní kousek (byť už v době dokončení zbytečný), jako soutěž legendární - samozřejmě ne pro generaci zvyklou na Fear Factor, ideově z Boyardu čerpající, ale jdoucí "o skok dál", aby to vůbec někoho zaujalo. Po řadě let jsem v televizi zaslechl tu nezapomenutelnou znělku, a úplně mi přeběhl mráz po zádech - výzva, odhodlání a určitá osudovost a nevyhnutelnost, pořád to v sobě má. Jinak co k tomu říct? Podle mě je to týmová soutěž s jedním z nejchytřeji a nejvšestranněji vymyšlených herních modelů - fyzická zdatnost, obratnost, adrenalin, překonávání strachu, a - dnes při už vzpomínaném Fear Factoru, ale i Wipeoutu, Ninja Faktoru atpd. už atribut zcela nemyslitelný - mozek:) To napětí, když stroj v pokladnici chroustal heslo, ale i když u jednotlivých úkolů modrá tekutina mizela nikoliv v dámských hygienických potřebách, ale spodní části hodin, olalá, to byla prostě bomba. O tom, jaká legenda i zásluhou charismáče Patrice Laffonta a mikádové královny Sophie Davant Boyard je, svědčí i to, že se téměř každý rok dělá zvláštní vydání obvykle pro nějakou - a zdaleka ne jenom francouzskou - charitu. Nemůžu prostě jinak, 80%. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Soutěž mého dětství. Neskutečná podívaná, která mě pohltila při každém sledování. Nic jsem nesledoval tak pravidelně možná s výjimkou milovaných Her bez hranic. Ještě dnes si vybavuji dokonalou hudbu a všechny různé postavy z celého putování soutěžících po nádherné pevnosti někde u Francie. Kdo neviděl, tak pro mě není člověk... ()

Tom Riddle 

všechny recenze uživatele

Zajímavá soutěž v zajímavém prostředí. I když se soutěže opakovaly (no nějaké obměny by tam byly, ale ty hlavní stále zůstávaly), bylo to moc zábavný. Ony úkoly byly některé jednoduché (houpačka), některé nesplnitelné (kluzká stěna, případně točící se válce, které snad nikdo nikdy neudělal...), jiné nechutné (hadi a pavoučci, mezi které tvůrci tak rádi vypouštěli vřeštící děvčata, kterým jsem hlavně kvůli plazivým společníkům opravdu nezáviděl), některé ve mě už od pohledu vyvolávaly pocit klaustrofobie (ano, roura), jiné zase tak trošku závratě (houpačka na bungee lanech), a další byly příjemné (bitvy slečen v bahýnku). Pak tu byla hádanka otce Fourase, kterou skoro nikdy nikdo neuhádl, takže někdo další (nebo to byl ten, co to u otce Fourase pomrvil?) podstoupil nezbytné lovení klíče z moře. Když to takhle píšu, sám nechápu, co mě na téhle soutěži tolik fascinuje (možná to byla Leonka Machálková, která v jednom díle soutěžila :-), ale je to prostě tak. ()

Dever 

všechny recenze uživatele

Jeden z najlepších TV programov môjho detstva, keďže TV nepozerám od roku 2009 patrí mu jednoznačne druhá priečka. ()

tron 

všechny recenze uživatele

Božinku, kedysi som to pravidelne v sobotu doobeda pozeral ako nažhavený na Nove: ošarpaná pevnosť uprostred neromanticky (ale o to realistickejšie) vyzerajúceho mora, jej temní obyvatelia (ľudskí i zvierací - had, pavúk, tiger...), záhadný charizmatický storočný Hádankár (až v dospelosti som zistil, že to bol herec v maske, tragicky to mnou otriaslo, vedel som, že Dedo Mráz neexistuje, ale otec Fouras!?!?!?), napínavá akcia a pomerne inteligentné rébusy. Markíza v roku 1998 vysolila pekne mastný balík za slovenskú verziu. 80% za nostalgiu. Objektívne nie som schopný ohodnotiť. ()

Gimli 

všechny recenze uživatele

Pá pa pa pá pá pá, pam - pa padada dam... Snažil jsem se nevynechat žádný díl. To se bohužel nedařilo. Ale kolikrát tahle soutěž strčila do kapsy sebelepší thrillery, akční filmy a nervy drásající dramata! ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Další ze "seriálů", které jsem kdysi pravidelně sledoval. Asi nejlepší reality show. Žádné hloupé problémy rádoby zpěváků, ani sledování ponorky ve vile. Tady šlo o adrenalin a byla to zábava. I když dnes už by to ztratilo lesk, mělo to svoje kouzlo a já bych se na pár epizod kouknul bez váhání i dneska. ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Teď koukám, co se všechno tady v databázi nenajde. Já jsem svého času koukal na Boyard rád, v zahnívajícím žánru televizních soutěží jde o originální koncept, ale dnes bych si to už nepustil. V každém případě - odvaha se cení. A to byla myšlenka dne. ()

Dragoni 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála seriálů mých dětských let, který pro mě i po tak dlouhé době, neztratil nic ze svého osobitého kouzla. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Jo. Tohle byla soutěž mého mládí společně s Po stopách Xapatanu. Od epické hudby na začátku, přes příjezd, úkoly, napětí, jestli začnou padat peníze, až po otce Fourata a Tyriona - pardon, Paklíče. Soutěž, kde soutěžícím člověk opravdu fandil, držel jim palce a okusoval si nehty, protože tady byl potřeba vedle fyzické zdatnosti i mozek. A taky mi bylo náct... :) ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

V Napoleonově námořní tvrzi poblíž La Rochelle už kamery jedou, mince se sypou a Paklíč s Pačesem při tom neustálém křepčení po pevnosti musí udělat šest kroků tam, kde ostatním stačí jeden.. Nostalgická soutěžní vzpomínka, která by v současnosti už asi tolik nezabodovala. A myšlenka otce Fura pro dnešní den? „Raději zhynout v pekelných mukách, než mít den co den stále víc olezlou hubu od latexu..“ ()

Brouk 

všechny recenze uživatele

Porevoluční televizní magnet, na to jsem koukal moc rád... Pak ještě ze Sophií Davant běžel taky moc dobrý TV soutěžní seriál tuším pod názvem "Po stopách XAPATANU", v originále "Sur la piste de Xapatan"... Taky moc dobrý... ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

tak toto byla nejcool nejdrsnejsi nejsuper hra. Vzdy sem se u ni potil, jak prase. takove napeti neni ani u vetsiny normalnich filmu. Francouzi jdou borci ()

Reklama

Reklama