Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry.
(CANNIBAL)
Komentáře uživatelů k TV pořadu (410)
Paldiny
Boyard mala všetko čo má súťažná relácia mať. Znelku akú Ste si pohmkávali, aká navodila do správnej nálady. Odohrávala sa v dokonalom prostredí, pevnosti obklopenej morom (zaujímavá zaujímavosť s plošinou, na druhej strane pevnosti), s účinkujúcimi, ktorí sa neboja zapojiť hlavu tiež telo, koľko razy premôcť pud sebazáchovy a za získaním indície / kľúča sa prebrodiť pavúkmi, skonzumovať hmyz, alebo len uhádnuť hádanku čo bývalo niekedy najťažšou úlohou. Vždy ich so zväzkom kľúčov sprevádzal taký malý zamlklý liliput a z okna veže sledoval múdry Panoramix s nejedným esom v rukáve. Prečo potom tri hviezdy ? Súťaže ma nikdy nebrali.(2.9.2016)
rakovnik
Napínavá akční soutěž v super atraktivním prostředí mořské pevnosti. Hltal jsem každý díl. Soutěžící byli sympaťáci, Paklíč je skvěle provázel. Vadil mi pouze otec Fura - správně nechutný dědek, jehož hádanky byly vskutku pitomé :-) Přestože se úkoly opakovaly, čímž soutěž trochu ztrácela na atraktivitě (ale zase jsem mohl dělat chytrého a radil jsem od obrazovky soutěžícím), ale jinak opravdu dobrodružná adrenalinová zábava.(6.2.2012)
Paity
Kdopak z nás všech nesledoval zejména v 90. letech Pevnost Boyard. Hlavně disciplíny ve tmě nebo s pavouky byly vážně k pokukání, tedy hlavně pro soutěžící. Jen mi vždycky přišlo, že si soutěžící moc výhrou v pevnosti nic moc nevydělali.(11.7.2012)
Metal Lord
My, kteří to v jakémkoliv věku tehdy sledovali, teď už jen nostalgicky vzpomínáme. Současná mládež, odkojená na Fear Factor a Survivoru to nikdy nepochopí.(6.12.2012)
ditechi
Jajaj, na tomto som tiež vyrastal :-)). A dokázal by som to sledovať aj teraz.(7.5.2005)
pfa
Výborná akční a dobrodružná, dnes by se patrně říkalo "reality" soutěž. Družstvo se prbíjí nástrahami pevnosti silou i chytrostí a k vysněnému dešti zlaťáků jim pomáhají indicie za úspěšné úkoly. Zatím ničím nedostiženo. Trochu se mi po Paklíčovi a Otci Furatovi stýská... (PS: Údajně má práva nyní v držení TV Nova, ale to by se nováci museli přestat dívat na ty h-v-a, jinak se nějakých těch dílů asi nedočkáme.) [1O/1O](25.3.2007)
Emzet
Originální a sympatická soutěž, u které by se napětí opravdu dalo krájet a u které jsem v dětství vysedával.(10.3.2009)
Milan25
Paklíč!(11.2.2010)
1860
Paklíč!(12.7.2010)
Yangus
Prostě jedináčná podívaná.(12.7.2010)
lili6
Třeba se dočkáme také reprízy jako Her bez hranic!:-) Bylo by to skvělý!;)(18.7.2010)
De Large
O kvalite tejto súťaží svedčí to, že sme na ňu po revolúcii pozerali a väčšina z nás nevedela po francúzsky ani dokopy 5 slov... ale aj tak sme pozerali... (zdôrazňujem - francúzske časti, nie ten grc, čo vysielala Markíza).(19.7.2010)
Foxhound#1
Francouzský předchůdce dnešního Faktoru strachu nebo Ninja faktoru, nicméně mnohem lepší. Jedna ze zábavně-soutěžních perel dětství. Pět hvězd naprosto zasloužených, zvlášť po shlédnutí britské verze a s přihlédnutím k jemné nostalgii. Kvalita neklesla ani v nových francouzských sériích z nedávné doby, originál se prostě nezapře.(13.8.2010)
Krabak
Nejlepší soutěžní hra, která kdy spatřila světlo světa. Když ji ještě dávali v televizi, tak jsem nevynechal ani jeden díl. Této pevnosti u mě silně konkurují Hry bez hranic, které jsem taky snad v životě nevynechal. Je strašná škoda, že Pevnost Boyard dávají už jen na nějáké francouzské stanici. S čím můžu aspoň vzpomínat na tuto perfektní hru, tak je její úvodní song, u kterého vždy musím zamáčknout slzy nostalgie--->100%(6.12.2011)
Ironfood
Parádní znělka, parádní pevnost, docela zajímává soutěžní náplň a na závěr moudrost otce Fura. Dneska je už podobných soutěžních pořadů plno (Fear factor, Ninja warrior), ale tenhle pro mě zůstává společně s Takešiho hradem jasnou jedničkou.(2.2.2012)
Junglista
Klasika (určitě nejen mýho) dětství. Dneska sem náhodou zmerčil jeden díl na Coolu a celej nadšenej sem očekával starší díly s Patricem Lafontem a Sophií Davant... dočkal sem se vola hrajícího na rádobyvtipnýho protivu a platinový blondýny s výstřihem až po pupík. Njn, už to neni co bejvalo, ale to z hodnocení vynechám a nechám si v paměti starší díly s myšlenkou dne otce Fourata.(7.2.2012)
spiritus
jedna z nejlepších televizních soutěží historie s podmanivou atmosférou staré Francouzké pevnosti, plná originálních a inteligentních úkolů. Pro pohodové sobotní dopoledne s dětmi, není nic lepšího. :-)(21.7.2013)
sona123
Nezapomenutelná soutěž, které nechyběla originalita, vtip, romantika a mysterióznost. Doposud nepřekonané.(6.2.2010)
Fary
Vim, ze to bylo obvykle nahrany, ale i tak to byla jedna z nejlepsich soutezi, co kdy v televizi bezely a cloveku se u toho obcas tajil dech. Skoda, ze neco takovyho nekdo neudela znovu...(25.4.2010)
iampatrik
Tohle byla snad první soutěžní hra, kterou jsem kdy viděl a to už jako malý. Chytla a mě a pokud jsem měl čas a věděl, že v televizi zrovna poběží, sledoval jsem ji se zatajeným dechem :) originální prostředí, zajímavé, zábavné a napínavé soutěže.(25.10.2010)
lukano
Stejný pořad, ale vždy něco nového.(24.2.2012)