Pevnost Boyard
Fort Boyard
Pevnosť Boyard
Scénář:
Claire BarréHudba:
Paul KoulakÚčinkují:
Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (více)Obsahy(1)
Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)
(více)Recenze (409)
Společně se soutěžemi Pago-Pago a Stopa Xapatanu patřil Boyard k neodmyslitelnému programu mého dětství. Z výše uvedených u mě v popularitě obsazoval stříbrný stupeň, Xapatan byl o něco lepší. ()
V dětství jsem hltal a viděl každý díl. Rád bych se kouknul na reprízu nebo nové díly. Ach jo to byly časy. ()
To byla doba, kdy Nova dávala soutěžní pořady na úrovni. Na úvodní melodii nezapomenu stejně jako na to když hledali klíče v místnosti plné hadů. ()
Tohle byla verze, která nás doma hodně bavila. Dokonce tak, že jsme koukali i na reprízy. Jsem ráda, že se k ní Prima Cool vrátila, protože se mi při ní krásně překládá. :^) ()
Dobrá dívanda! Fandila jsem o závod! ()
Další z dětských kultů. Prostě perfektní. Je obrovská škoda, že v dnešní době nic takového (nebo alespoň podobného) nemůžeme sledovat v TV :-(.... ()
Výborná soutěž! V dětství jsem sledoval každý díl. A tu pevnost bych velice rád navštívil:o)). ()
Nejen za Paklíče, Pačese, otce Fura, myšlenku dne, ale taky za Felindru a za její otáčení tygří hlavou, za nálety kamery na moře a na pevnost, za chvilku napětí a šroubovaný zvuk, který doprovázel okamžik, než se vyjevilo, zda se objeví dukáty, za originální disciplíny, za odnášení dukátů v hrstech a náručích,za to, že jsem zjistil co to znamená indicie :), za dobrodružnou muziku, bla,bla. Tohle je v rámci TV soutěží Top i když něco nostalgie tam samozřejmě bude, hodnotit to v rámci něčeho jiného je nesmysl... ()
Kurňa českou i slovenskou napodobeninu mám už ohodnocenou i okomentovanou a tuto francouzskou – u níž jsem strávil dost času v mládí ještě ne. Tak to bylo samozřejmě potřeba napravit, protože u tohoto soutěžního pořadu jsem se vždy skvěle bavil - otec Fura byl skvělý (ne jak náš Rosák), Pačes s Paklíčem jakbysmet, soutěže řádně těžké a soutěžící se opravdu zapotili při získávání indicií a klíčů k pokladnici. ()
To byla tradice, sledovat jednou týdně odpoledne tuto skvělou soutěž. ()
Paklíč, zápasy žen v bahně, malá chlupatá, plazící a hemžící se malá i velká zvířátka, cesta ve tmě pevností plnou nástrah, klaustrofobie všech možných druhů a tvarů, dobrodružství, adrenalin… Už jen úvodní znělka se skvělou hudbou je geniální. ()
Svojho času som sa na pohodový Fort Boyard díval rád a celkom ma bavil, dnes by som už o tento typ súťažno-zábavnej relácie asi sotva zavadil... ()
Prostě nejlepší a nic to nezmění protože začátek téhle zábavy byl bomba vše co přišlo po něm už nevzalo sebou vše tady zůstane kouzlo nepřemoženo. ()
Na tuto soutěž jsem málem zapomněl, a to by byla ostuda. Vzpoměl jsem si až jsem našel na internetu úvodní znělku, která je velmi povedená a občas si ji broukám. Vzpomínám rád na trpaslíky Paklíče s Pačesem a toho vousatého otce Fura, který vypadá, že mu je lehce přes 100 let :-). Prostě výborná soutěž. Spolu s Hrami bez hranic má nejoblíbenější. ()
některé díly byly EX**. 90% ()
Po tzv."revoluci" jsem tuhle soutěž hltal plnými doušky, když se na ní ale nějakým nedopatřením podívám dnes, přijde mi hodně suchopárná, nezáživná a mizerně zrežírovaná. A soutěžící mi většinou svým afektovaným herectvím kazí náladu. Ale nostalgie je to veliká, to jo... ()
Tak tohle je neco po cem se mi styska stejne jako po mem ztracenem detstvi. Vzdy kdyz sem zaslechl znelku, kterou sem pak nemoh cely den dostat z hlavy, sem sednul pred obrazovku a tesil se na dalsi dobrodruzstvi lidi kteri zmeri silu zde v Pevnosti Boyard. Zadne dnesi souteze nebo reality show, proste nic se tomu nemuze vyrovnat. Jeste ted si pamatuju detailne hlavnich postav souteze - maleho pruvodce Paklice, stareho a tajemneho otce Furu ve vezi, ci tlusteho strazce ktereho se bojim jeste ted :) Je to proste nostalgicka vzpominka na perfektni soutez, ktera narozdil od mnoha dnesnich mela co nabidnout - pro ucastniky nevsedni zazitky, prekonani strachu a zaslouzenou odmenu a pro divaky dobrou zabavu, ktera oprvda stala za tu dobu stravenou pred televizi. ()
kde jsou ty časy, kdy tohle běželo v televizi.. :)) ()
Nostalgická spomienka na detské roky. A dobrá dávka kontrolovaného dobrodružstva. Kto by mohol zabudnúť na postavy akými boli Paklíč, Pačes a otec Fura. ()
"Takže už máte všechny indicie a půjdete pro zlato? Shrneme si to - stonek, zvláštní, hřejivý, pes, strom, kladivo"......."Jsme si jistí, je to slovo afektovaný" ()