魚影の群れ
The Catch
Recenze (3)
Stejně jako třeba v případě filmů Jasudžiróa Ozua představuje jedno z potěšení z tvorby Šindžiho Sómaie sledování toho, jak v každém novém filmu znovu, ale přitom unikátně použije své typické formální postupy. Nejde jen o dlouhé a komplikované záběry, ale taky o subjektivní zvuk, scény v dešti a expresivní stylizaci celé mizanscény. Sómaiovy filmy ale nepřinášejí pouze cinefilní radost z tvůrčího řešení formálních výzev, které si před sebe tvůrce sám položil, ale také silně emocionální divácký zážitek. Sómaiův rukopis totiž nikdy nebyl samoúčelný, ale sloužil mu k vydestilování maximální působivosti z konkrétních scén i z celého vyprávění. Názorně se to projevuje právě v "The Catch" z prostředí okoralých rybářů lovících na otevřeném moři tuňáky. Vážné drama pro studio Šóčiku zdánlivě představuje totální úkrok po Sómaiových předchozích třech idol filmech o dospívání. Jenže žánrovou odlišnost smazává konzistentnost režisérova rukopisu, který se ukazuje jako funkčně univerzální pro vyprávění jakéhokoli příběhu. Sómaiův dvorní scenárista Józó Tanaka z románu Akiry Jošimury vyzdvihl příběh o mladé lásce dcery z rybářské rodiny a mladíka, který kvůli ní opouští život ve městě, aby se stal rybářem. Vyprávění se ale více zaměřuje na hrubiánského otce snoubenky a pozdější nevěsty, přičemž postupně odhalované střípky z jeho minulosti předjímají konflikty ve vztahu mladého páru. Tragika postav vyvěrá ze zřídka verbalizované, ale neustále pociťované existenční tísně, která muže odsouzené do rolí zaopařovatelů vede k obvyklému zatvrzelému macho paradoxu. Nechají se totiž natolik pohltit obětováním se v zájmu rodiny, respektive s tím spojenou mesianistickou sebezahleděností a strachy z nenaplnění své role, až se pro své nejbližší stanou toxickými. V tomto případě se to ještě násobí faktem, že obživa rybářů je fyzicky náročná, zdraví nebezpečná, ale při tom stran výdělku krajně nevyzpytatelná. Všechny tyto aspekty ústředních postav a jejich soužití i konfliktů převádí Sómai na plátno s až skličující intenzitou. Jeho dlouhé jednozáběrovky dodávají příběhu drsný naturalismus, neboť vyzdvihují jednak bezútěšné prostředí rybářských vesnic, ale především ukazují rybářskou dřinu v celé její fyzické náročnosti. Svým na jednu stranu strohým a při tom maximálně efektivním pojetím de facto ručního lovu masivních tuňáků (za pomoci ocelových vlasců, háků a lan) vytvořil sekvence, které svou intenzitou strčí do kapsy i ty nejvypjatější představy, jaké se honí čtenářům při hltání Hemingwayova "Starce a moře". Přitom se ale zdaleka nejedná o nejpůsobivější a emocionálně nejeruptivnější části celého filmu. Jak poznamená bývalá žena ústředního sveřepého hrdiny, fantasticky ztvárněného Kenem Ogatou, vztahy jsou pro něj jen ekvivalentem lovu tuňáků. Právě pasáž jejich shledání po letech v deštěm zmítaném přímořském zapadákově se svou nápaditou realizací i masivním rozpětím na emocionální sinusoidě nesmazatelně zaryje divákům do paměti. ()
THE CATCH čili ULOVENÍ...Mladý muž se snaží překonat nepřátelství otce, lovce tuňáků, své milé tak, že najde staršího muže, který ho naučí tomuto nebezpečnému řemeslu...Film kříží sociální realismus s karnevalovým melodramatem...Překvapivě drsný a brutální film. ()
Je celkem čest, že jsem teprve třetí člověk, který hodnotí tak skvělý film. Zřejmě jsem objevil skrytý klenot. Film skvěle zobrazuje drsný život rybářů tuňáků v malých vesničkách v Japonsku. Sómai je mistr "One take" záběrů, díky kterým nám zvládá syrově prodat, jak je to fyzicky náročná a nebezpečná práce. Zároveň je patrné, že se tenhle hrubý životní styl propisuje do charakteru rybářů. Postava starého rybáře v podaní Kena Ogaty, tak paradoxně kvůli práci, která má zajistit rodinu postupně ztrácí manželku i dceru. I mladý manžel dcery starého rybáře se postupně mění z laskavého kluka na agresivního rybáře. Hodně mě taky bavila celá ta epizodka, kdy se starý rybář potká se svoji bývalou ženou. Stejně jako nejednoznačnost a nepředvídatelnost celého snímku, počínaje tím kdo je vlastně hlavní postava? Dcera? Otec? Moře? Děj se nejprve soustředí na mladý pár, pak na otce a nakonec zase spíš na mladý pár. Především pro západního diváka odkojeného na Hollywoodské produkci je nepředvídatelný i scénář, člověk by z počátku čekal, že film bude o tom, jak se mladý rybář postupně sbližuje s protivným otcem svoji snoubenky a časem k sobě najdou cestu, ale snímek brzy nekompromisně stočí svoje plachty do méně prozkoumaných a musím říct daleko zajímavějších vod. ()