Hvidstengruppen
Village - One family's sacrifice will let a country live, The
Obsahy(1)
9. dubna 1940 okupují německá vojska Dánsko. Přestože se dánská vláda rozhodne s okupanty spolupracovat, někteří obyvatelé s tím nesouhlasí a vstupují do aktivního odboje. Film natočený podle skutečných historických událostí vypráví o odbojové skupině působící ve venkovské oblasti východního Jutska. Skupina zdejších obyvatel převezme materiál shazovaný britskými letadly a poskytne úkryt parašutistům. To, co se místnímu majiteli hostince, jeho rodině a několika přátelům zpočátku jeví jako napínavé a vcelku neškodné dobrodružství, se brzy změní v rozsáhlou tragédii. Přestože je snímek svým laděním spíše intimní a o národní hrdosti a lidské důstojnosti vypovídá bez větší okázalosti, dokázal vzbudit silnější divácký ohlas než výpravné okupační drama Plamen a Citron z roku 2008. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (11)
Smíchejte všechny filmy o druhé světové válce, koncentračních táborech, odsunu Němců, popřípadě podobných lidských válečných/poválečných hrůz a máte nový snímek. Očividně není třeba nekonvenčních filmových postupů, protože to přece nikdo nečeká. Stačí, když na konci budou titulky říkající, kdo jak dopadl, protože - je to přece podle pravdy! Ano, je to hrozné, ale šlo by to natočit i jinak. Dvě hodiny rozhovorů, prázdných výrazů, zbytečně protahovaných scén (je třeba všechno pořádně popsat), které už znáte, aniž byste film kdy viděli. Víte, jak co dopadne, víte, o co jde, a stejně se ty filmy prostě pořád natáčejí a já na ně jako pako neustále chodím. Takže: už nebudu chodit na filmy s podobnou tématikou, vždycky se pak rozčílím, že jsem strávila dvě hodiny u něčeho absolutně neoriginálního, co už bylo tolikrát předtím natočeno - a možná i líp. ()
Film, který rozhodně není natočen špatně, bohužel ho ale nic neodlišuje od těch stovek dramat o druhé světové, které jste v posledních letech mohli vidět v kině. Už předem tedy víte, že když v polovině filmu začnou pronásledovat zlí nacisti dva mladé odbojáře, podaří se dvojici utéct, že se dočkáte nějakých lehce patetických projevů a že absence závěrečného dodatku o tom, kdo přežil a kdo zemřel, by v tomto případě byla neodpustitelná. [47th Karlovy Vary International Film Festival] ()
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - VARIETY´S TEN EURO DIRECTORS TO WATCH - Deset evropských režisérů očima Variety (Hvidstengruppen - Nogel må dø for at andre kan leve / ATHIS LIFE - SOME MUST DIE, SO OTHERS CAN LIVE / Tento život ) - Pravdivý příběh o odbojové skupině Hvidsten, ale právě že jen ten příběh, nic víc... - 5. 7. 2012 - kino Drahomíra - Karlovy Vary - 60% ()
Temná história Dánska v období 2. svetovej vojny, 5 rokov pod nadvládou Nemecka a samotná dánska vláda sa rozhodla s Nemcami spolupracovať. Ale väčšina národa bola iného názoru a začal sa organizovať odboj. Od skromného začiatku s malými izolovanými skupinami odporu sa postupne vytváralo široké a dobré organizované hnutie, ktoré podporovala veľká väčšina obyvateľstva. Medzi nich patrila a odbojová skupina Hvidsten Grupbola dánska skupina odporu, ktorá bola prepojená na britskú tajnú organizáciu SOE7. Tí cvičili dánskych parašutistov, ale pomáhali aj materiálne (predovšetkým výbušninami). Činnosť tejto odbojovej skupiny, ako aj niekoľko ďalších bolo odhalených gestapom na podklade zrady výsadkára britskej armády. 11. marca 1944 v skorých hodinách bola väčšina tejto skupiny zatknutá a 8 členov skupiny dňa 29.6.1944 popravených.Film je o statočnosti, priateľstve ale aj o ochote zaplatiť aj najvyššiu cenu za svoje vlastenectvo. Mimoriadny je spôsob, akým film vykresľuje každodenný život v kombinácii s prvkom odporu a vojny a, že nezasahuje do násilia a brutality, ktoré sú u týchto filmov bežné. ()
Nepovedený pokus o variaci na téma odboj za 2.světové. Tento život je odvarem lepších žánrových snímků jako Černá kniha či Charlotte Gray. Špatné hlavně po režisérské stránce, kdy Riisová nedokázala vytvořit napětí ani pocit beznaděje. e všemu není příběh příliš důvěryhodný ani po obsahové stránce. ()
Ke komentáři od StarsFan bych ještě mohl dodat: bylo to hrozně ukecané a bylo z toho příliš cítit, že to natočila žena (což není implicitně na škodu, ale od filmu z 2. světové války zkrátka očekávám víc akce). Úvod plný babských keců z kuchyně a otravných tancovaček bych vyhodil. Bohužel tento (pro režisérku zřejmě klíčový) námět prolíná celý film. Kromě akce mi chyběla i očekávaná dávka emocí a napětí. Vlastně mě to celé dost zklamalo. (60%) ()
Precizně natočené. Málokdy se mi stává, že opravdu věřím tomu co vidím. Že se prostě nedívám jen na film. Zcela vše bylo uvěřitelné... No a to že bylo jasné jak to vše skončí už od začátku? To je jako se zlobit na Camerona, že ten Titanik nechal nakonec potopit. ()
Kdo říká, že film o válce musí nést vrstvu patosu a mít pachuť nacionalismu? Riisové, která si právem zaslouží přídomek "renesanční člověk", se povedl husarský kousek: vydala se jinou cestou, nade vše ostatní staví člověka a jeho emoce. Naprosto každý člověk ve filmu, každá postava, je skutečnou, uvěřitelnou, dýchající a cítící bytostí. O tom si novější české filmy podobného druhu (Lidice, Habermannův mlýn) mohou nechat jen zdát. [ 47. MFF KV, 10 evropských režisérů očima Variety ] ()
Ano, já vím, že mě to mělo naprosto prvoplánově dojmout, když ono mě to opravdu dojalo... ()
Opakovaně jsem při sledování tohoto filmu vzpomínal na Sophie Scholl. Příběh dánských odbojářů za druhé světové války trumfuje svou civilností. Hlavní hrdinové jsou "prostými" vesničany, kteří se k odboji přidal jaksi mimochodem, a kteří si od počátku nepřipouštěli, jak fatální následky může mít. Režisér věnuje zvýšenou pozornost jednotlivým postávám a diváka tak rafinovaně nutí se s nimi identifikovat. Z mnoha snímků zpracovávajících téma odboje tento patří nepochybně mezi lepší. ()
Pokud tento film porovnám s Lidicemi, tak výtvor dvojice Nikolaev/Nellis je skutečně chudým příbuzným smutně se krčícím v rohu. Tento život je v zásadě stejně předvídatelný, ale natočený nesrovnatelně lépe, velmi přesvědčivě, a v závěru má sílu skutečně dojmout, a to i drsné povahy, např. mě. Lidice mě nedojaly vůbec, a pochybuju, že vůbec někoho. Plusem je i to, že se něco dozvíte o dánských dějinách, nebuďme egocentrici, odboj nebyl jen u nás. Stejně tak je zajímavý pohled Dánů na druhou světovou válku a okupaci. Zkrátka řemeslně perfektně zvládnutý snímek, který lze jen doporučit, až do konce se nebudete nudit. ()