Vaya con Dios, gringo!

Westernový road movie s dostavníkem, v hlavní roli psanci, mezi nimiž se vyskytuje pistolník Gringo. Ochuceno Mexičankou v červené sukni, na níž Gringo zabírá, a zavalitým mexikánským dobrodruhem, který Gringovi lehce komediálně sekunduje. Tento western naštěstí nepředstírá žádné hlubší myšlenky, brakovost je tu čestně přiznána a Mulargiovi evidentně nešlo o nic víc, než vytvořit kratochvilné, zábavné, zaprášené, upocené spaghetti s boloňskou omáčkou. Dobrý průměr. ani o chlup víc. (22.07.2013)

Tenhle film má velice chatrný příběh. Ačkoli, je to vůbec ještě příběh? Skupina zločinců, kteří mají nevyřízené účty s bratry Crissovými, uteče z vězení těsně před popravou, ukradnou dostavník a v něm jedou vyřídit si účty. Přijedou na haciendu, kde probíhá oslava, tam zastřelí jednoho muže, udělají kravál, unesou krásnou tanečnici a jedou dál. Pak se zase něco semele a jedou dál a tak dále a tak dále a tak dále, přičemž zločinců pořád ubývá. Normálně by to drželo pohromadě díky hlavnímu hrdinovi. Toho hraje Glenn Saxson, známý z Django spara per primo. Jenže od začátku je v pozadí. Vlastně až do půlky jenom tak sleduje dění, a nebýt scény divokého tance na stole, kde pozoruje tančící Mexičanku, ani bychom si ho nevšimli. Prvních 50 minut to pak vypadá, že hlavními hrdiny budou veselý Mexičan Pedro Sanchez (tady mi skoro ani nelez na nervy!) a surový a chlípný zločinec Aldo Berti, který vypadá na hlavního záporáka. Takže většinou sledujeme tyhle dva a ještě dva další zločince, a pak přijdou změny. Já nechci moc prozrazovat, takže řeknu, že vedlejší roli záporáka si zahrál sám producent Musolino. Tentokrát se sice objeví už na začátku v němé pětiminutovce, která je celkem dobře atmosferická, ale pak si na něj musíme počkat až do konce, kde není tak přesvědčivý, jako v mladším Non aspettare, Django, spara!. Jinak je to celkem zábavný, málokdy uspávací odpočinkový film, kde se místo na koních jezdí v dostavníku, s pěknou hudbou. Víc se asi říct moc nedá. (14.06.2013)

Miluju takhle nadsazený ironický špagety. To je prostě tak udělaný, prošpikovaný hláškama a absurdníma situacema, že mi z toho cukají koutky. :) Glenn Saxson měl neskutečnej komediální talent a roli namachrovanýho nepřemožitelnýho pistolníka si užívá. Tak to mám rád. :-D K vrcholům filmu patří atmosférický večírek (výborná hudba) na mexické usedlosti, který se nečekaně zvrtne v masakr. Zajímavost: v době natáčení Saxson neuměl jezdit na koni a roli chtěl kvůli tomu odmítnout a skutečně ve filmu není jediná scéna, kde by Saxson byť na koni jen seděl. (03.03.2015)

V jistém smyslu má snímek určitý potenciál, ale s vývojem děje se nějak záhadně vytrácí pojem logiky. Na spaghetti western samozřejmě příběh obsahuje vše podstatné, ale jednání hlavního hrdiny je pro jednou ledabyle podivné. Co postava, to osobitý charakter a tvůrci navíc hlavní postavě do osudového počínání přidělili mexickou ženu. Tady nic proti ničemu. Soundtrack ve stylu Ennia Morriconeho je líbivý, ale vliv toho, jak film vypadá, je nejspíš záměrný a jen proto, aby byl atraktivnější. Příběh o hledání spravedlnosti ve smyslu prokázání vlastní neviny a následné pomsty je sice pro spaghetti western typický, ale při sledování činů Gringa se nelze ubránit dojmu, že trpí prokrastinací. Scénárista a režisér v jedné osobě Edoardo Mulargia jako by při psaní scénáře neměl žádné nápady na vývoj děje, a tak ho nesmyslně uměle prodlužuje. Zkrátka to, co mohl udělat hned, udělá mnohem později. Každopádně Mulargia natočil temný a patřičně brutální film, během jehož sledování, ale není k dobru na tím moc přemýšlet. (19.02.2024)

Dios mio! To byl ale pitomej tortillák! Honičku za dostavníkem jen tak z hlavy nedostanu, taková tupost se jen tak nevidí. V rámci žánru za 2. (19.10.2019)