Reklama

Reklama

Policajt

  • Francie Un flic (více)
TV spot

Obsahy(1)

"Jediné city, které byl kdy člověk schopen vyvolat v policajtovi, jsou nedůvěra a podezření..." Takové je motto francouzského kriminálního filmu Policajt režiséra Jean-Pierra Melvilla. V tomto chladném, ale i s jistou dávkou neúprosného odstupu natočeném snímku se objevuje Alain Delon ve své obvyklé poloze tvrdého, uzavřeného a osamělého hrdiny. Jako komisař Coleman se dostane do rozporu mezi služební povinností a vztahem ke svému dávnému příteli. Simon, s jehož ženou má Coleman milostný poměr, je zapleten do přepadení banky a obchodu s narkotiky. A Coleman stojí náhle před nejtěžším rozhodnutím svého života... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (101)

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Výborná a v mnoha ohledech typická "melvillovka", ovšem v zajetí levné výpravy.   Zadní projekce či viditelné použití dětských modelů vláčku a vrtulníčku při akčních scénách či statický model vrtulníku, na nějž se fouká větrákem pro navození efektu letu. Možná nebyly finance, těžko říct. Zážitek z filmu to ovlivní, ale v mém případě ne natolik výrazně, abych snižoval hodnocení. Všechny ostatní aspekty Melvillovy tvorby totiž přítomny.  Jeho hrdinové nejsou jednoznačně černobílí a  nakonec je mnohem sympatičtější Crennův zločinec Simon než ocelový, bezcitný a v závěru vlastně i bezectný  Delonův komisař Coleman.  Při dlouhých a tichých pasážích jsem byl zase jako u vytržení a Melville mi (i přes výše zmíněné) opět předvedl jak lze natočit napínavé scény bez svištících kulek, mrazivé temnoty či skrývajících se netvorů. Paráda! Pět zhlédnutých filmů a pětkrát plné hodnocení, děkuji pane režisére! ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Melvillovu labutí píseň plnou šedi a mlhy jsem si po většinu času užíval jako výborný akční thriller, s pomalým rozjezdovým tempem, ve kterém pan režisér opět vybudoval tajemně ponurou atmosférou. Dlouhá pasáž se vzájemnou akcí letadla a vlaku, kombinující velmi rychlý pohyb obou vozidel a současně do detailů precizní, minimalistický výkon zločince v podání Richarda Crenny uvnitř rozjetého vagonu, je zde naprosto fascinující... toť nezapomenutelná scéna č. 1, které předcházel rovněž poutavý vývoj děje. Jen jsem dlouho nemohl přijít na to, proč se snímek jmenuje Policajt, když mnohem více prostoru ve filmu dostal zločinecký tým na čele s Crennou, zatímco Melvillův "dvorní" Delon (Osudový kruh), tentokrát na kladné straně zákona, zůstával déle jakoby v pozadí celého dění. Ale pak film postupně spěl ke konci, v zdánlivě ryze kriminálním příběhu vyplavalo na povrch silné morální dilema, a já pochopil... V závěru přišla nezapomenutelná scéna č. 2, s dlouho doznívajícím výstřelem a velkým tichem nad náhlým, neuváženým a minimálně podle mého názoru zbytečným činem, která definitivně rozhodla o plném hodnocení z mé strany. Finále možná proběhlo až nečekaně rychle, ale rozhodně dává obrovský prostor divákovi pro zamýšlení a vyložení si završení celého příběhu zase jedné originální francouzské kriminálky "zlaté éry" po svém. 90% ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Film pre hluchonemých a nie je to western, kde stačí aj Morriconeho hudba a zamyslený pohľad prežúvajúceho Clinta Eastwooda, aby sa kôň aj dej posunul ďalej. Tento film nič také neponúka, iba Delona v teflónovej forme, ale inak kriminálka bez napätia a bez atmosféry. Jediným pozitívom a na dnes až kultúrnym šokom tu bolo, že Delon ako fízel normálne praštil do hlavy transvestitu a ešte sa mu vysmial, že z neho urobí ženu! Pre 50 rokmi drsné a chlapské, dnes už homofóbne, transfóbne a hlavne nedovoľte si dnes už osobe s penisom a ružových šatách hovoriť, že nie je žena, boli by ste za blázna! ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Za začátek a konec bych klidně dal pět hvězd, a za chvíli vysvětlím proč, ale ten zpackaně natočený přepad vlaku ze vzduchu za pomocí modýlků letadla a vlaku, ten je na přesdržku a velmi, ale velmi ubere na autentičnosti. Melville tenhle film postavil na poetice všedního dne, vlastně večera a noci (nejenom policajta), kdy nevidíme žádné upřesňující ani explicitní obrazy (třeba výslechu jednoho ze zadržených, aby pustil zbývající dvě jména) , ale jde o ten řekněme kolorit kolem, impresi, pocit. Čímž se dostávám k tomu podstatnému - celý film je koncipován jako a podle převážně impresionistických obrazů francouzských malířů, k čemuž odkazuje v každé chvíli i obrazy na zdech bytů a setkáním v galerii, které začne detailním záběrem na obraz u nás méně známého Vlamincka. Všechna ta nádraží, vlaky, noční pařížské ulice s bary, všechno jsou to impresionistické obrazy, jen rozpohybované. Navíc u tohoto filmu miluju začátek - kdo nezažil letoviska Španělska a Francie po sezóně, těžko uvěří, jaké zvláštní pocity tahle města duchů v té době nabízejí. A u mne je to navíc spojeno s jednou slečnou, kde ten vztah také nedopadl. Takže ten závěr svým způsobem rovněž jinak prožívám. Pokud tedy bereme film z tohoto úhlu pohledu, a nečekáme akci za akcí, jde o malý klenot, a je jen škoda, že za něj Melville sklidil takovou kritiku, až ji nakonec nepřežil. ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Syrová francouzská kriminálka, nicméně patřící spíše k průměru. Ve filmu se prolínají dvě dějové linie. V té první se představuje policejní komisař (A. Delon), stravovaný svou prací, při které se setkává převážně se zločinci, což ho vede do osobnostní uzavřenosti a osamělosti (říkal jsem, že za čas by byl takový člověk dobrým adeptem syndromu vyhoření). Druhou linii tvoří čtyři zločinci, kteří přepadnou banku, s lupem pak utíkají, aby naplánovali další loupež. Spíše náhodou se jim na kobylku dostává policejní komisař. Rozhodování mu komplikuje vztah ke svému příteli, který je do zločinu zapletený, druhou komplikací pak je citový vztah k ženě tohoto svého přítele. Vzhledem k tomu, kolik jsem již shlédl francouzských kriminálek musím říci, že film postrádá šmrnc a šarm nebo tvrdost a nekompromisní postoj... Prostě od začátku tušíte, jak to asi skončí a jen těžko se spletete. To je prostě málo. Za výkon A. Delona za tři, ale spíše s mínusem. ()

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Lidé budou dělat špatné věci vždycky.." To jistě budou.. Zvláště ve snímcích Jean-Pierra Melvilla, který zkrátka nezná kladných hrdinů.. Zásadní potíž skvostných Melvillových snímků vlastně spočívá ve špatné optice diváka, potažmo v jejich nepřesném diváckém chápání, ačkoliv přiznávám, že právě tento výjimečný zástupce drsné francouzské filmové školy nepatří právě zrovna mezi tvůrce snadno stravitelných filmů, když sice skládá zřejmou poctu americkým gangsterkám a samozřejmě i noiru, mísí však leckteré jejich typické formální aspekty do mozaiky plné kontrastů právě s francouzskými reáliemi.. Navíc kupříkladu ony hitchcockovské, převážně diváky nenáviděné, nekonečně dlouhé záběry vlastně s šílenou urputností sobě vlastní dovádí až na hranici únosnosti.. Jeden, třeba já, slintá blahem při pasáži, kdy se Crenna převléká ve vlaku, při pasáži tak nervózně napínavé, kterou však zkrátka většina vůbec nedokáže docenit.. Stejně tak nevděčně vyznívá i samotné Melvillovo (ne)uchopení klasického vyprávěcího schématu, které pro něj není vůbec podstatné, on se zaměřuje na ty nevyhnutelně tragické osudy svých hrdinů plných pesimismu, melancholie a bezvýchodnosti, kterou v divákovi ještě posiluje ten kovově modrý filtr.. Melville zkrátka jen divákovi ukazuje ten nešťastný, strohý a tíživý vesmír svých hrdinů, u něhož nemá žádný smysl mluvit o nějakém začátku a konci.. A tak lze vlastně Policajtovi s famózním Delonem vytknout jen jednu jedinou zásadní věc, že se totiž bohužel jedná o Melvillův úplně poslední film.. Skvostná podívaná.. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Delon opět policajtem. Tentokrát v nevýrazném snímku Jean - Pierre Melvilleho. Snad bych mohl pozvednout Catherine Deneuve. ()

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Melvillovská neo-noir atmosféra, Delon, Crenna, sálodlouhé bezeslovné až dokumentární sekvence budou pro některé diváky zdrojem filmového utrpení, pro jiné zážitkem takřka artovým. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Alain Delon v úsporném režimu, vážný, strohý, chladný, moc se mi líbil.. Richard Crenna mě bavil, ten jeho dvojí život byl pozoruhodný, ať už přepadení banky (perfektní) či loupež ve vlaku (poněkud úsměvná). A k těm dvěma krásná nevěrnice Catherine Deneuve, u níž jsem nepoznala, co cítí, co si myslí, koho má ráda, prostě „je“ krásná... Tahle málomluvná záležitost se mi zamlouvala, u mě filmová spokojenost.. ()

bloom 

všechny recenze uživatele

S tímto filmem se mi vždy vybaví scény, kdy Delon a Paul Crauchet jedou v autě a zazvoní telefon. Delona sice nemluvil Trávníček, ale Michal Dlouhý. Moc velký rozdíl jsem necítil, protože pro mě zůstane nejlepším delonovským dabérem Josef Abrhám z Povídky o policajtovi. ()

EastWicka 

všechny recenze uživatele

Film slavného Jeana-Pierra Melvilla z dob, kdy krásní francouzští policisté trávili každou volnou chvilku v báru za piánem, i po střelnici si křepkým krokem vykračovali v prudce elegantním obleku, obluzovali vdané femme fatale a křehké transvestity (pokud je tedy zrovna nonšalantně nemlátili)... A jen tak mimochodem, zlehka a stylově, pronásledovali gangstéři... Hmmm. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

"Človek už pochybuje o všetkom. Hlavne o pochybovačnosti ako takej. Jediné, čo je schopný policajt vyvolať v človekovi je nedôvera a podozrenie. A výsmech." Delon tentokrát vymenil úlohu banditu za komisára, avšak miera jeho napojenosti na podaktoré špičky miestneho podsvetia je dosť vysoká a tak sa dostáva do vážnej morálnej a pracovnej dilemy. Mimochodom, takto nejak podobne to funguje vždy a všade a práve relativizácia morálky od jej kazateľov búra tento proklamačne nastavený systém pokrytectva a falošnosti najväčšmi. Melville opäť využíva funkciu ticha a studených negatívoch, vcucal dialógy na nevyhnutné minimum, ale tentokrát bez dákej hlbšej previazanosti. Skrátka napätie už nie v takej súvzťažnosti s očakávaniami a vyústením, ale tak trochu uspáva. Našťastie to Crenna dokáže vyvažovať a finále má už tie solídnejšie a typickejšie znaky francúzskej "oblekovej" kriminálky. Niežeby úvod a priebeh bol horší, ale práve psychologická rozvetvenosť sa s vyvrcholujúcim finišom stupňuje, nakoľko "nemé časti" stavajú práve na dôslednosti a technickej neoblomnosti protagonistov ako strojov, ktoré robia a konajú v rámci svojich potrieb. Ale aj tam sa Melville dopustil niekoľkých fikčných chýb, keď sa oháňaním práve pomalých a ponurých pohybov počas prepadnutia dopúšťa zopár nelogickostí, ktoré som v jeho predošlých filmoch (teda aspoň ja) nepostrehol. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Melville byl prostě pan mistr. Jeho filmy mě vážně dost baví, především díky vizuálnímu zážitku, který představují. Nejinak tomu je i u Policajta, u kterého je obraz tím hlavním na celém filmu. Celé pozadí je modré, skoro to až vypadá jako kdyby byli postavy žily v nějakém světe plném mlhy, což evokuje chlad, který skutečně přímo vychází z obrazovky. Co se týče scénáře, ten je také pro Melvillea naprosto tradiční a má svůj dvojvýznam. Ve filmu například Delona pořád volá někdo k telefonu. I na tom se dá v případě Mlelvillea něco najít. Baví mě takhle jeho filmy zkoumat. Jenom trochu namahává pro mě byla velmi dlouhá pasáž s vloupáním do vlaku. Ale hlavní, je že na ni pak mohlo navázat extrémně napínavé finále. Jde v něm o honění zločince, anebo nevyhovujícího manžela policajtovy milé?A jaký má ten příběh vlastne konec? Na to by se především měl divák zeptat sám sebe. Skvělí jsou i herci. Delon byl typ, který do Melvillových filmů výborně sedl. On má na celkovém dojmu také nemalý podíl. Celkově je to na pěknou čtyřku. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Film vzdává hold slavné noirovské éře a kdyby byl černobílý, bylo by to total. Ale i tak ten mrazivý modrý filtr na kameru působil bezvadně. Naprosto mě odrovnaly scény za noci, kdy jedoucí vlak a nad ním vrtulník byly modely, které projížděly krajinou, také vymodelovanou. To má neskutečný kouzlo a noirovskou atmosféru to jen umocňuje. Zda to byl vyloženě záměr tvůrců, nebo museli stáhnout rozpočet, to netuším. Každopádně ta scéna měla aspoň 20 minut a prolínala se s krádeží drog uvnitř vlaku, kdy sledovat Richarda Crennu, jak se na loupež připravuje, doslova fascinovalo! Já byl napnut od začátku do konce a fandil jsem jak Delonovi, tak i trochu jeho protivníkovi Creenovi. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Kolem nás je spousta paralelních světu, se kterýmji se dostáváme do kontaktu jen zřídka a sporadicky, i když jsme si dobře vědomi jejich existence; svět matematiků, nadnárodnch korporací, politiků, policajtů a zločinců... S politiky třeba jen při volebních kampaních (Babiš rozdával knihu a perníčky) nebo když zjistíte, že nemáte kde si zapálit doutník a plácnout holku přes zadek je trestné. A krádeže žebříků, krytiny ze stodoly, a zeleniny na zahradě, zřejmě nepatří do domény zločinu stíhaného policií. Každopádně film o tom by mohl být zajímavější, než tento chladně vykalkulovaný příběh o podivných lidech s maskou na tváři. Pozn.: Moji oblíbení (ti, kteří se mi zobrazují vpředu na šedém pozadí) dávají v průměru 95% - připadá mi to zajímavější než celý film. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Od rezisera Jean--Pierre Melvilla som videl len Armadu Stinu a potom este toto. Prilis poznat televizne lacne kulisy, dej je umely az strach, Delon sice vie hrat, ale nuda dostala neprirodzene vela priestoru a dialogy slabe. Pre mna nijako vyrazny Melville. 50 % ()

dezorz 

všechny recenze uživatele

Standard francuzskej neo noir kriminalky z 70. rokov. Kiez by sa aj dnes take genagstersky nekomplikovane filmy tocili. ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Každodenní rutina, která je ubíjející a všichni policajti to vědí. Film táhne A. Delon svýma vyhaslýma očima, které vyjadřují necitelnost a nezájem vůči ostatním. Jeho úkolem je najít lupiče Banky. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Trochu roztěkané, řekla bych ... ale možná jsem byla roztěkaná spíš já. V každém případě se patřičná atmosféra někde zapomněla ... a v závěru jsem se nemohla zbavit dojmu, že snímek zůstal částečně nedokončený - navzdory uspokojivě vyřešenému případu. Ke komisaři Colemanovi v podání Alaina Delona jsem si nedokázala vytvořit žádný výrazně ani nevýrazně kladný vztah - vlastně jsem něco jako sympatie pociťovala spíš ke zločincům ... a neúměrně dlouhou dobu jsem strávila neplodným přemítáním nad tím, zdali rachot ujíždějícího vlaku může přehlušit řev motoru vrtulníku. Ne zcela přesvědčivé 3* ()

Reklama

Reklama