A Stranger in Town
For a Dollar in the Teeth
Režie:
Luigi VanziScénář:
Giuseppe MangioneKamera:
Marcello MasciocchiHudba:
Benedetto GhigliaHrají:
Tony Anthony, Jolanda Modio, Antonio Marsina, Frank Wolff, Aldo Berti, Raf Baldassarre, Fortunato Arena, Rossella Bergamonti, Remo Capitani (více)Obsahy(1)
Spaghetti western s T. Anthonym je variací na známou dolarovou trilogii s C. Eastwoodem. Cizinec (muž bez jména) se spřáhne s šéfem mexických banditů Aguilarem, aby získal pokladnu americké armády. Aguilar se však nechce dělit a tak cizinec usiluje o získání celé částky jen pro sebe. Postřílí mnoho banditů, ale ti ho nakonec zajmou a krutě ztýrají. Cizinci se přesto podaří s pomocí mladé Mexičanky uniknout, aby se v závěru mohl střetnout ještě jednou s Aguilarem. (Mariin)
(více)Recenze (12)
Předpokládám, že Tony Anthony si někde nacvičoval chůzi "kinga" nebo to možná byl pokus o souznění s hudebním motivem, tady to bylo takové tik-tak, tik-tak bdž, bdž, tik-tak .. příšerné. V důsledku toho mu vyšel takový nadskakující páv a já se vždy když šel, musel uchechtnout.. no tak jsme se pobavili a teď k filmu. Plusem je rozhodně Frank Wolff a jeho až pitoreskní záporák Aguilar a koneckonců i Tony Anthony, který sice nemá to velké charisma westernových hrdinů, ale je vidět, že se nebere moc vážně. Stranger in Town ale působí strašně levně a mnohdy i odfláknutě, což je znát třeba při střelbě z kulometu, kulky asi lítaly jinam a tak se od cíle ( ocelový vozík) ani neodrážely ani jej neprostřelily, zvolené exteriéry taky nebyly z těch nejlepších, a to i když se možná dokonce něco natočilo v USA ( netuším) a ach ta hudba, to byl fakt průser. Dávám smířlivé tři a další díly si taky někdy dám (mimochodem s Pro hrst dolarů jsem nesrovnával , musel bych jít s hodnocením výrazně níž) ()
Obstojná variácia na Pre hrsť dolárov. Niektoré scény zbytočne naťahované a Tonymu toho drsného pištoľníka celkom neverím, ale na brokovnicový záver sa oplatí počkať. Vynikajúci hlavný hudobný motív. ()
Klasické "špageťáky" šedesátých let, největší rozkvět znamenal ovšem i nejvíce opravdu podprůměrných dílek, leč toto se mezi ně neřadí. Slušná akce, hudba... ()
Atmosférický, minimalistický a ironický spaghetti western, který má spád i akci, ale také několik zbytečně brutálních scén (v čemž měli Italové zvláštní zálibu poté, co v 2. půli 60. let povolila morální cenzura). Jednoduchý, ale působivý Ciprianiho hudební doprovod umocňuje zážitek z tohoto prvního, a - u fanoušků žánru- dosti úspěšného spaghetti s Tony Anthonym v roli "Muže beze jména" (Cizince), který stejně jako Blondie výborně střílí a myslí hlavně na svůj prospěch. Jde jednoznačně o béčkový italowestern, resp. o typickou ukázku brakového žánru pro zábavu. Nicméně v žádném případě není nudný, spíše naopak. Navzdory zbytečně detailně ukazované scéně mlácení a bičování do obličeje (z takového týrání by se hrdina zotavoval nejméně půl roku - a hle, on si to záhy rozdá ještě se zbytkem bandy gangsterů!), dávám čtyři hvězdičky, m.j. i díky znamenitému jednoduchému soundtracku, který dodává tomuto manýristickému dílku pikantní příchuť. ()
I am a fair man. Děj se dá popsat třemi větami, chvílemi se to táhne, ale na to, kolik to celé asi tak stálo (pískovny, kartonové městečko) se povedlo Vanzimu vytřískat neskutečnou atmosféru. Anthony je sympaťák, Wolff je charismatický padouch, závěrečná přestřelka se schovkami je vtipně vymyšlená a snad jen hudba se nemusela tak často opakovat. ()
Trojka trilógie s Anthonym bola zábavná, jednotke však jemný humor chýba. Hl. hrdina musí najprv presilu podceniť, potom dostať poriadnu nakladačku, z ktorej sa má problém vymotať po zbytok filmu, aby až v závere dokonal, čo si zaumienil. Malý a komicky vyzerajúci Anthony sa do role nehodí, ale divák mu odpustí, kedže je to sympaťák a čo-to si musí pretrpieť. Napriek kratšej stopáži nie je paradoxne núdza o zdĺhavé scény a hluché miesta. Naštastie sa vo filme vykecáva iba málo a hlavné slovo má akcia, čím sa uchováva aspoň aká-taká atmosféra. ()
V Cizincovi se skoro nemluví, což mi nevadí když slova nahrazuje dobrá hudba. Atmosféru film má, příběh klasický jednoduchý, film mě docela bavil ale je to opravdu jen průměr, lepší westerny měly teprve přijít. ()
Tak konečně jsem měl možnost vidět Cizince ve městě ve vynikající obrazové kvalitě a byl jsem příjemně překvapen. Detaily, které najednou vykoukly, přidávají hodně na atmosféře zapadlého městečka. Film má sice prostý příběh a tempo je občas hodně pomalé, ale nějak to do minimalistického konceptu skvěle zapadá a dobře se na to kouká. V druhém klasičtějším díle naopak pomalé tempo vůbec nefungovalo a bylo spíš ubíjející. Malou výhradu bych měl akorát k malé rozmanitosti hudby, ta je místy chytlavá a originální, ovšem první dlouhá melancholická skladba se opakuje hned několikrát a do některých scén se prostě nehodí a ty tak můžou v pozdějších fázích filmu trošku nudit. Úspěch je, že se malý rozpočet projevil v podstatě jenom na tomhle, jinak film vypadá vizuálně úžasně. Tenhle díl z Vanziho trilogie považuji za nejlepší. ()
Tony Anthony řádil, a vida, že se nám to teprve zajíždělo do trhlých kolejí, Tony si to zatím sám neorganizoval a je to bohužel poznat. Slušný příběh (v první třetině doslova Hrst dolarů, pak se nám to kapku změní), který by se dal zasadit tak do čtvrt hodiny, je ovšem natahován na až moc dlouhou stopáž, přičemž scény Wolffa chodícího se džbánem pití, nahánění cizince v exteriérech a zdlouhavé tahání za vlasy ubohé ženy se nám to snaží nastavit. Násilná žena s bičem v Frankově bandě mně naprosto nepochopitelného účelu je už snad jistou předzvěstí pozdních podivných nápadů Blindmanových, na Tonyho se tu dá i koukat, ale krom toho asi tak nic moc. Frank evidentně trpí silnou krátkozrakostí (od kosení vlastních lidí po střílení na domnělého cizince, jenž stojí úplně jinde), žena s dítětem tak nějak navíc, armáda nepochopitelně loajální, ale co je nejhorší, je hudba. Téma není špatný (hrozně mi připomínala Texas, addio) ale neustálým omíláním a postupným vykrádáním všeho možného se mi zcela přeposlouchala a byla pěkně otravná. Takže dost nuda, snadno zapomenutelný kousek, přesto neurážející. ()
Snímek pod italským názvem v českém překladu ´Dolar mezi zuby´ či pod americkým ´Stráž ve městě´, se prezentuje jako variace na dolarovou trilogii Clinta Eastwooda. No, jak se to vezme. Snímek z roku 1964 ´Pro hrst dolarů´, byl natočen na základě japonského samurajského snímku z roku 1961 ´Yojimbo´ uváděném pod českým názvem jako ´Tělesná stráž´ či ´Ochránce´. Takže by se vlastně mělo jednat jen o pouhé další převedení japonského snímku do spaghetti westernu a dá se tvrdit, že tentokrát je originálu daleko věrnější. V určitých detailech se samozřejmě i zde rozdíly najít dají. Oproti prvního snímku dolarové trilogie je tedy tento daleko jednodušší a přímočařejší. Typická atmosféra spaghetti westernů je však plně zachována a tak si rozhodně fanoušci tohoto žánru mohou přijít na své. ()
Jestli bych měl ukázat v tomto žánru hranice průměrnosti, pak by to bylo tohle. Velká obšlehávačka, ovšem někeré slušné momenty to zachraňují. Nabírá se na obrátkách tam, kde to u Leoneho chybělo (je otázka, jaký je to přínos). Frank Wolff je sice obstojný herec (minimálně ve westernech), ale neobstojí proti Volontému, jeho postava je Ramonovi zkrátka přiliš podobná. Cizinecká trilogie si najde diváka nejspíš jen v řadách skutečných zájemců... ()
Jeden z najlepších spaghetti westernov !!! Jednoduchý dej, klasická zápletka. Cudzinec - muž bez mena príde do prašného mesta, kde je tlupa banditov a ide mu len o zlato. Prostredie je výborné - prašné mesto, cynickí banditi, ironický antihrdina (Tony Anthony je skvelý) a obvyklý záverečný súboj. Taktiež je tu skvelá hudba od Stelvia Ciprianiho! Výborný film! ()