Juste une question d'amour
Režie:
Christian FaureScénář:
Pierre PauquetHudba:
Charles CourtHrají:
Cyrille Thouvenin, Stéphan Guérin-Tillié, Eva Darlan, Marcel Dossogne, Raphaëlle Lubansu, Georgette Stulens, Bruno Georis, Caroline Veyt, Idwig Stéphane (více)Obsahy(1)
Laurent je třiadvacetiletý mladík, který skrývá svou homosexuální orientaci před rodinou. Bydlí s přítelkyní, aby tak zamezil otázkám rodičů ohledně svého osobního života. Všechno funguje až do té doby než se Laurent zamiluje do Cédrica, který má svůj coming out už dávno za sebou a nechce být jen objektem milostného vzplanutí. Co všechno přimese odhalení Laurentova intimního života a jak těžké je vypořádat se s vlastní identitou a přirozeností, to je tématem tohoto citlivě natočeného filmu. (anniehall)
(více)Recenze (16)
Výborně zpracované drama o hledání vlastní identity a především o lásce, hlavně té rodičovské. ()
Nádherně natočený snímek, který je zejména o lásce, hledání vlastního já a vyrovnání se s realitou, ať je jakákoliv. Ve filmu zazněly všechny nejvýraznější předsudky a byly zobrazeny všechny problémy, které jsou s touto aktuální tematikou velmi silně spojeny. Jelikož jde o televizní film, tak je zde vše uskromněno, což však neubírá na puncu a poselství, kterým tento film vyzařuje. Zkrátka snímek, který působí milým a jemným dojmem, který nevyprchá se závěrečnými titulkami. ()
Myslím, že film otvára hneď niekoľko žhavých tém a som prekvapená, že ešte stále sa v tak benevolentnej krajine, ako je Francúzsko, nájdu zadubení a netolerantní jedinci, ktorí sú schopní zavrhnúť vlastných potomkov, kvôli odlišnej sexuálnej orientácii. Som rada, že v niektorých prípadoch je sila rodičovskej lásky väčšia, ako predsudky a trápne pochybnosti o tom čo si budú myslieť ostatní... Veľká dávka ľudskej hlúposti vyplávala na povrch pri monológu Laurentovho otca, keď uvažoval nad tým, že podnietil a zavinil synovu homosexualitu, pri takýchto úvahách niekedy neviem, či sa mám smiať, alebo plakať, hlavne ak pochádzajú z hláv dospelých jedincov nad 50 rokov, ktorí by už mali mať vo veciach jasno a byť aspoň ako-tak tolerantní k odlišnostiam druhých. Asi nikdy dosť neporozumiem, prečo sa ľudská rasa po mentálnej a morálnej stránke vyvíja tak nekonečne pomaly a pričasto tým nesprávnym smerom. ()
Každý gay se se svou identitou vyrovnává klidně několik let, ale když se to pak vpálí do ksichtu rodičům, tak se po nich chce, aby to přijali pokud možno do minuty. Což nutně vyvolá konflikt. Příběh není nijak originální, ale jsou tu lidi z masa a kostí, sympaticky přiměřený sentiment a slušná dávka emocí. Frantíci u mě opět zabodovali. ()
Film, který mě nadchl a z něhož si divák navíc odnese dobrý pocit. Všichni, kdo od filmu s nálepkou "gay" čekají prvoplánové romance, nahá těla, či dramata o prostituci a AIDS, budou u tohoto příjemně svěžího, realistického a originálního snímku francouzského televizního režiséra Christiana Faureho zklamáni. Faure, jehož díla patří k tomu nejlepšímu z franouzského queer cinema přelomu tisíciletí, je díky poctivě zpracovanému Juste une question d'amour jedním z prvních, kdo se ve Francii pokouší do filmového mainstreamu začlenit pozitivní obraz běžného, nezženštilého, poměrně vyrovnaného, mladého homosexuála (a že to byl úspěšný pokus dokazuje šest miliónů diváků premiérového vysílání v lednu 2000). Množství francouzských gay filmů následovalo, svou uvolněnou atmosférou, v níž jsou gay vztahy nejen přirozené, ale i přijatelné, se mu nejvíce blíží Les chansons d'amour (2007), tematicky (ale už méně kvalitou) snad pak ještě poněkud úzkostlivější À cause d'un garçon (2002) či temnější Presque rien (2000). Nabízí se sice srovnání s dalšími francouzskými filmy, ale ty jsou již obsahově někde jinde, protože ústřední postavou Juste une question d'amour není prostitut (Les témoins /2007/), není vážně nemocen (Le temps qui reste /2005/), neřeší tajemné rodinné vazby (slabší Le dernier jour /2004/), neujíždí na drogách (rovněž průkopnický Fögi est un salaud /1998/), ani není zajat nacisty za WWII (Faurův další povedený film Un amour a taire /2005/). Co nám vyjde? Řekněme že jde o prima filmovou love story pro celou rodinu, z níž nebudete mít depresi. A to není málo. (Bonusem jsou dobré herecké výkony v čele s Cyrillem Thouveninem, mj. nominovaným v téže době na Césara za jinou gay roli v La confusion des genres /2000/). ()
3,5* Přímočarý a zručně natočený televizní film, jehož téma je velmi přesně odpozorováno ze života. Scénář je poměrně citlïvě napsaný a civilní výkony obou hlavních protagonistů korespondují s tématem. Na můj vkus je všechno až příliš vyřčeno, téměř nic není ponecháno na divákovi a jeho fantazii a příběh tak plyne bez nějakých větších zaškobrtnutí až do konce. Jasně, je to televizní film, u kterého se jistá přímočarost a obroušenost očekává, ale tohle téma nabízí ještě víc a alespoň herecké předpoklady k tomu vybízely. Každopádně je dobře, že je na světě další film, kde se na gaye nedívají jako na nemocné bytosti, ale jako na lidi, kteří mají právo na stejně plnohodnotný život se všemi problémy, sny a touhami, jako všichni okolo. ()
jak nemám rád filmy o coming-outech, tak u tohoto televizního francouzského filmu jsem byl docela spokojen s jeho citlivým a civilním ztvárněním i s šíří záběru na celou rodinu, které se tato situaci týká a snaží se jí řešit. Příběh byl napsán dobře a uvěřitelně a jak to v podobných situacích bývá zvykem, tak o srdceryvné dramata nepřijdete a ukápne Vám určitě i slzička. U mě nakonec stoupl na jemňoučké čtyřprocentní čtyři hvězdičky ;-) Připravte se však na hodně konverzačni film, ale kdo s tím nemá problém a má rád podobná témata, tak by neměl litovat. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Nudné, polopatistické nepřesvědčivé drama o homosexuálech. ()
Pěkné, uvěřitelné řešení "starostí", které řešit nebo bude řešit nebo nechce řesit mnohý z nás... 8787 ()
It's not a matter of being gay, it's simply a matter of love. :) ()
Pravdivé. Citlivé. Francouzské. ()
Po zajímavém rozjezdu se film zvrtne v didaktický návod, jak (ne)přijmout dítě s odlišnou sexuální orientací. ()
Důvod, proč mám ráda filmy s coming-out tématikou, je takový, že mi pomáhají uvědomovat si vlastní zabědnost. Předsudky, stereotypy, strach, opovržení, odstup vůči všemu, co je nám nějakým způsobem neznámé či co vybočuje ze všeobecně uznávané normy. Ať už jde o sexuální orientaci, etnicitu, tělesné či mentální postižení, o lidi s drdy na hlavě, o výstředně oblečené lidi atd. atd. Nemyslím si, že homosexualita je v dnešní době pořád takový "problém" jako byl možná ještě před sedmnácti lety (minimálně v našich zeměpisných šířkách), ale stále je to vděčné téma pro filmový průmysl a pro aspoň trošku vnímavého diváka to může mít jistý přesah. Nejsem žádný sluníčkář, který je otevřenýmu všemu a všem, ale snažím se kriticky přemýšlet o světě a lidech kolem sebe a porozumět, pochopit. Tento francouzský televizní film není žádné velké originální dílo, ale otevírá řadu ožehavých otázek, které opět donutí člověka přemýšlet nad tím, jak umíme být pěkní idioti a bohužel se najdou jedinci, kteří zavrhnou vlastní dítě jen proto, že je "jiné", i kdyby jinak bylo ztělesněním dobra na zemi. Sympatičtí herci, jistá gradace a šťastný konec, který mě opravdu potěšil. Já jsem spokojená a půjde se mi dobře spát, i když po tomto asi moc rychle neusnu. ()
Myslím, že nejlepší film s tématikou coming out a vlastně i s tématikou gay komunity jako takové. Hlavní plus, je bezpochyby země původu, není zde vše dokonalé tak jako v amerických filmech podobného rázu. Hlavní hrdinové jsou oba sympaťáci a přirostou tedy okamžitě k srdci. Je to moje srdcová záležitost, můj úplně první film s gay tématikou, který jsem viděl a zatím taky asi nejmilejší. Až se zdá nemožné, že je to film starý 16 let, protože zub času na něm není rozhodně znát. Pustil jsem si ho po x letech a na kouzlu rozhodně neztratil. Každému koho tato tématika zajímá, nebo každému kdo snad s něčím podobným uvnitř sebe bojuje film doporučuji. Během celého filmu si budete klást otázku: "Je lepší lhát těm, které nadevše milujeme, abychom o ně nepřišli, nebo jim říct pravdu pod rizikem, že je ztratíme." ()
Příjemný snímek na jedno pokoukání. Myslím, že rozhodně nepatří mezi typické srdcovky, které si pouštím i několikrát za sebou, ale v podstatě mě tentno film nezklamal. Klasická happyendová romantika v homosexuální alternativě, výborné herecké obsazení. Mezi klady jsem chtěla zařadit i to, že jsem ději skvěle rozuměla i ve francouzském znění (neumím francouzsky) pouze s anglickými titulky, ale poté mi došlo, že pantomimická jednoduchost je spíše mínusem. Tak tedy 4*, no. ()
Nemyslel jsem ze to bude nejaky zazrak, protoze nektere francouzske filmy nestoji za nic, ale tenhle pribeh a chovani hlavnich postav me dostal. Predstava zacatku krasne lasky :) ()