Battlestar Galactica

Space-opera ve špinavém hávu, která umí být stejnou měrou chytrá, aktuální, zrcadla nastavující, epická, osudová, provokativní i strhující jako naivní, ochotnicky zahraná, vatou plněná, mravokárná a plná momentů nutících obecenstvo obracet oči v sloup. Každopádně v těch (nej)lepších momentech OPRAVDU dobré a v těch (nej)slabších zase OPRAVDU špatné, ale nikdy ne nekoukatelné; i díky tomu, že to první uvedené přeci jen výskytem značně převyšuje to druhé. (14.01.2014)

"Battlestar Galactica" přinesla zároveň velkou naději i zklamání. Do poloviny skvělý sci-fi seriál. Poutavé téma, nejednoznačné a životné charaktery, brilantní technické provedení. Od poloviny začínají hrát scénáristé ruskou ruletu jak s příběhem tak postavami, ze všeho se stává mlhavé poselství a technickou kvalitu začne přehrávat ubíjející kolovrátek těkavých zoomů a přerývavých dialogů. Snad žádný seriál ve mě zatím nevyvolával tak protichůdné a měnící se emoce ve vztahu k příběhu a především postavám a trochu mě mrzí způsob, jakým to vše tvůrci prohazardovali. Budiž jim ke cti, že alespoň v rozumné míře a téma se rozhodli doždímat ve spin-offu a zároveň prequelu "Caprica". (27.01.2007)

Asi nejtemnější a nejdospělejší sci-fi serál jaký znám, tedy určený nejdospělejšímu publiku. Žádné otravné postavičky naprosto nevěrohodných emzáků nebo infantilní dialogy i zápletky, jako třeba ve Star Treku nebo ve Star Wars. To tedy ne, tady je opravdu tajemný a smrtelně vážný nepřítel, vyvolávající neustálý neklid a paranoiu - cyloni. Buďte stále ve střehu, může to být kdokoliv hned vedle vás... (27.02.2013)

Hodnocení po dvou sériích: Musím se trochu opakovat a částečně použít komentář k úvodní minisérii, tedy máme před sebou suveréně nejlepší sci-fi seriálu všech dob! Galactica je však natolik jiná, že by pravděpodobně mohla konvenčního diváka i odradit, případně by ji někdo nemusel považovat za čistokrevnou sci-fi. Přeci jen, nejsou tu žádné štíty, teleportace, paprskomety a "kýbly technoblábolů". Naproti tomu se zde hojně vyskytuje opravdová psychologie postav, otázka náboženství, společenského zřízení, zrada, zbytečně nepřeháněný patos a morální dilemata. Rozhodnutí, jež postavy musí činit nekončí vždy dobře a situaci v poslední chvíli nezachraňuje náhoda či "deus ex machina". Navíc je tu všudypřítomná paranoia kdo je a není Cylon, u níž se jistojistě tvůrci inspirovali ve vlastních dějinách v podobě McCarthysmu. Ještě zpátky k technice a jejímu fungování - musím souhlasit, že řešení pohybu Viperů volným vesmírem je tím nejelegantnějším a zároveň nejreálnějším, jaké se nám kdy dostalo. Jednotlivé epizody se také povětšinou tematicky výrazně odlišují. Jediné co jsem příliš "nepobral" jsou ty spoileroidní sestřihy před začátkem každé epizody. EDIT PO ZHLÉDNUTÍ TŘETÍ A ČTVRTÉ ŘADY: Osobně bych se nebál označit třetí řadu za to nejlepší co nám svět BSG nabízí. Obzvláště okupace, problém kolaborace s nepřítelem a následné vyrovnávání se s minulostí završené baltarovým soudem jsou naprosto vynikající. Čtvrtá řada pak nevyhnutelně a nezadržitelně směřuje tam, kam všichni od jejího počátku pomalu tuší. BSG dokázala i to, že v průběhu putování Galacticy, se postupně vyvíjí i divákova náklonost k jednotlivým postavám. U mne to bylo nejvýznamněji u Starbuck, poručíka Gaety a šéfa Tyrola. Kapitola sama pro sebe je pak hudba. Ta navíc hraje v příběhu nesmírně důležitou roli. Pro mne osobně pak byl nejkouzelnější hudební zážitek návštěva Starbuck a Helo na Caprice v starbuckčině(povedené skloňování) bytu v epizodě 02x02. Po záveru posledního dílu se ve mně rozlilo zklamání, že tahle jedinečná odyssea je u konce, jelikož během těch čtyř sezón jsme mohli sledovat něco opravdu unikátního a neopakovatelného. "Tak pravíme!" Nezbývá, než se obrátit ke Caprice a s nadějí vyhlížet Blood&Chrome. (20.04.2011)

Battlestar Galactica je sci-fi, ktoré prekročilo tieň svojho žánru. Na poli štyroch sérii rozvíja príbeh o ľudstve, ktoré je vlastnou genialitou prihnané na pokraj skazy. Niesú to vśak len hviezdne súboje, ktoré seriál robia tým čo je. Práve naopak. Epický hviezdny príbeh je len pozadím pre rozvíjajúcu sa mozajku ľudských charakterov, ktoré sú nútené konfrontovať samotný zmysel svojej existencie. Či už po stránke etickej, alebo náboženskej. Postavy, nech sa už jedná o tvrdého admirála, spravodlivosť stelesňujúcu prezidentku, rebelského pilota, alebo pološialeného génia, majú svoje dobré aj zlé vlastnosti, robia správne, aj chybné rozhodnutia a čo je najdoležitejšie, ikeď si zachovávajú svoje vlastné ja, behom seriálu sa rozvíjajú a prechádzajú mnohými fázami. Svoje city konfrontujú zo svojmi povinnosťami, menia svoje postavenie na fiktívnej hranici dobra a zla, majú svoje spomienky, svoje presudky, lásky. Vďaka tomu je veĺmi ľahké si k nim nájsť sympatie a každý dejový zvrat, či strata (a to postáv zomrie naozaj veľa), mal na mňa často krát skutočne drtivý emocionálny dopad. Práve postavy seriál stále tiahnu dopredu aj keď príbeh občas spomalí tempo. Je to o to zaujímavejšie, že Cyloni, úhlavný ľudský nepriateĺ, je zrkadlom ľudstva samotného. Ťažko slovami opísať osudové finále, ťažko pochopiť ako sa tvorcom podarilo všetko tak skvelo spojiť dohromady, zmysluplne uzavrieť, ťažko sa mi bolo lúčiť sa s mojími obľúbenými hrdinami. Výborná audiovizuálna stránka zážitok len silno umocňuje. Seriál je príliš obsiahle filmové médium, aby mohlo byť dokonalé. Battlestar Galactica sa k dokonalosti priblížil. (10/10) (30.03.2010)