poster

Poslední dny Sophie Schollové

  • Česko

    Sophie Scholl: Poslední dny

  • Německo

    Sophie Scholl - Die letzten Tage

  • anglický

    Sophie Scholl: The Final Days

  • Slovensko

    Posledné dni Sophie Schollovej

Drama / Válečný / Životopisný

Německo, 2005, 117 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • packa
    ****

    Lidé jako Sophie Scholl nebo Claus Schenk von Stauffenberg nám dokazují, že němec neznamená automaticky nacista. Tím nechci říct, že v mých očích německý národ očišťují zcela, neboť statečných jedinců byla jen hrstka, každopádně se jim však podařil záměr alespoň částečně sejmout z německého národa kolektivní vinu. Krátce k filmu - je natočen citlivě, komorně, s výbornými hereckými výkony, v čele s představitelkou titulní role. Pozn. Soudce Roland Freisler byl skutečná svině, doufám že se s naším soudruhem prokurátorem Urválkem smaží v pekle ve společném kotli. Podoba procesů se Sophií Scholl a Dr. Miladou Horákovou je do očí bijící.(27.8.2009)

  • genetique
    ****

    Filmová očista nemeckého národa pred krutosťami, ktoré páchali počas druhej svetovej vojny. Veľmi, veľmi dobrá konverzačka z tohto obdobia, zručne a pútavo natočená, atmosféra je hustá až do posledných minút a herci sú naozaj hodní svojho remesla. Príbeh jednoducho, no výstižne poukazuje na otázku spravodlivosti a ľudskej morálky, dialógy sú pútavé a záver nemohol byť veľavravnejší. 85%.(1.7.2009)

  • Anderton
    ****

    Dôkaz, že sa stále dá nakrútiť z dôb DSV niečo inovatívne a myšlienkovo poučné. Filmy, ako tento alebo Valkýra nám nakoniec o vojne, ale hlavne myslení nemeckého národa povedia viac, ako nejaká dobrodružná akčná rekonštrukcia niektorej z bitiek. Nenarážam tým na Dunkirk, len aby bolo jasno. Otákzy typu, aká je podstata slobody slova a demokracie, podané prostredníctvom výsluchov, majú neuveriteľný náboj. Pritom vyšetrovateľ v porovnaní so sudcom pôsobí relatívne rozumne, on si iba robí svoju robotu a iný, ako zažitý názor, vysloviť nemôže. Navyše sa tieto rozhovory odohrávajú vo dvojici, čo skvele kontrastuje so súdom, kedy sudca prehovára k desiatkám členov strany a tomu je prispôsobená aj jeho rétorika.(16.8.2017)

  • GilEstel
    *****

    Než jsem viděl tento film, nevěděl jsem ještě nic o Sophii Scholl ani o skupině Bílá růže. Byl to tak pro mě možná ještě intenzivnější zážitek, protože jsem vnímal velmi silně všechny nadějné signály, že to může dopadnout jinak. Film mě zaujal natolik, že jsem hned začal pátrat v historii. A i druhé shlédnutí bylo velmi intenzivní. Za jediné nedostatky považuji lehčí rozjezd filmu a až příliš strojený soudní proces s příliš hrdinskými projevy. Když jsme u procesu, zajímavé je přirovnání Rolanda Freislera k Josefu Urválkovi (viz. komentář sportovec). Jinak tedy musím říci všechna čest. S herečkou Julií Jentch jsem viděl již dříve filmy OBČANSKÁ VÝCHOVA a OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE. Věděl jsem tedy, že je dobrá. Ale to, co předvedla tady, je něco neuvěřitelného. Málokdy se vyplatí postavit celý film na hereckém výkonu jednoho herce nebo herečky. Tohle je jeden z případů, kdy se to povedlo. Scény, kdy se Julii kamera věnuje, jsou nejlepší. V momentě, kdy začínají výslechy a pozornost se soustředí již čistě na ní, začíná být film opravdu dobrý. To sdělení všech druhů citů a emocí, které se nám dostává, je naprosto uvěřitelné a pohlcující. Jak čas běží, důkazy proti Sophii jsou stále jasnější. Od určité chvíle si divák již nepřeje nic jiného, než aby vydržela tlaky výslechů a nezřekla se svých ideálů. V této souvislosti divák vnímá každou slabost hrdinky velmi silně. Člověka už pak může jen dojímat, s jakou statečností odolává všem tlakům a stojí si za svou pravdou. Odkud bere tu vnitřní sílu? Hraje v tom snad roli, že z kraje 30. let se krátce připojila k Bund Deutscher Madel a mohla se tak na vlastní oči přesvědčit, jak nacistická zlovůle mění smýšlení lidí? Je za tím snad odkaz jejích rodičů? To, že otec, byl perzekuován režimem? Silně křesťanská výchova její matky? Samotná víra v Boha? Nebo její intelekt a humanistické smýšlení? Nejspíš to všechno a mnoho dalšího mělo vliv na to, že se zachovala, jak se zachovala. Po právu se stala hrdinkou a vzorem hodným následování. Lidé potřebují své vzory a své hrdiny. Dávají jim naději na lepší svět. Víru v nalezení lepšího člověka v sobě samém. Je to samozřejmě mýtus, který v sobě budujeme. K něčemu takovému je třeba mnohem víc než uvědomění si správného. 86% Pro mě jeden ze dvou nejlepších německých filmů za poslední desetiletí.(2.11.2010)

  • N.Strauber
    *****

    Tak na toto jsme dnes koukali ve škole při dvouhodinovce němčiny. Po skončení jsem němčinářku pochválil, že vybrala opravdu výborný film. Jedná se o inteligentní, sugestivní (omlouvám se distributorovi, že jsem si vypůjčil jeho slovo) a ne zrovna optimistický film. Filmů, které se dotýkají druhé světové války není málo, ale tento je opravdu povedený a stojí za to ho vidět a také se nad ním zamyslet. Tento německý film Němce kritizuje, ale zároveň oceňuje ty, kteří byli tak stateční, že se dokázali Hitlerovu režimu postavit. A Julia Jentsch byla skvělá, ale i ostatní předvedli (nejen při hulákání) více než standardní výkony. Jen v jednom momentě se mi zdálo, že je to stále stejné a ztrácí to tempo, ale okamžitě jsem si to rozmyslel. :-)(13.10.2008)

  • - Německý herec Jörg Hube hrál ve filmu Roberta Scholla, otce sourozenců Schollových. Ve filmu s názvem Bílá růže (1982), která se zabývala stejnou tématikou, hrál Jörg Hube vládního úředníka. (Rollo_Tomasi)

  • - Některé scény byly natočeny v Praze na Právnické fakultě. (teleci_maso)

  • - Soudce, který odsoudil členy skupiny Bílá růže k trestu smrti se, jmenoval Roland Freisler. Roland Freisler padl během 1. světové války do ruského zajetí. Po propuštění ze zajetí se vrátil do Německa jako přesvědčený komunista a vystudoval v Německu práva. Členem NSDAP se stal roku 1925 a hájil členy NSDAP, kteří měli problémy se zákonem.V roce 1942 se stal prezidentem Národního tribunálu a v této funkci se stal nechvalně proslulým soudcem. Cca 90 % z jeho 2600 rozsudků skončilo trestem smrti nebo doživotím. Trest smrti dostali mimo jiné členové skupiny Bílá růže a účastníci atentátu na Adolfa Hitlera z roku 1944. Na obžalované Freisler často křičel urážky a ponižoval je, mnoho svých procesů dokonce nechával filmovat. Freisler byl fanatický nacista, protože chtěl nacistům dokázat, že jeho komunistická minulost byl omyl. Roland Freisler nebyl nikdy potrestán, protože zemřel 3. února 1945 během spojeneckého náletu na Berlín v budově soudu zasažené výbuchem pumy. (Rollo_Tomasi)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace