Reklama

Reklama

Poslední dny Sophie Schollové

  • Česko Sophie Scholl: Poslední dny (více)
Trailer

Režisér Marc Rothemund není první, kdo na filmové plátno převedl drama posledních dnů členů ilegální skupiny Bílá růže. Na začátku 80. let vznikly dva filmy inspirované těmito událostmi, jejichž autory byli režiséři Michael Verhoeven a Percy Adlon. Rothemundův snímek předčí tyto poměrně akademické filmy tím, že režisér si za ústřední hrdinku vybral postavu Sophie Schollové, skrze niž se mu daří drama sugestivně přiblížit. Tomuto silnému filmu o osobní statečnosti několika mladých studentů dominuje autentický projev Julie Jentschové v hlavní roli. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (149)

Faye 

všechny recenze uživatele

Studentské hnutí „Bílá růže“, které se zabývalo především výrobou a rozšiřováním letáků proti nacistické vládě. Idealismus mládí toužící měnit ten ideologií zmanipulovaný svět. Celý film je v podstatě jeden dlouhý výslech. O to nepříjemnější, že netušíme, ani my ani Sophie, co vypovídá její bratr, který byl zatčen společně s ní. Nevíme, jak moc se s přibývajícími otázkami odchylují od společně připravené verze, zvlášť poté, kdy domovní prohlídka přináší jasné důkazy proti nim. Výslech, který se postupně mění na výměny názorů mezi Sophii a vyšetřovatelem. „Já bych to stejně udělala znovu, abych změnila váš špatný názor na svět. Podle mého neměnného názoru jsem udělala pro můj národ to nejlepší. Nelituji toho a chci za to nést následky.“ Vynikající Julia Jentsch, kterou zatím znám jen z filmu „ Občanská výchova“, ale pokusím se to napravit, a působivá hudba. A pokud nepatříte k těm, kteří už dopředu odsuzují německé filmy, jen proto, že jsou německé. Tak si rozhodně tenhle film nenechte ujít. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Mé první setkání s Julií Jentsch nemohlo dopadnout (o mnoho) lépe. Komorní drama o střetu mladistvého zaujetí a idealismu s tragickou realitou a také o nekončícím vzdoru proti zrůdným myšlenkám ýbrmenšovských šílenců pozvolna graduje až k očekávanému, ale přesto strhujícímu závěru - navrch "ozdobeného" výpravou adekvátní závažnosti věci. "Předzávěrečné" scény z takzvaného lidového soudu jsou mrazivým mementem znásilnění nade vše svaté myšlenky boni et aequii ve službách...prostě zla, jinak to označit nelze. Snad se jednoho dne dočkáme podobně kvalitního snímku z naší, podobným - ale pro změnu rudým - hnusem prolezlé minulosti... A snad se konečně poučíme. Závěr a zatmívačka jsou výtečný nápad a na mě osobně působí silněji než nějaká naturalistická tečka. Idea nenásilného odporu je tak zachována až do konce... Nejen za to dávám 90%. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

Tento film se opírá o historická fakta a dosud nezveřejněné výslechové protokoly….. PŘÍBĚH:***je to politika. Důvodem uvěznění je politický názor. Velezrada, napomáhání nepříteli. Hrdinství? Mladická nerozvážnost? Já Vám nevím. Umřít pro pravdu je hezké, odvážné, ale… Když Sophia mluví, je jasné, že její IQ převyšuje většinu populace (asi i mé). Dojetí nepřichází. Odboj vnímám trochu jinak. / HUMOR:ne./ AKCE:ne./ NAPĚTÍ:***to si pište! Každá ilegální činnost přináší napětí. Výslechy? Tady nevím. Sebevědomá Sophie ve mně neprobouzí žádné emoce. Soudní proces je jiný než známe. Nevychází z něj to napětí ,,kdy nevíte“. Tady totiž víte./ Nudné prostředí, zajímavá J.Jentsch a oživení v postavě hlavního prokurátora (tady byly emoce!). To ostatní – normální. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Úplně omračující byly dialogy mezi Sophii Schollovou a Robertem Mohrem o svobodě, demokracii, svědomí a zákonech. Garantuji vám, že tuhle část filmu si pustím ještě několikrát. Ze zveřejněných archivů Stasi v roce 1989 víme, že pře mezi Sophii Schollovou a Robertem Mohrem o tomto trvala hodiny !! Vůbec bych chtěl vidět do myšlenek Roberta Mohreho co k Sophii ve skutečnosti cítil, zdali vůbec něco, můj subjektivní pocit je, že její názory respektoval a přemýšlel o nich. A co jsem cítil k Sophii já ? Úctu, respekt, obdiv. Její odvaha a vnitřní síla udělala z mého srdce tlučíčí zvon. Historicky věrný film co donutil k činosti současně můj mozek i emoce a to se vskutku nestává často. Nedá mi to, abych svůj koment nezakončil výpovědí kata Sophie Scholl - "Ještě nikdy jsem neviděl nikoho umírat tak statečně." A úplnou tečku mého komentáře řekl už Hans Scholl citací z Goetha: Navzdory všem mocným vytrvat. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Hned na začátku mě překvapila svižná režie vídaná spíše u současných thrillerů než u historických dramat podle skutečných událostí. Vyloženě akční hudba podbarvující odvážný odbojářský čin – ve vážně míněném filmu z druhé světové války? Jestli to funguje, proč ne. Snímek je díky tomu více přístupný mladšímu publiku, ačkoliv pochybuji že by mu bylo určeno primárně. Po slibném úvodu se film mění v nekončící dialog, který naštěstí začne vážně nudit teprve těsně před opět vyhroceným finále. Problémem je, že vybrané téma – jakkoliv humánní myšlenku nesoucí – není dostatečně silné pro udržení pozornosti i během nikam nevedoucích proslovů – jak se to dařilo Konferenci ve Wannsee. Poslední dny mě jednoduše nedokázaly vtáhnout, jejich budování atmosféry výhradně za použití „osudové“ hudby bych se nebál označit za laciné, přesto mě film bavil a dokázal podnítit můj zájem o dané téma. Takže cíl splněn, hurá, jdem domů? Ale kdepak, tady bylo rozhodně zaděláno na víc, čtyři hvězdičky nakonec vybojovala hlavně Julia Jentschenová svým přesvědčivým výkonem. 75% Zajímavé komentáře: Faye, liborek_ ()

Galerie (39)

Zajímavosti (11)

  • Nahrávky, které hrají v soudní síni, byly objeveny v Bavaria Film Studios. (Kmotr76)
  • Některé scény byly natočeny v Praze na Právnické fakultě. (teleci_maso)
  • Soudce, který odsoudil členy skupiny Bílá růže k trestu smrti se, jmenoval Roland Freisler. Roland Freisler padl během 1. světové války do ruského zajetí. Po propuštění ze zajetí se vrátil do Německa jako přesvědčený komunista a vystudoval v Německu práva. Členem NSDAP se stal roku 1925 a hájil členy NSDAP, kteří měli problémy se zákonem.V roce 1942 se stal prezidentem Národního tribunálu a v této funkci se stal nechvalně proslulým soudcem. Cca 90 % z jeho 2600 rozsudků skončilo trestem smrti nebo doživotím. Trest smrti dostali mimo jiné členové skupiny Bílá růže a účastníci atentátu na Adolfa Hitlera z roku 1944. Na obžalované Freisler často křičel urážky a ponižoval je, mnoho svých procesů dokonce nechával filmovat. Freisler byl fanatický nacista, protože chtěl nacistům dokázat, že jeho komunistická minulost byl omyl. Roland Freisler nebyl nikdy potrestán, protože zemřel 3. února 1945 během spojeneckého náletu na Berlín v budově soudu zasažené výbuchem pumy. (Rollo_Tomasi)

Reklama

Reklama