Pasáček vepřů

V podstatě veškeré pohádky vyznívají poněkud divně a poučení z nich plynoucí je silně diskutabilní, ale panečku, ty Andersenovy se propracovaly do jiné ligy, jsou ještě daleko šáhnutější než ty od konkurence. Princezna odmítne chudého prince, jeho jediné vlastnictví - růži, zahodí. Princ se převleče za pasáčka s kouzelnou káčou, princezna strašně chce tu hračku, pasáček ji vyhandluje za sto pus, král je při aktu přistihne a princeznu vyhodí. Podle mého názoru si princezna žádný trest za odmítnutí nabídky ke sňatku nezasloužila, naopak by byla na místě pochvala, protože ukázala již ve svém mladém věku velkou zodpovědnost. Neboť jak by to dopadlo, kdyby se za něj vdala? Přijela by se svým ženichem do jeho království a tam by celý rok měla k jídlu pouze jednu růži, neboť princ je evidentně budižkničemu, ručičky mu jdou od sebe, když se za svůj, byť krátký život, na víc nevzmohl.. vlastně první rok by musela držet hladovku, musela by čekat, než znova na keři vyroste nový květ, leda že by si sežrala svůj svatební dar... a v dalších letech by vlastně měla k jídlu pouze půlku růže, protože z té druhé by musel být živ její povedený manžílek. Navíc, kdyby ten princ byl alespoň nějaký ryzí charakter, tak by to třeba tu chudobu nějak vyvážilo, ale to on tedy určitě nebyl. Každého normálního člověka by první odmítnutí od vyvolené vyburcovalo, zvlášť když by si uvědomil, že ho princezna vůbec nezná... snažil by se ji nějak zaujmout. Ale né, tenhle princ hned vymyslí pomstu. Jak zákeřné! A navíc jakou odplatu, vyžaduje od princezny hubičky za úplatu, jak nechutné! Jak říká klasik, kdo kupuje si ženu, je ďáblův muž a otrokář. Né tak Andrsén. Zkrátka, celá pohádka je naruby, princezna se jeví jako dobrá či maximálně neutrální, zatímco princ představuje jednoznačně zápornou postavu. Nahnat ho do Kolbenky a po večerech do kurzů správného chování, ať se trochu zcivilizuje! (21.04.2013)

Osobně mám raději Hermínu Týrlovou experimentující s nezvyklými animačními postupy. Tohle je naproti tomu obyčejná loutková pohádka, kterou by mohl natočit jakýkoliv mistr animace. Byť je to jednohubka milá, s příjemným hlasovým doprovodem Karla Högera a nechybí ani morální apel pro dětičky, ale nic tuze zajímavého se nekoná. (01.12.2008)

Opravdu víc než celou tuto klasickou loutkovou pohádku původně od H.Ch.Andersena ve výtvarném povídání H.Týrlové, o jedné pyšné císařské princezně, a chytrém a moudrém princi, bych vyzdvihl skvělý veršovaný Högerův komentář, něco ve stylu pohádky "Princezna se zlatou hvězdou na čele". Jinak průměr, jsou i lepší od zmíněné velice úspěšné autorky. (09.05.2007)

Chudý princ chce princeznu, není jasné proč, když je pyšná a ani ji nezná, asi kvůli sexu. To se ukáže jako pravda, převlečený na prasáčka vepřů vyhandluje káču za sto pus (princezna se začne vzpouzet, ale přidrží si ji) #MeToo Král ji za to vyžene, princ dostal, co chtěl, tak se spokojeně vrací domů a princeznu už nechce a princezně zůstane „nakřáplá káča“. Asi metafora. (31.05.2018)

Pasáček vepřů je roztomilým výchovným pohlavkem. Dán Hans Christian Andersen byl upraven pro české podmínky, Milan Kundera přizpůsobení zveršoval a Karel Höger je svým zvukomalebným hlasem přednesl. Hermína Týrlová využila věrných služeb stvořitelů loutek Ludvíka Kadlečka a Václava Dobrovolného. Káča nahradila hrnec, nálada je nezbedně rozpustilá a se svým výchovným dopadem až zlomyslná a škodolibá. Pasáček vepřů je rozkošnou loutkovou anekdotou. (25.09.2020)