Ferda Mravenec

Pavouk je opravdu příklad kapitalisty nejhrubšího zrna! Je líný, štítí se veškeré práce a jen spřádá zákeřné plány jak to pracujícímu lidu zavařit. Ferda jakožto nejpilnější z nejpilnějších se stane obětí zlovolného pavouka, ale naštěstí mu přijdou na pomoc soudruzi pod vedení soudruha šneka. Všichni jsou zachráněni a celé mraveniště může pokračovat v plnění pětiletky. (22.01.2014)

Tady po mně nelze chtít střízlivé soudy. Ferda mravenec, to byl jeden ze zlatých hřebů dědovy sbírky „filmečků“, protáčel jsem ho na promítačce osmičce bez zvuku celé své útlé dětství (a to bylo zhruba třicet let po vzniku!), doteď znám nazpaměť každý záhyb na šnečí ulitě, každý uzlík v pavučině, každé zachvění ladné muší nožky. Navíc byl „od nás“ ze Zlína, v místním muzeu jsem s otevřenou pusou zíral na původní loutky a kulisy použité při natáčení, Ferda byl zkrátka u zrodu mé celoživotní fascinace filmem a formoval základy mého raného diváckého vkusu :-) Ale i bez toho je úžasné, k jaké originalitě a technické bravuře dokázala Týrlová uprostřed protektorátní mizérie po rozpuštění pražského IRE-Filmu českou animaci posunout, i ve srovnání s nejlepšími meziválečnými kousky. (30.01.2017)

První filmový Ferda Mravenec je vítěznou demonstrací dosud neznámých možností loutkové tvorby prostřednictvím filmu. Ondřej Sekora posloužil jako volná inspirace, Stanislav Mikuláštík smontoval charakteristické figurky, Zdeněk Plesník pak dokreslil krajinu hmyzí říše, Elmar Klos byl tou dobou již prověřeným scénáristou (spolu s Jiřím Kolajdou), Miroslav Ponc přispěl komiksovou muzikou a Hermína Týrlová (režie taktéž Ladislav Zástěra) byla obdařena citem pro nadsázku, koketní škádlivost a psychedelické úzkosti i životní nebezpečenství. První Ferda Mravenec nepostrádá vtip, hravost, nebo nadšení. Rozkošné to loutkohraní! (19.09.2020)

První český loutkový film, který Hermína Týrlová vytvořila během studia ve Zlíně. Film je sice loutkový, ale velice dobře jsou na něm pozorovatelné rysy groteskové animace, které si Týrlová musela postupně odvykat. Se skutečným Sekorou to má společné asi pouze postavy a film je ještě mnohem více nadšenecký, optimistický i budovatelský, než jakým byl originál. (31.01.2005)

Hermína Týrlová má taky můj velký obdiv. Žasnu nad tím, jak se dají loutky oživit, aby každá dělala skutečně to, co má. To muselo dát neskutečnou práci. Za tím jsou hodiny a hodiny velké piplačky, když přihlédnu k roku výroby, žádný počítač, jen poctivá ruční práce. Pavouk byl správný zlosyn a Ferda hrdina. Animák přesně podle mého gusta. Úplně mě dostal. Pouštěla jsem si ho asi desetkrát po sobě. (26.01.2017)