Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Ainy
    *****

    Tento snímek bych spíše zařadila do škatulky konverzační drama než akční thriller. Na každý pád ale hodně dobré drama! Zamilovala jsem se do urostlého, silného, tajemného a děsně charismatického muže s maskou úplně stejně jako Natálka. Když na ni teď tak myslím a v hlavě si přehrávám právě zhlédnuté, vidím její dokonalý, nesmírně dokonalý herecký výkon. Každý záchvěv v obličeji, každá slza, pohyb ... to všechno jsem ji věřila na sto procent. Na druhou stranu je ale hrozně hubená. Vypadá jako by vyšla z Mauthausenu. Cosyk by měla pojest, holka.(12.9.2016)

  • Adrian
    ****

    Maska a akékoľvek fyzično je pominuteľné, ideály a idey však majú potenciál odolať zubu času. Ľúbivá myšlienka, ktorá vhodne charakterizuje i ľúbivosť samotného filmu. Viac ako jeho maska a vzhľad ma oslovili predostierané názory a podnety k úvaham. Ambivalentne je to však aj výtka, pretože "V ako režisérsky rukopis" bolo prebité s "W ako scenár (navyše oproti predlohe značne skresaný)".(12.4.2006)

  • novoten
    ***

    Přestože vizuál útočí na nejvyšší mety a myšlenka mi je sympatická, nefunguje Vendeta jinak než jako komiksárna na efekt. Už těsně po skončení totiž všechny silnější momenty z hlavy vyprchávají a s několikaletým odstupem se mi vybaví jen totalitně-britská atmosféra a jako vždy úžasná Natalie. Promarněná šance, jaké je obzvlášť škoda. Těch potenciálně silných podnětů bylo totiž neskutečně moc.(7.5.2006)

  • kiddo
    ****

    Vendeta vnáší vyhraněný vhled v ne, takhle to žel bohu déle nepůjde, květnatý jazyk V vážně neovládám. To nejzajímavější, čím Vendeta disponuje, je nezvykle vyhraněná, nekompromisní a anarchistická ideologie a zvláštní pojetí svobody, které z filmu dělá něco mnohem víc než jen hrdinskou popcornovou historku o pomstě a boji proti tyranii. Ve světě „Vendety“ je svoboda pojmem vysoce relativním a může doopravdy existovat pouze společně s nesvobodou a útlakem, proti kterému bojuje. V podání tvůrců (ať už režiséra McTeigue nebo autora komiksu Alana Moorea) je totiž tou skutečnou svobodou boj a revoluce, která se rodí z násilí, útlaku, utrpení a krve a která se nemůže uskutečnit za jiné doby než za diktatury. Boj proti útisku je jediným opravdovým projevem svobody a života člověka; potvrzuje to i rámec příběhu, který zachycuje právě a jen akt bouření se – po jeho skončení následuje stagnace a opětovný návrat k řádu (a oklikou potažmo i k nové diktatuře). Snímek ztvárňuje lidskou společnost jako snadno manipulovatelné stádo; učebnicovým příkladem je jedna z posledních scén, kdy se obrovská černá masa lidí přestrojených za V shromažďuje u Parlamentu a požaduje svobodu, aniž by ta touha byla z jejich vlastní vůle. Lidé takto zbaveni vlastní identity jsou zde jen figurkami ztvárňujícími ideu, skutečnými příslušníky lidské rasy se stávají až po demaskování. Diktát svobody je tedy v tomto smyslu stejně nebezpečný jako sama totalita a fanatismus se tu nachází na obou stranách. Stejně jako vláda diktátora se snaží ovládnout individuality občanů své země, tak na straně odboje jsou osobní emoce a osobnosti jednotlivců obecně podřizovány jedné nesmrtelné ideji. V těchto ohledech je dle mého film velmi věrnou adaptací předlohy, uchovává její temnost, nejednoznačnost a rozporuplnost a co potěší ještě víc, na ztvárnění těchto myšlenek používá velice podobné prostředky jako kniha, především montáž vzájemně nesourodých prvků, jejíž svépomocí vytváří výrazné a emocionálně vypjaté scény (např. zrození revolucionářů V a Evey, jednoho z ohně, druhého z vody). „Zajímavé“ (věřím, že pro spoustu lidí rušivé) jsou dialogy a heroické promluvy, které s vnitřním anarchistickým obsahem snímku ostře kontrastují, aniž by jej ovšem popíraly (!), a vnášejí do něj notnou dávku banality, slušnému scénáři škodí i chvílemi necitlivý střih. V jako Vendeta stojí i přes svůj přece jen lehce oddechový atraktivní obal za pozornost už kvůli tomu, že se nebojí jít proti proudu, vyvolávat otázky, kontroverzi a vypjaté reakce. Což se cení.(29.6.2006)

  • H34D
    ****

    Škoda, že tento film je/byl často zneužívám k propagování anarchismu, když zas TAK moc anarchistický není. Wachowští podobně jako v Matrixu využili koncept vzbouření se proti kruté nadvládě, vytěžili z něj silné emoce utrpení, vybudovali dramatický vzestup k žádoucí katarzi a nakonec spláchli diváka mocným zážitkem a pocitem zadostiučinění. Jejich film je sice protipoliticky laděný, ale věřím, že v jádru se opravdu snaží jen podtrhnout důležitost pravdy a férového jednání napříč pomyslnými kastami společnosti. Scénář je napsán moc dobře (projevy V), ale tempo filmu se zdá nevyrovnané, má svá hluchá místa... 8/10(22.1.2014)

  • - V klíčové scéně nechali tvůrci vybuchnout budovy parlamentu a Big Ben v Londýně. Nejprve uvažovali nad počítačovým ztvárněním této akce, nakonec ale zvolili cestu miniatur, které se před kamerou odpálí. Výroba 8,5 metru vysoké repliky věže Big Benu a 12,8 metru dlouhé miniatury budovy parlamentu trvalo 11 týdnů. (TommyDiamond)

  • - Vo filme je V (Hugo Weaving) zobrazovaný ako romantický bojovník za slobodu, ktorý prejavuje obavy zo straty z nevinných životov. V komikse je však vykresľovaný ako nemilosrdný, ochotný zabiť každého, kto sa mu postaví do cesty. (Greenpeacak)

  • - Maska Guye Fawkese (Clive Ashborn) byla inspirací anonymního nehierarchického hnutí Anonymous. (x_silver)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace