Nastala chyba při přehrávání videa.
  • monolog
    ***

    Na film se koukat dá. Oproti většině dnešních rádoby hlubších SF z Ameriky tu přeci jen nejde hlavně o triky nebo akci, ale i o nějakou tu myšlenku. Jenže problém je, že to není dotažený. Prostředí totalitní Anglie nemá ani na stav, jakej byl u nás (například, že by vysílali předtočenou revue, která zesměšňuje Stalina nebo Lenina, tomu by neuvěřil nikdo, či že by pro tvůrce této revue přišli až pozdě v noci, nebo způsoby, jak upravují cítění a myšlení lidí - zprávy a prohlášení v televizi a rádiu a zatýkání nepohodlných - to prostě není přesvědčivý). V něčem je zase až příliš drsný (střílení lidí na ulici apod). Prostě a jednoduše, s atmosférou a reálností prostředí si žádnou velkou práci nedali, spíše ji odflákli. Posledních deset minut Pelíšků má tu totalitu stonásobně hutnější, než celej tenhle film. Další věc, hlavní hrdina (a později i ta mladá) se po tom světě pohybují bez jakýchkoliv obav nebo potřeby nějak se krýt, mají přístup kdykoliv kamkoliv, a nikdo z desetitisíců tajných poldů si jich nevšimne. No a za kardinální sračku považuju konec. Nevím sice, jak vypadá ve skutečnosti krvavá revoluce, ale tohle považuju za krásně idealistické (pokud ne přímo naivní) zakončení jedné totality. Nepřesvědčivé prostředí, nepřesvědčivý konec, nepřesvědčivé ubíhání času. 451 stupňů Fahrenhetia je podobně minimální co se týká triků, ale tam je ta totalita přímo cítit z každýho kroku. Z každýho pohybu a slova. Tam nikdo netuší, jestli brácha nebo matka není náhodou udavač všeho schopný. Tady jsou všichni proti režimu a jen to nedávají najevo. Viděl jsem horší, ale to neznamená, že by to bylo kdovíjak nadprůměrné dílo.(25.5.2006)

  • kitano
    ****

    "Reember remember, the 5th of november.". Skoda ze Wachowski netocia viacej filmov (resp. nepisu viac scenarov), pretoze film je to naozaj podareny. Pomsta za nevinne obete hromadneho masakru, vykonana jedinym prezivsim. Vcitil som sa do role hlavneho hrdinu a maximalne som s nim sympatizoval, a paradoxne, vzala ma udalost ktora sa vobec nestala. Nieje to o akcii, je to o myslienke a aj ked sa dej filmu nikdy skutocne nestal, neda sa o tom nerozmyslat a zabudnut na to hned po dopozerani filmu. Hrdina ktory bojoval nie len koli osobnej pomste, ale hlavne koli tomu aby zmenil svet k lepsiemu. Originalne? To urcite nie. Ale mna sposob akym je tato klasicka story podana dostal. Vacsia akcna scena je vo filme vlastne len jedna, ale je skutocne vyborna (a prekvapivo dosti krvava!) a este umocnuje skvele finale. Na hereckych vykonoch film tiez nestavia a moja oblubena Natalia neukazala nic extra, zato Hugo Veaving podal asi najlepsi vykon aky sa len s maskou podat da. A musim este spomenut scenu s padajucim dominom, ktora uzasne dramaticky predviedla co sa stane a na com je vlastne zalozeny plan pana V, ktory sa chysta uskutocnit. Jednoznacne jedna z najlepsich komiksovych adaptacii. 8+/10(20.11.2006)

  • Hellboy
    ***

    Problémem filmového zpracování Mooreova komiksu není to, že je příběh zasazen z Británie 80. let do Ameriky současnosti, ale v myšlenkovém posunu, kdy se z jednoznačně anarchistického teroristy stal v podstatě "pouhý" liberál. Proto mám radši filmové Watchmen, prostě proto, že se více drží originálu. Proč měnit něco, co funguje.(7.8.2010)

  • gudaulin
    ***

    Stejnojmenný komiks, jehož autorem je Alan Moore, je považovaný za jedno z nejslavnějších komiksových děl stojící na pomezí mezi klasickým superhrdinským a alternativním komiksem. Svého času jsem neodolal a zakoupil ho do své knihovničky, abych byl následně pořádně zklamaný, přestože z výtvarného hlediska jde o zdařilou věc a řada postav nebo motivů je rovněž zajímavá. Komiksová Vendeta ale u mě selhává ve dvou velmi významných bodech, a to je především nevěrohodné zobrazení autoritářského státu, jeho vznik, opory, celý systém a konečně i jeho pád. Na příběhu je zkrátka znát, že tuto distopii psal příslušník národa, který už někdy od první poloviny 17. století nepoznal skutečnou tyranii. Ten svět je prostě neživotný a nevěrohodný. Druhé negativum pak spočívá v romantickém hrdinovi, který uprostřed města prošpikovaného špicly a kamerami nosí divadelní kostým a masku, díky kterým vypadá jako uniformovaný policista, který chce inkognito proniknout do zločineckého gangu. Filmová verze je, aspoň pokud jde o o první problém, daleko lepší, protože film stojí nemalé náklady, a tak je potřeba z komerčního hlediska divákovi mnohé usnadnit a scénář je tedy více vysvětlující a logičtější než jeho literární předloha. Zůstává ale druhý problém, tedy onen tajemný hrdina schopný sám porazit diktaturu. Komiksová předloha umožnuje pojmout snímek jako akční nářez, ale naštěstí se tvůrci vydali druhou cestou - ostatně i ty dvě akční scény, zvlášť ta finální, kde do sebe mstitel nechá nejprve napumpovat zásobníky 15-členného policejního komanda, aby je poté rozsekal noži, vyznívá hodně hloupě, jako z těch nejtupějších akčních snímků. Slabiny filmu jsou vlastně slabinami svojí komiksové předlohy. Natalie Portman v hlavní roli je po herecké stránce jen průměrná, ale pochopitelně stále hezká a se slušnou dávkou osobního kouzla. No a Hugo Weavinga pod maskou nikdo ani nepozná. Celkový dojem: 55 %. Mimochodem, komiks i film se přes základní dějovou linku v mnoha ohledech přece jen liší. Postava šéfinspektora Finche je sice i v komiksu zásadní, ale více mnohavrstevná a ve svém důsledku tragičtější. Je to člověk, který sice pochopí, že sloužil mizernému systému a špatné věci, ale nedokáže překročit vlastní stín.(8.1.2010)

  • kiddo
    ****

    Vendeta vnáší vyhraněný vhled v ne, takhle to žel bohu déle nepůjde, květnatý jazyk V vážně neovládám. To nejzajímavější, čím Vendeta disponuje, je nezvykle vyhraněná, nekompromisní a anarchistická ideologie a zvláštní pojetí svobody, které z filmu dělá něco mnohem víc než jen hrdinskou popcornovou historku o pomstě a boji proti tyranii. Ve světě „Vendety“ je svoboda pojmem vysoce relativním a může doopravdy existovat pouze společně s nesvobodou a útlakem, proti kterému bojuje. V podání tvůrců (ať už režiséra McTeigue nebo autora komiksu Alana Moorea) je totiž tou skutečnou svobodou boj a revoluce, která se rodí z násilí, útlaku, utrpení a krve a která se nemůže uskutečnit za jiné doby než za diktatury. Boj proti útisku je jediným opravdovým projevem svobody a života člověka; potvrzuje to i rámec příběhu, který zachycuje právě a jen akt bouření se – po jeho skončení následuje stagnace a opětovný návrat k řádu (a oklikou potažmo i k nové diktatuře). Snímek ztvárňuje lidskou společnost jako snadno manipulovatelné stádo; učebnicovým příkladem je jedna z posledních scén, kdy se obrovská černá masa lidí přestrojených za V shromažďuje u Parlamentu a požaduje svobodu, aniž by ta touha byla z jejich vlastní vůle. Lidé takto zbaveni vlastní identity jsou zde jen figurkami ztvárňujícími ideu, skutečnými příslušníky lidské rasy se stávají až po demaskování. Diktát svobody je tedy v tomto smyslu stejně nebezpečný jako sama totalita a fanatismus se tu nachází na obou stranách. Stejně jako vláda diktátora se snaží ovládnout individuality občanů své země, tak na straně odboje jsou osobní emoce a osobnosti jednotlivců obecně podřizovány jedné nesmrtelné ideji. V těchto ohledech je dle mého film velmi věrnou adaptací předlohy, uchovává její temnost, nejednoznačnost a rozporuplnost a co potěší ještě víc, na ztvárnění těchto myšlenek používá velice podobné prostředky jako kniha, především montáž vzájemně nesourodých prvků, jejíž svépomocí vytváří výrazné a emocionálně vypjaté scény (např. zrození revolucionářů V a Evey, jednoho z ohně, druhého z vody). „Zajímavé“ (věřím, že pro spoustu lidí rušivé) jsou dialogy a heroické promluvy, které s vnitřním anarchistickým obsahem snímku ostře kontrastují, aniž by jej ovšem popíraly (!), a vnášejí do něj notnou dávku banality, slušnému scénáři škodí i chvílemi necitlivý střih. V jako Vendeta stojí i přes svůj přece jen lehce oddechový atraktivní obal za pozornost už kvůli tomu, že se nebojí jít proti proudu, vyvolávat otázky, kontroverzi a vypjaté reakce. Což se cení.(29.6.2006)

  • - V rámci příprav na svou roli absolvovala Portmanová "ideovou přípravu" zahrnující autobiografii militantního sionisty a pozdějšího izraelského premiéra Menachema Begina či dokument The Weather Underground o násilných akcích amerických levicových radikálů. (Divočák)

  • - Natalie Portman se na film připravovala také s logopedistkou Barbarou Berkery, která herečce pomáhala se získáním perfektního britského přízvuku. (NormanBates)

  • - Děj komiksové předlohy se odehrává v roce 1997. Pro účel filmu byl však děj přenesen do roku 2020. (Divočák)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace