poster

Dare mo širanai

  • Japonsko

    誰も知らない

  • Japonsko

    Dare mo shiranai

  • Nový Zéland

    Nobody Knows

  • USA

    Nobody Knows

  • Velká Británie

    Nobody Knows

  • Austrálie

    Nobody Knows

  • Kanada

    Nobody Knows

Drama

Japonsko, 2004, 141 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Mkqp
    *****

    Dare mo shiranai je velice krutý film, který v sobě schovává spoustu krásných chvilek v podobě vztahů mezi sourozenci. Je to film o tom jak matka, která sama vychovává čtyři děti je jednoho dne opustí. a po jejím odchodu se o všechny stará 12-ti letý Akira. ■ Japonci a dramata, to je jako ryba ve vodě. Nikdo je neumí lépe. Dare mo shiranai je natočený civilně a citlivě, přičemž se nesnaží za každou cenu nikoho rozbrečet. Pouze vypráví krutý osud čtyř dětí a nechává na divákovi co s ním udělá. Po zhlédnutí Dare mo shiranai se cítím, tak přecitlivěle, neboť jsem se jen u psaní tohoto kratičkého komentáře dvakrát rozbrečel. Možná je to tím, že jsem místy viděl podobnost v mém dětství, kdy jsem byl často dlouhé chvíle sám doma.(17.9.2015)

  • Radko
    ***

    Štyria maloletí potomkovia sú ponechaní matkou, odchádzajúcou za šťastím inam, svojmu osudu. Jedného dňa nepríde z práce. Doma im ponechá len malý obnos peňazí. Najstaršie z detí, asi 12 ročný chlapec preberá rodičovskú rolu a rôznymi spôsobmi sa snaží postarať sa o svojich mladších súrodencov, ktorých existencia je okoliu neznáma. Trpká, emocionálne silná, sociálna dráma s málo úsmevnými momentami o osudoch detí, o ktorých nikto nevedel (boli dokonale utajené pred úradmi, školami i okolitým svetom) a rovnako nik nevedel, čo sa s nimi deje. Film plynie pomaličky, zachytáva každodenné prežívanie sebe samej ponechanej štvorice a ich existenčné problémy. Sledovanie si vyžaduje istú dávku empatie, trpezlivosti a sústredenosti pri opakovaných scénach každodenných úkonov. Napriek tomu som sa nevyhol pocitom zdĺhavosti a miestami nudy. Po filme ma napadlo: naozaj nik nevedel alebo to iba chcel nevedieť (a nevidieť); a prečo si milujúci rodič nedokáže uvedomiť následky libertínskeho konania vo vzťahu k potomkom.(25.2.2005)

  • berg.12
    ****

    Extrémně civilní snímek, který od vás vyžaduje značnou dávku trpělivosti, vnímavosti a toho správného rozpoložení. Existenciální příběh pěti dětí, které opustí matka, je podán prakticky bez jakýchkoli emocionálních berliček. Film je téměř bez hudby, děti si v něm hrají, čistí zuby, chodí nakupovat a i tíživost jejich situace zobrazuje často režisér jakoby náhodou, skrze stále špinavější oblečení nebo zmenšující se pastelky. Účinek filmu stojí také na jejich hereckých výkonech, které jsou zde naprosto fantastické, přirozené a ještě víc podtrhují realističnost celého snímku. I když jsem během něj zalil svůj šálek japonského čaje opravdu mnohokrát, vůbec nelituju.(3.2.2006)

  • Enšpígl
    *****

    Mám dost, teda to mě rozebralo. Neuvěřitelný s jakou přirozeností byl film vyprávěn a je doslova učebnicovým příkladem, že k tomu aby byly vybuzeny divákovy emoce netřeba nerealisicky vypjatých scén a dialogů, opak je pravdou a tenhle flm je toho jasným důkazem. A ty civilní projevy dětských představitelů jen podtrhují suverní a jistou režijní práci Hirokazu Kore'eda. Tolik nenápadného smutku ve 141 minutách jsem ještě neviděl. Nechápu proč nejdu asijský kinematografii víc naproti, když tam jsou takovýhle klenoty.(25.12.2018)

  • JANARYBA
    *****

    Tak to byla síla. Matka lehčího ražení, sama zastydlá puberťačka nechá 4 krásné a chytré děti napospas osudu. Jejich největším přáním je chodit do školy. Symbolický růžový kufr...Nejdřív jsem byla zklamaná koncem bez jakéhokoli řešení, ale pak jsem o tom přemýšlela, šťastný konec neexistoval a nebo by byl silně nevěrohodný a to reálné vyústění té bezútěšné situace nakonec ani vidět nemusíme....(26.10.2008)

  • - Natáčení probíhalo od podzimu 2002 do léta 2003, přičemž přes 70 % času se filmovalo v malém bytě v Tokiu, který si producenti pronajali na jeden rok. (Dragoni)

  • - Film byl volně natočen na motivy aféry z roku 1988 známé jako „Sugamo Kodomo Jiken Okizari“, kdy matka nechala své 4 děti 9 měsíců v bytě. Jméno matky ani dětí nebylo nikdy zveřejněno. Rodička dětí byla poté poslána na 3 roky do vězení. (Dragoni)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace