Pojďme si hrát

Máte přítele nebo přítelkyni? Manžela nebo manželku? Máte pocit, že vám to neklape? Pojďte si hrát, abyste nedopadli jako Jonnyho babička. Rozhodně se ale nejedná o komedii. Pár situačních scén žánr neovlivní a navíc mi jejich vyznění zas tak vtipné nepřišlo. Já se díval na romantické drama. Mile mě překvapil dabing. Ale když se spokojíš s mým malým norským kamarádem, tak ti dám tolik lásky, že i polovina by stačila na urovnání konfliktu na blízkém východě. (20.05.2008)

Vynikající švédské vztahové drama s občasným komediálním nádechem režiséra Kjell-Ake Anderssona, v němž je především akcentován zvláštní psychologický moment stereotypu ukrytého v podvědomí, který se náhodnou příležitostí dostává na povrch a ovlivňuje do té doby šťastný a spokojený partnerský vztah. Ona generační triáda prarodiče - rodiče - děti je tu zvláštně vykolejena a cyklicky se vrací dysfunkce mezi manžely...to, co nefungovalo rodičům, to nefunguje ani jejich dětem... Pro tenhle typ severských filmů mám slabost a ani Pojďme si hrát nedělá výjimku...v ručně snímané kameře jsou cítit dozvuky manifestu Dogma 95, zvýšený důraz se klade na psychologické prokreslení, celým filmem je prostoupena vynikající indie poprocková hudba, kolejiště dějových os je seversky autentické, bez zjevné stylizace a romantických klišé... Jestli se dá v kauzalitě rozpadů vztahů vystopovat prvek náhody, která vynese na povrch pocit nenaplněnosti a nespokojenosti, pak tenhle film shledávám více než znepokojivým... (20.05.2008)

Dvougenerační drama, vtipná komedie a lehce romantický snímek, který vypráví osudy lidí tak věrně, že spolu s hrdiny prožíváte pády a vzestupy v tom, či onom pořadí. Co s Vámi udělá třináctiletý manželský vztah a jste muž na mateřské dovolené? Již delší dobu Jonny cítí, že jejich citové pouto pomalu vyhořívá. Takřka dokonalý muž se smyslem pro ohleduplnost, obětavost a dávku nadšení, snažící se být vždy vzorem… Jenže něco není v pořádku, něco ho nutí tápat a pochybovat. Je Sára ta pravá? Nebyl by šťastný s někým jiným? Odpověď se dozví mnohem dříve, než by se zdálo…do cesty mu vstoupí žena. On je mladý, sympatický muž, ona krásná a přitažlivá žena. Již při prvním rozhovoru přeskočí jiskra a do příběhu tak vnese napětí, překvapení a momenty úpadku. Setkání s Rebeccou mu rázem převrátí život naruby. Asi aby si uvědomil své priority, aby bojoval se svým druhým já, se svým svědomím. Vědí, že nemají být spolu, ale nitky osudu je neustále spojují dohromady. Nic není dokonalé a stejně jako nitky, zamotává se i vztah mezi Rebeccou a Jonnym. Vypjaté scény, chvíle ticha a nedorozumění jen podtrhují jakousi bezradnost v počínání obou jedinců. Jsou pokoušeni vášní a touhou, vědí, co je správné, jenže jen těžko se brání… Jonny se musí rozhodnout, srdce rozdělené na dvě půlky zase slepit v celek. Sára nebo Rebecca? Autentická kamera, výborné herecké výkony, dobře padnoucí hudba ruku v ruce se skvělou vyprávěcí linií = Pojďme si hrát. (20.05.2008)

Moje přítelkyně mi řekla, že na Pojďme si hrát si počká až do 22:30. Což jsem jí nedokázal věřit, jelikož ukrojit ze svýho spánku si nechá jen velice nerada. Tak jsem sveřepě čekal s ní:-)))Což se vyplatilo. Pak jsme sice rozebírali kdo bude komu v budoucnu nevěrný /jestli vůbec/. Není nad to podívat se takhle kolem půlnoci do sebe, že? Co že jsem to chtěl....?....aha... říct proč se mi ten film tak líbil. No to je jednoduchý. Je to o lidech, kteří žijí tak nějak normálně, rozumím jejich problémům a ještě k tomu všemu je to, přes ty průsery co se tam postavám dějí, chytrý a vtipný. Co dodat? Až půjdete na radne s jinou ženou než máte doma a budete jí tvrdit, že jdete na !!!BOWLING!!! s klukama, nezapomeňte si doma BOWLINGOVOU KOULI.... (20.05.2008)

Sice jsem nějak nezachytil ten komediální rozměr a možná bych se obešel bez příběhové linky s rodiči hlavního hrdiny, ale nic to nemění na tom, že jsem zažil další příjemné filmové překvapení. Svěží téma, v naší zemi takřka pole neorané, pohled na to, co je tam na severu zcela běžné - a co se při tom taky všechno může stát. Roman Tyčka by měl radost...místy. S tímhle pohodovým švédským filmečkem držícím se hesla "jednou jsi dole, jednou nahoře, jako pár souložících klokanů" se váš život zkrátí o víc jak hodinu a půl, ani nevíte jak. Dávám 80%, a to nemám žádnou slabost pro nordické krásky. Famke Janssen a Rebecca Romijn se nepočítají;) (27.05.2008)