Himmelskibet
A Trip to Mars
Obsahy(1)
Kapitán Avanti Planetaros, který je nadšeným pilotem, se rozhodne proniknout i do vesmíru a navštívit planetu Mars. Po dvouletých přípravách je hotov vesmírný koráb s mezinárodní posádkou. Názory na cestu i podpora veřejnosti se různí, zejména profesor Dubius považuje celou akci za nesmysl a po celou dobu jejího trvání přesvědčuje veřejnost o její šílenosti. Mezitím, po typických cestovatelských peripetiích, doletí Avanti s lodí na Mars, kde je čeká šok v podobě mírumilovných Marťanů (lidských bytostí), žijících v naprosté harmonii... (Braddy)
(více)Recenze (20)
Filmoví tvůrci jsou v tom vlastně zcela nevinně, ale celovečerní sci-fi o vzletě do vesmíru a průzkumu jiné planety, realizované víc než 40 let před uskutečněním evolučního kroku v podání J. Gagarina a Vostoku 1, musí už ze své podstaty působit na současného diváka spíše úsměvně (maximálně zajímavě), než seriózně. Nejsem astronom ani nadšenec v této oblasti, přesto mojí fascinaci nad technicky téměř dokonalým snímkem začal průběžně doplňovat osobní problém být plně pohlcen příběhem, jak Dánové v roce 1918 vzlétají před nadšeným davem do vesmíru, aby prozkoumali Mars a navázali kontakt s tamnějšími bytostmi, kterým se narozdíl od pozemšťanů podařilo vytvořit dokonalý jazyk. Když jsem si pak pustil Mélièsovu Cestu na Měsíc (1902 !), dokázal jsem si jí kupodivu užít bez podobných výhrad. Nejspíš to bude tím, že Méliès dokázal těch 13ti minut vyplnit nesmírnou dávkou fascinující invence natolik, že nebyl čas ani možnost pozastavovat se nad případnou naivitou obsahu. Holger-Madsenova Cesta na Mars měla 80 minut a základní struktura příběhu od návrhu akce, přes vzlétnutí, kontakt s cizími bytostmi až po návrat a uvítání nadšením davem je Mélièsovu filmu až nápadně podobná. Jasně, byla taky rozvita o několik dalších motivů + utopickou myšlenku, nemuselo jít o inspiraci či "vykrádání", s tím, že podobnou zaužívanou strukturu sci-fi třeba tenkrát mívaly běžně. Přesto dávám za sebe jen 3 hvězdičky jako filmu, který mi i přes jisté zalíbení zůstal příliš vzdálený. Nicméně ty 3* pozitivně podtrhují vynikající aranže scén i promyšlená kamera, což jsou v němé filmové tvorbě severských krajin vždycky aspekty hodné obdivu... 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) ()
Solidní utopický film. Obvykle to funguje tak, že se hrdinové vydají na neobvyklé místo, kde žije nějaká utopická společnost. Zde je to Mars, letí se tam ...ehm... pancéřovaným letadlem rychlostí ...ehm... 12000 km za hodinu... :-)) (to na druhou stranu není ani úniková rychlost). No ale musí se uznat, že aspoň že se tam logicky letí přes půl roku. Což vyvolá ponorkovou nemoc a pokus o vzpouru... docela dobré. Pozemšťané přistanou na Marsu, který je obydlen mírumilovnými, vegetariánskými hipíky v úborech jako staroslované od Švabinského nebo Alše. Během minuty cpou Marťanům maso z konzervy. Ti vytřeštěně zvrací nad takovou nechutností, požírat hnijící mrtvoly. Další minutu pozemšťani začnou zabíjet, aby ukázali, kde se bere maso. Na pobouřenou reakci reagují napadením marťanů. Ti oplácejí láskyplnou domluvou, která napraví srdce nedokonalých lidí ze Země. V idylické atmosféře na Marsu, kde jsou všechny ženy nevinné, to přesto jiskří sexuálním dusnem mezi velitelem výpravy a náčelníkovou dcerou. Čas návratu. Přistání na louce u Kodaně je hladké. Vše končí trojitým happyendem a ovacemi. Pomlouvačnému padouchovi na Zemi se dostane, co mu patří. Jejda, to jsem to zaspoiloval... :) ()
Je to naivní jak sviňa, ale s tím soudný divák počítá jako se součástí "hry". První polovina filmu je výborná, se skvělým tempem. Snímek je filmařsky na úrovni, s výbornými efekty. Po příletu na Mars se ovšem zasekne a nastoupí ceremonie a pacifistické moralizování. Teatrálnost filmu nelze příliš vyčítat, to byla prostě evropská filmová škola té doby. S dobovou americkou produkcí nelze v tomhle směru srovnávat, ta si na strojenost nepotrpěla. Teď trocha filozofování. Trvalo 51 let od premiéry tohoto filmu než lidé poprvé stanuli na Měsíci. Když píšu tenhle komentář, tak je to 49 let od doby co na něm stanuli naposledy. Tak mě napadá. Nezačínáme se stále více podobat těm smajlíkovým marťanům, co přes svou vyspělost jen sedí na zadku, žijí si svou sociální sítí, srdíčky a přízemními radovánky? ()
Dánské průkopnické sci-fi NEBESKÁ LOĎ dle fascinujícího románu Sophuse Michaelise zapůsobí obrazovou složkou a myšlenkou Marsu, která vyzní skoro metaforicky, jako součást meditativního zamyšlení na téma ideální lidská společnost. Dnes již zapomenutý snímek měl na svou dobu velkou a nákladnou produkci, může se chlubit úchvatnými obřími scénami a marsovskými exteriéry, které se točili v kamenolomu poblíž Kodaně. Diváky překvapí, že obyvatelé marsu jsou vegetariáni a pacifisté. Jejich společnost řídí mudrci a filozofové v tógách pohybujíc se na vyšší morální úrovni. ()
Květinové děti z nějaké starověké civilizace osídlily Mars a nabulíkovaly skupince astronautů, že jsou vyspělá civilizace. Cesta na Měsíc je mnohem sofistikovanější, i když je o několik let starší. Cesta na Mars se dopouští mnoha logických lapsů, kulisy jsou mnohdy spíše k smíchu, herecké výkony přepjaté, ale jedno jí rozhodně nelze upřít. Vlastně dvojí. Příběh sám je poměrně kompaktním celkem, pomineme-li jeho naivitu, je i celkem zdařilý. Za velmi zajímavé lze také považovat dozvuky války, neboť film začíná přípitkem na mír a vyspělost Marťanů je dána právě neochotou zabíjet. ()
Povinná jazda pre fanúšikov sci-fi žánru, ktorí si chcú doplniť vzdelanie. Na sklonku, ale aj v polovici minulého storočia sme verili, že na planéte Mars by mohol existovať inteligentný život. Takže naivita ako protiargument voči Nebeskej lodi neobstojí. Ona by sa predsa mohla odohrávať kdekoľvek. Dôležité je, že je stále aj po takmer sto rokoch veľkou zábavou, ktorá svižne uteká vpred ako kozmická loď. Veľkou devízou filmu je to, že pôsobí dospelejšie a vizuálne oveľa menej "smiešne" ako mnoho marťanských amerických scifíčok z 50tych rokov. ()
Snažil som sa nehľadieť na naivný dobový pohľad na cestovanie vesmírom, či podobne nelogické ´´zelené´´ zobrazenie Marsu, či jeho fyzikálnych zákonov. Snažil som sa na film pozerať ako na dobrodružný sci-fi. Lenže z počiatku svižného akčného diela sa stala presladená melodráma. ()
Filmy s živou hudbou na LFŠ navštěvuji pravidelně, mají pro mě takové zvláštní kouzlo. Tak tady se bohužel téměř veškeré kouzlo v relativně komediální sci-fi vytratilo. Ale určitě ne díky filmu, nýbrž kvůli velmi kontroverznímu hudebnímu doprovodu Kittchen. Pan zpěvák měl do filmu nemístné a nevkusné poznámky, které mi celkový dojem z filmu dost pokazily, takže 37%. ()
Sice je to jeden z nejstarších sci-fi snímků, navíc se zabývá setkáním s mimozemskou rasou, která má pacifistickou společnost, ale to nic nemění na tom, že je přece jen vidět, jak je tenhle kousek zastaralý a že už mu něco chybí. Přesto je to zajímavá ukázka toho, jak se sci-fi vyvíjelo i z hlediska toho, jak byly různé technologie zobrazovány. ()
Malokedy narazin na nemy sci-fi film o dobyvani vesmiru. Natocil to tuna hodne neznamy dansky reziser Holger Madsen, a natocil to tak, ze vyborne. Pozemstania su barbari, Martania zas vegetariani - proste vyborne, vrele odporucam, starinky maju stale to svoje v sebe - a hlavne su bez zeleneho platna a CGI bordelu, ze jo . 84 % ()
Vzniknout film se stejným scénářem dnes (a samozřejmě zmodernizovaný), vysmál bych se mu a označil ho za trapnou newage agitku. Jenže to vzniklo v roce 1918 a to tehdy žádné pošahané UFO sekty, hippies a nejspíš ani vegani neexistovali a tak to dokážu vnímat jako milé poselství o míru, resp. touze po světovém míru. A je fuk, nakolik je nebo není reálný, tehdy se až tak hluboké filmy opravdu netočily. On je to jinak pěkný film, který se mi hlavně líbil ve své první polovině stavby rakety, cesty na Mars a prvotního poznávání Marsu, kdy na to tvůrci dokonce nešli až tak naivně a při samotné cestě se dokonce projeví ponorková nemoc. Mars je ale naprosto ideální utopií, takže hned po poznání jejich kultury jsou ostatní scény z Marsu dlouhé a zbytečné, jelikož se v nich buď jen tancuje nebo očumují kytky (snad jen pohřeb byl zajímavý) a tolik mě neoslovil ani závěr, který sice je pro němé filmy tradiční, ale až na pár povedených efektů už mě tolik nebavil. Natočené je to ale solidně a už od pohledu to vypadá, že tehdy v Dánsku to dost pravděpodobně byl velkofilm, vzhledem k početnému komparzu a počtu velkých scén. A jelikož mi to i přes jisté mínusy stále přijde sympatické a povedené, rád tomu dám i slabší čtvrtou hvězdu. Koneckonců, němý film, který mi většinu času rychle utíkal, by si to měl zasloužit tak jako tak. Slabé 4* ()
Geniální Georges Méliès poslal své hrdiny na měsíc, Dánové zašli ještě dál a zamířili na rudou planetu. Himmelskibet je neporovnatelně technicky vyspělejší, herecky a scénáristicky lepší, a jsou v něm využity režijní postupy které nechávají dílo vizionářského Francouze daleko za sebou. Myšlenkově je taktéž někde jinde, děj má hlubší smysl a nese poselství. Z filmu vyzařuje atmosféra všeobecného pacifismu který se v několika vlnách přelil celou Evropou unavenou z Velké války, a zasáhl i tehdy neutrální Dánsko. Uznávám že uvedené srovnání není vůbec fér, protože i když jsou si oba filmy v námětu velmi podobné, 16 let vývoje bylo v němém období obrovsky dlouhá doba. Cesta na Mars ovšem obstojí i v konkurenci svých současníků, a patří k tomu lepšímu co se z počátků kinematografie zachovalo. ()
Silne moralizujúce dobové dielo ktoré nijak nezakrýva svoju naivitu ale je hodno pozoruhodnosti. (2,5*) ()
Letadlem na Mars za poznáním utopické společnosti. Příjemné němé scifi o hrdinných dobyvatelích tajemných dálek a idylické společnosti z Marsu ()
Konečně!!! Asi po 13 letech shánění se mi podařilo tento film shlédnout. Očekávání sice mé nadšení nenaplnilo, ale i tak jsem zklamán nebyl. Film se drží podobné linie jako verneovské cesty do vesmíru. Jednotlivé charaktery postav jsou poněkud černobílé. Z dnešního pohledu je samozřejmě tehdejší představa cesty vesmírem nebo vzhledu "rakety" úsměvné. (aketa vypadá jako kombinace letadla a vzducholodi). Doba vzniku filmu (během 1. světové války) se také odráží v morálním poselství filmu. ()
I na tomto snímku lze pozorovat počáteční náskok malého Dánska ve filmovém odvětví. Když pominu naivitu příběhu (odpovídající ovšem ještě vlivu próz Vernea a Wellse), tak po technické stránce nelze snímku nic vytknout. I herci nejsou svými kreacemi přehnaně afektovaní. Dnes už se ale na film dá koukat spíše nostalgicky z obdivem nad průkopnictvím tohoto díla. ()
Pěkná kosmická kocábka. Sluníčkáři na Marsu. ()
Nu, co dodat k tak starému dílu, které se v polovině filmu láme v červenou knihovnu. Naštěstí ne nějak ostře a moc, ale ten motiv love story tu je a naprosto zbytečně. Tak mohla být tato sci-fi věcička o to zajímavější. Bohužel ji proto hodnotím v podprůměru. 30 % ()
Naivní sci-fi, jemuž lze velmi dobře odpustit, když se obrníme už od začátku a bereme to jako pohádku. Cesta na Mars nám ukáže představu jiné planety obydlené mírumilovnými bytostmi, které jí jen ovoce, aby ničemu neublížily a neustále tančí. Tyto scény jsou upřímně řečeno krásně nafilmované a vykreslení Marťanů, kteří věří jen v lásku je kouzelné, až se člověk děsí, jací jsou lidi proti nim netvoři (scéna s granátem). Film hezky pobavil, byl milý. ()
Neuveriteľné, čo dokázali Dáni vyprodukovať v roku 1918. Odhliadnúc od dobovej naivity príbehu a prehnaného herectva nám film ponúka na svoju dobu neuveriteľne obrovskú výpravu. A to 4 roky pred Sovietskou Aelitou, alebo dokonca 9 rokov pred megalomanským Metropolisom. Hoci bolo mierové posolstvo tohoto filmu očividne inšpirované v tej dobe končiacou prvou svetovou vojnou, je bohužiaľ stále aktuálne aj v dnešnej dobe - takmer 100 rokov od svojho vzniku. ()