Recenze (1)
Tak tenhle Mockyho snímek datovaný do roku 2000 byl už za mě naštěstí mnohem lepší než předchozí viděné Tout est calme! Celkovým provedením to místy působí, jakobych koukal na nějakou nízkorozpočtovou digitální verzi Hitchcocka, ale to mi v rámci možností nevadí, protože ona nenápadná atmosféra s přidávanými dávkami napětí tu na mě zaručeně působila, paradoxně často hodně v některých delších záběrech z jednoho místa, např. na kamenisté pláži u moře se silným větrem. Mocky se sám obsadil i do hlavní tragické role urostlého pána a docela mu ta elegantní poloha sluší, umí se v ní pohybovat a tentokrát měl docela štěstí i na další obsazení. Mockyho hlavní partnerka (Emilie Hebrard) dává svým umírněným díblikovským vystupováním vzpomenout na režisérovu dvorní herečku z první půlky šedesátek Véronique Nordey a zvláště pak hradní sluha v podání Pierra Cossa byl do třetice snad nejlépe ztvárněn a vnášel do atmosféry nejvíc stylovosti i nadhledu. Menší stupňující se vztahové dusno silně proplouvá po zásadním zvratu v dvojité dusno, uprostřed něhož existuje zločin a na mě tahle komorní psychologická hra zafungovala, přestože žádný režisérův vrchol se v mých očích zdaleka nekonal. [75%] ()