poster

Posedlost Ayn Randové

  • USA

    The Passion of Ayn Rand

  • Slovensko

    Vášeň Ayn Randovej

Drama / Životopisný

USA / Kanada, 1999, 104 min

Scénář:

Howard Korder

Kamera:

Ron Orieux

Hudba:

Jeff Beal

Scénografie:

Lindsey Hermer-Bell

Kostýmy:

Resa McConaghy
(další profese)
  • Radko
    ***

    Príbeh známej americkej filozofky ruského pôvodu, zastávajúcej pozície vypätého egoizmu, antikolektivizmu, kapitalizmu a antialtruizmu, jej utiahnutého manžela, a páriku nadšených obdivovateľov. Zaujal svojím dejom, presvedčivým obsadením a výkonmi najmä hlavnej hrdinky v podaní Helen Mirrenovej - na zahodenie nebol ani Peter Fonda v úlohe manžela navonok sa starajúceho len o svoje kvietky, fajku a kľud v kresielku. Obdiv mladého psychológa k myšlienkam a dielu ženy o 25 rokov staršej sa častým stretávaním postupne mení na milenecký vzťah s vopred vyžiadaným súhlasom partnerov oboch milencov. Príbeh sa mi už menej páčil spracovaním - až veľmi tradičným, ba priam televíznym.(2.8.2004)

  • Rex Mundi
    **

    Čakala som asi niečo iné, no Ayn Randová sa mi nepáčila. Pár krát som sa zamyslela nad vývinom deja, ktorý vo mne vyvolal väčšinou negatívne emócie. Zobrazenie filozofov, ich veľkých slov a napokon aj ich pokrytectva, keď tá obyčajná, triviálna ľudskosť prinesie zradu vlastných ideálov, no jedinec zaslepený vlastným pocitom vševedúcnosti si to nikdy neprizná... je síce zaujímavým pohľadom na "intelektuálnu elitu", no neprináša nič nové. Iba vyvoláva znechutenie nad veľkohubými plkátormi, ktorí v životnej realite dokážu blízkym bytostiam ubližovať horšie ako "bežní hlupáci" a ešte si toto citové násilie posväcovať.(19.4.2007)

  • LeoH
    ****

    Škoda neživotné jednorozměrnosti, do níž byly z reálných předobrazů zredukovány obě hlavní postavy – studeně racionální Ayn a nanicovatý floutek Nathaniel. Lidmi tohoto typu by těžko bylo možné nechat se fascinovat tak, jak to předvádějí jejich filmoví partneři. Škoda různých řemeslných nešikovností (zbytečné dramatické přeostřování, tu a tam prapodivný televizněinscenační střih). Nicméně: téma "(falešný) altruismus versus seberealizace a její hranice s čirým sobectvím" je nakonec nahozeno velice inspirativně; na to, jak jednoduše až povrchně jsou načrtnuty charaktery, vztahy a děje, tenhle filmeček ponouká k překvapivě hlubokému myšlenkovému ponoru s dlouhým dojezdem. Plus moc pěkná milesdavisovská muzika plus krásně využitý Peter Fonda (neříkám krásně hrající, on toho nikdy moc nenahrál, ale oblečte ho do dobře padnoucího baloňáku, postavte ho do záběru s malířskou paletou nebo sklenicí bourbonu a on tím svým nepřítomným jinosvětským kukučem – takhle jsem si odjakživa představoval elfy, kdepak agent Smith se špičatýma ušima! – dodá jakékoli scéně instantní hloubku).(18.4.2013)

  • dormouse
    *

    Podivný a ne zcela uvěřitelný, leč skutečný příběh ruské emigrantky Ayn Randové, která má populární ale pro mne zcela nepochopitelné názory na nekonvenční život, žije poměrně bohémským životem, přestože napsala jednu knihu po patnácti letech a divák se tedy nutně musí ptát, co je její zdroj příjmů. Přestože je poměrně nesnesitelná a ošklivá stárnoucí žena, učaruje mladému pěknému Nathanielovi, který se do ni přes jejich generační rozdíl zamiluje, a dokonce přesvědčí mladou Barbaru, že se má za Nathaniela provdat, přestože ji nepřitahuje. Nepochopila jsem, čím Ayn své okolí oslnila, proč se sebou její blízcí nechali tak manipulovat a jak to, že jí to všechno prošlo. Skutečná Ayn Randová nějaké kouzlo mít musela, ale jak mám Helen Mirren ráda, tady mne nepřesvědčila ani na chvíli.(23.8.2010)

  • WANDRWALL
    ***

    Dva mladí lidé navštíví známou spisovatelku (už nevím v jakém žánru). Chlapec jí je pohlcený, ona, zralá osoba jím též, neb si při něm přehrává své dřívější roky. Holčička odstrouhá, neb není tak zajímavá pro chlapce jako tato zralá žena. Ona i nadále pracuje, on studuje, a dochází mezi nimi k běžným přiblížování se a vzdalování se. Jeho přítelkyně je u toho jako páté kolo u vozu. A to se jí pochopitelně nelíbí. Ti dva to mají ale na háku, a dál jsou jeden druhým okouzlováni a dávají životu toho druhého co nejvíc potřebuje. Tou osobou, která udává tón je známá spisovatelka. Film končí ale pro mě nepříliš chytře. Spisovatelka přednáší a pak řekne, aby jí kladli studenti otázky. Ti jí kladou otázky na úrovni běžných studentů. Ona na ně odpovídá a domnívá se, že vtipně. A není to nic trefného, nic chytrého, ba naopak trapárna. Tu pozoruje a tenhle pocit má jen divák, který už takové příběhy někdy zažil či viděl...! Kladem filmu je, že netřeba si vše polopaticky vysvětlovat. Že jde o tah lidských potřeb, a jejich uspokojování!(23.6.2010)