Třesky plesky

Film Vasilije Šukšina Třesky plesky nelze snadno žánrově zařadit. Není čistou komedií, ale filmem s výraznými filozofickými podtexty, v nichž zaznívá věčné šukšinovské téma : úvaha o významu a postavení venkovského člověka v současné sovětské společnosti. Sibiřan Ivan Rastorgujev má možnost během své cesty do lázní konfrontovat sebe samého s lidmi nejrůznějších povolání, které pozná ve vlaku a v Moskvě, kde přijme se svou ženou pohostinství v domácnosti starého profesora. Šukšin přivádí na filmové plátno řadu Ivanových protihráčů výrazných typů a osobností, reprezentujících určitě životní názory a postoje. V konfrontaci s nimi Ivan dospěje k vědomí, že tam, kde žije, je na svém místě a že není těm druhým co závidět. Není o nic horší ani lepší, důležité je, že má svou životní jistotu. Jako v předchozích filmech se tui ke slovu dostává velké Šukšinovo umění dialogu. Vtipná jadrná řeč hrdinů je nejen vynikajícím prostředkem charakterizačním, ale i dalším zdrojem humoru. Šukšinovi herecky sekunduje jeho manželka Lidija Fedosejevová v roli Ňury a typově výstižné je i obsazení dalších rolí. Silnou stránkou filmu je jeho realismus a zvládnutí pasáží, natočených se neherci. Lidija Fedosejeva debutovala na filmovém plátně 1959, kdy hrála ve snímcích Přítelkyně a Ta pravá. Při práci na filmu A jaké je moře? (1965) poznala Vasilije Šukšina, provdala se za něho a na delší čas se pro film odmlčela. Znovu se objevila na plátně až ve snímku Třesky plesky (1972), následovaly filmy Červená kalina (1973), Chceš-li být šťasten (1974), Pticy na gorodom (Ptáci nad městem) a Bojovali za vlast (oba 1975). (oficiální text distributora)