Reklama

Reklama

VOD (1)

Strhující souboj o korunu krále Formule 1... Velkolepý snímek Grand Prix bývá označován za jeden z nejlepších filmů ze závodního prostředí. Velkou oblibu si získal zejména díky jedinečnému pohledu do historie zákulisí Formule 1, královské disciplíny automobilového sportu. Režisér John Frankenheimer natáčel záběry pro svůj film během skutečných závodů, a proto se ve filmu objevuje spousta dobových detailů včetně tehdejších závodních hvězd a profilů evropských tratí. Rychlý střih a ohromující závodní scény včetně záběrů z vrtulníku představují strhující zážitek, za což byl snímek odměněn třemi Oscary v technických kategoriích za nejlepší střih, mix a střih zvuku. Příběh snímku zachycuje nelítostný souboj čtyř fiktivních jezdců, kteří jsou ve své touze po vítězství v Mistrovství světa ochotní jezdit na hranici svých možností a čelit riziku osudové havárie. Nesmiřitelná rivalita se navíc odráží v jejich neuspořádaných osobních vztazích. Hvězdnému mezinárodnímu hereckému obsazení vévodí Yves Montand a James Garner. (Česká televize)

(více)

Recenze (119)

Mol 

všechny recenze uživatele

I'D SEE AN ACCIDENT LIKE THAT AND BE SO WEAK INSIDE THAT I WANTED TO QUIT, STOP THE CAR AND WALK AWAY! BUT I'M OLDER NOW. WHEN I SEE SOMETHING REALLY HORRIBLE, I PUT MY FOOT DOWN! HARD!! Takhle se dělají filmy s vášní. Všechny ty detailní záběry budíků, vytáčení a burácení motorů. Žádná trapná hudba jen řev, benzín, olej a oheň. Už úvodní cena Monte Carla a Scottův a Aronův střet je maso. Do toho všeho ještě špetka romantiky mezi Loise a Jean-Pierrem. Fantastické. Kdo má rád závodní filmy nebo F1, tak si určitě smlsne. ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Staré formule mě vždy lákaly. Větší riziko, větší ukázka řidičského umění. Gladiátoři v autech, kteří riskují své životy, aby byli ještě rychlejší než ten druhý. Každý z nich ví, že může umřít a přesto chtějí stanout na výherním stupni slávy. Jenže chvilková sláva nestojí za jakýkoliv lidský život. Při závodech tu je ostrá, čistá kamera a výborný syrový zvuk motorů. Jakmile se ale film přesune mimo dráhu, tak začne nudit. Lásky pilotů Formule 1 neudrží stejné vražedné tempo jako na okruhu. Někdy příliš romantická hudba a někdy pocit, že jde spíše o romantický film než o závodní drama. Ale určitě to stálo za sledování. Le Mans (1971) pro mě zůstává stále králem v tomto sportovním žánru. ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tak po nudným a přeceněným Le Mans jsem dostal chuť na fakt pořádný a dobový závody a doplnil jsem si konečně tenhle kousek od režiséra Frankenheimera. Rozhodně se jedná o precizní a vybroušenou záležitost a nebojím se říct i nejlepší závodní záběry, jaké se kdy ve filmech s touto tématikou objevily. Na svoji dobu totální pecka, ale jak se zdá, tak obstojí i v dnešní době.90% ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Tuto filmovou Grand Prix jsem poprvé sledoval před pár lety společně s tátou, díky kterému jsem měl sledování doplněné o výklad s porovnáním závodních tratí a bezpečnostních opatrení tenkrát a dnes i dalších zajímavostí kolem Formuly 1. Táta je totiž letitým fanouškem F1, takže jsem ho přesvědčil na společnou projekci, přestože podobně starým filmům neholduje. Já zase příliš neholduji auto-moto závodům, jejich sledování mě obvykle nenaplňuje a mohly by mi být stokrát ukradeny, jenže tohle je film vrcholních tvůrčích sil Johna Frankenheimera. Jeho režisérské umění v oblasti na svou dobu novátorsky pojatých akčních scén, nápadité střihové skladby včetně vícezáběrových montáží i práci s vizuálem a zvukem nemůže tady nechat snad žádného filmového fanouška úplně chladným. Ve filmu sledujeme dlouhé sekvence z celkem snad šesti závodů, ale každý je natočen a sestříhán úplně jiným způsobem a dokáže svým pojetím strhnout, v případě druhého závodění ještě ke všemu „Frankie“ proměnil scény závodění za doprovodu Jarrého hudby a romantického snění Montanda o krásné Evě Marie Sant v jedinečný audiovizuální balet formulí na trati! Na poli tří hodin rozpracoval pan režisér vlastní osobitý koncept akčního sportovního dramatu, jaký pak zopakoval v mírně skromnějším provedení i v The Gypsy Moths nebo Jezdcích – totižto jeho opakovanou specialistou se staly strhující příběhy, v jejichž nitru zdaleka nejde jenom o akci. Přestože ta připraví svým autentickým pojetím divákovi samostatný adrenalínový zážitek, zároveň v rámci celku tvoří plynulou součást dramatu, jež se výrazně soustředí i na psychologii postav se všemi vnitřní pocity a vzájemnými vztahy, kdy film nechá odeznít i nejeden silný lidský příběh. Dnes jsem viděl Grand Prix podruhé a znovu šlo o nezapomenutelný filmový zážitek, po němž tuším, že většina dalších tematicky spřízněných snímků pro mě zůstane ve stínu Frankenheimerova opusu. [100%] ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Když má člověk dělat něco nebezpečného, nesmí mít schopnost si něco představovat..." Asi bych nemohl být závodníkem Formule 1, protože bych si tu blízkost smrti, s níž byl žel člověk na konci tohoto filmu konfrontován, uvědomoval každým coulem. Dokonce jsem i z několika náznaků odhalil, kdo bude tou obětí této jinak fascinující podívané. A když říkám "fascinující", tak tím mám na mysli zejména dokonalou Frankenheimerovu filmařinu. Na začátku jsem měl trošku pochybnost, že vydržím s takovým zaujetím sledovat tak dlouhý film o nějakých "závodech autíček". Díky nápadité režii, kdy jediný ze závodů nebyl natočen stejný, jsem se však pokaždé těšil na to, s čím  Frankenheimer přijde v dalších závodních scénách. Zajímavé bylo i sledovat ty doprovodné děje ze zákulisí sportu a partnerských životů jednotlivých závodníků. Vynikající byly zejména dialogy s Ivesem Montandem (se skvělým dabingem Luďka Munzara). ()

Galerie (116)

Zajímavosti (37)

  • Ve filmu si zahrálo celkem 6 mistrů světa Formule 1. Byli to Juan Manuel Fangio, mistr světa z let 1951, 1954, 1955, 1956 a 1957, Jack Brabham, mistr světa z let 1959, 1960 a 1966, Phil Hill, mistr světa z roku 1961, Graham Hill, mistr světa z let 1962 a 1968, Jim Clark, , mistr světa z let 1963 a 1965, a Jochen Rindt, mistr světa z roku 1970. (ivojiran)
  • Ve filmu po kolizi mezi vozy Pete Arona (James Garner) a Scotta Stoddarta (Brian Bedford) skončí vůz Pete Arona v moři i s jezdcem. Ve skutečnosti byl jediným jezdcem, který se v Monaku nedobrovolně vykoupal v moři Alberto Ascari v roce 1955, kdy při GP Monaka byl při výjezdu z tunelu oslněn sluncem a z následující šikany byl i s vozem Ferrari vymrštěn do vody. Utrpěl pouze šok a zlomeninu nosu. Bohužel čtyři dny poté zemřel na okruhu v Monze ve voze Ferrari při testovací jízdě. (xisp)
  • Při recepci po GP Monaka Sarti (Montand) přijímá gratulace od soupeřů v doprovodu skutečného pětinásobného mistra světa Juana-Manuela Fangia. (Robbi)

Reklama

Reklama