Hop dva tři Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna ...

Když se na Hop dva tři... dívám, cítím se zvláštně. Samozřejmě se výborně bavím, jinak to s Miloslavem Šimkem a Jiřím Grossmannem ostatně ani nešlo, ovšem zároveň je mi velice smutno. Nemocný Jiří Grossmann vypadá žalostně a mně je tak, tak, tak líto, že vidím jeho poslední vystoupení... No a když do toho Pavel Bobek zazpívá Krajem já šel (se skvělým textem Vladimíra Poštulky), je o smíšené pocity dokonale postaráno. Nicméně Grossmann si především zaslouží veškeré uznání, že stále dovedl dělat legraci a bavit nejen diváky, ale i kolegy. Hlavně na Miloslavu Šimkovi je od začátku znát, jak trpělivě sleduje každé Grossmannovo slovo a zároveň s tím i jeho zdravotní stav, a když ho při Plném pytli problémů Grossmann zaskočí "sejmutím pytle", Šimek se na moment krásně spontánně rozesměje. To je úžasná chvilka. (08.02.2014)

Á dva tři ... tihle dva to opravdu uměli a je zajímavé, že z tehdejší sestavy jsou vlastně jen oni po smrti. Jirka Korn se v televizi tehdy objevil snad vůbec poprvé, Franta Ringo Čech zběsile mlátil do bicích, Naďa Urbánková neměla ještě brýle a Miluška Voborníková byla prostě krásná. Šou dva tři ... (26.12.2008)

V dobách jednoho černobílého televizního programu jsem brala divadelní záznamy Semaforských představení jako běžnou zábavu, a teprve dneska doceňuji jejich originalitu a výjimečnost. Ve srovnání se současnou pokleslou a vesměs trapnou televizní zábavou, září tyto archivní záznamy jako perly, i když jejich technická kvalita je nedokonalá a zub času si rovněž vybral svou daň. Na rozdíl od nuceného křečovitého smíchu dnešních bavičů doplněného potleskem najaté klaky, je přátelská atmosféra a milý úsměv na tvářích vystupujících herců a zpěváků dokladem, že se baví i oni sami, protože jsou všichni po celé představení přítomni ve stísněných prostorách jeviště. Vtipný inteligentní humor, příjemná hudba, přirozeně působící improvizace sehraného dua Šimek – Grossmann, tak to mě baví i dnes. (08.02.2014)

Škrípajúc zvyškami chrupu hodnotím a komentujem divadelný záznam napriek môjmu presvedčeniu, že divadelné záznamy, dokumenty, krátkometrážne filmy, videoklipy a obdobné žánre nepatria do spoločného rangu s celovečernými hranými filmami. Ale na druhej strane ma ospravedlňuje, že Š+G boli v rámci českého literárneho i televízneho humoru takí výnimoční, že výnimku z pravidla im rád poskytnem. Zaujímavé je, že vo svetle dnešných humoristických úbožiakov sú vystúpenia tejto dvojice stále príťažlivé napriek tomu, že značná časť divákov ich dokáže zreprodukovať od slova do slova. (18.08.2016)

3* Vystoupení Šimka a Grossmanna znám dlouhou dobu z audio nahrávek a tak jsem neváhal se podívat kromě Návštěvních dnů i na jejich poslední zaznamenaný pořad Hop dva tři. Určitě stálo za to je vidět, ale žádnou přidanou hodnotu mi to nepřineslo a víceméně se moc neliší od jejich dřívějších pořadů. Sice je delší a pestřejší než jmenované, ale přesto to byl slabší odvar původních divadelních vystoupení v Semaforu. Rozhodně mě víc bavili samotné scénky a povídky bez hudebních vložek, a proto tentokrát jen 3 hvězdy. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (17.12.2019)